(10.10 hodin)
(pokračuje Kalousek)
Koupí si lepší úroveň vzdělání na školách, kde bude studovat? Já se obávám, že tento návrh nedává garanci kladné odpovědi na tuto otázku. Dokonce bych si velmi přál, a nejsem odborníkem v této oblasti, ale velmi bych si přál, aby odborníci na vzdělávání si ujasnili, zda nehrozí zcela opačné riziko, zda vlivem většího počtu studentů nedojde naopak k poklesu úrovně vzdělávání na vysokých školách a zda pak nehrozí riziko, že ty skutečně brilantní mozky nebudou prchat za hranice této země, aby ať v Německu, kde školné není, nebo v Británii, kde školné je, skutečně získali onen vzdělávací standard, který je na evropském pracovním trhu učiní konkurenceschopnými. To je myslím hlavní problém, že tento návrh nedává garanci, že za své peníze ten, který bude platit, dostane vyšší úroveň vzdělání.
Jakou tedy má garanci? Má garanci, že bude financovat větší počet studentů na vysokých školách. To koneckonců i důvodová zpráva tohoto zákona uvádí. K čemu dojde? Dojde k tomu, že ti, kteří v přijímací soutěži byli úspěšní nebo by byli úspěšní za zachování stávajícího systému, budou platit ne na sebe, ale na to, aby mohli díky vyšší míře přerozdělování studovat i ti, kteří v soutěži úspěšní nebyli. A to, dovolte, je typicky levicový nástroj, typicky levicový přístup.
Nechci, aby to znělo pejorativně, nemám nic proti tomuto pohledu na svět, ale připadá mi trochu podivné, že se právě k tomuto typicky levicovému přístupu hlásí síly, které se deklarují jako pravicové. Chtěl jsem si tento pohled zcela jednoznačně ujasnit.
Má samozřejmě jednoznačně pravdu pan poslanec Pleva, že současné přijímací řízení na vysoké školy nedává záruku, že skutečně projdou ti nejlepší. Ale je skutečně školné tím nástrojem, který zajistí, aby tomu tak nebylo? Neměli bychom hledat jiné nástroje než levicové fiskální nástroje, abychom zaručili, že skutečně prošli ti nejúspěšnější?
Na rozdíl od kolegů z levé části politického spektra se domnívám, že školné nelze jako myšlenku odvrhnout, že se k němu budeme muset vrátit a že je to něco, s čím do budoucna musíme počítat. Ale musíme s ním počítat jako s nástrojem, u kterého každý, který školné bude platit, bude mít stoprocentní jistotu, že si sám pro sebe platí vyšší úroveň vzdělání, která mu zajistí lepší možnost uplatnění a jeho konkurenceschopnost na evropském trhu. Takové školné má smysl, o takovém školném bych rád diskutoval - a to není školné, které zaručuje tento návrh zákona, který nemohu podpořit.
To nic nemění na tom, že chci předkladatelům upřímně poděkovat za to, že o tomto velmi vážném společenském problému vyvolali seriózní diskusi. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji vám, pane poslanče. Hovořit bude paní kolegyně Michaela Šojdrová, připraví se pan poslanec Radko Martínek.
Poslankyně Michaela Šojdrová: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, kolegyně a kolegové, vyslyším výzvu kolegy Matulky k tomu, abychom nebyli osobní, a pokusím se to skutečně dodržet, ale myslím si, že je dobře, že tady padají otázky, a je nutné, aby na otázky bylo odpověděno.
Já chci říci, že jsem neřekla, že školné bude diskriminační a že bude nějak vysoké. Já říkám, že by mohlo podle návrhu být až tak vysoké, že by místo z veřejných výdajů bylo 50 % průměrných neinvestičních výdajů hrazeno z osobních soukromých výdajů studenta. Čili možnost náhrady za veřejné výdaje až 50 % tento návrh zákona připouští. A to je to, co mně velmi vadí.
Děkuji za připomenutí situace na vyšších odborných školách. Ano, to je totiž přesně to, o čem zde přede mnou mluvil kolega Kalousek. Na vyšších odborných školách se může dnes podle nařízení vlády vybírat v rozsahu do 2,5 až 5000 korun školného ročně a tyto peníze - můžete se o tom osobně přesvědčit - na těchto školách jsou používány výlučně na nadstandardní výdaje těchto škol. A proč? Protože ze státních a dnes už i krajských prostředků jsou plně hrazeny přímé výdaje na platy učitelů, na provoz i investice v těchto vyšších odborných školách. Proto veškeré školné může být využito, ano, právě na nadstandard, který dělá z těchto vyšších odborných škol školy kvalitní.
Chtěla bych ještě říci, že musím polemizovat s tím, co zde mnohokrát zaznělo, že u nás vysokoškolské vzdělání zcela zadarmo - tvrdím, že není. Z osobních výdajů se platí minimálně 50 i více tisíc ročně na živobytí studenta, které musí platit rodiče. Co stojí pomůcky, skripta, co musí platit na cestování, pokud se chce zúčastnit zahraniční stáže. To si myslím, že je potřeba také počítat do toho, co osobně student investuje.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji vám, paní poslankyně. Fakticky se k vašemu vystoupení hlásí pan poslanec Walter Bartoš.
Poslanec Walter Bartoš: Vážený pane předsedající, pan kolega Kalousek zde pronesl velmi zajímavou hypotézu. Obává se, že zavedením školného budou utíkat špičkové mozky z naší republiky. Pokud by tato hypotéza byla pravdivá, pak by samozřejmě takové státy jako Japonsko a USA musely být úplně bez mozků, musely by být úplně vyčištěné. Pravda to samozřejmě není.
Místopředseda PSP František Brožík: To nebyla poznámka k paní kolegyni Šojdrové, ale k panu poslanci Kalouskovi.
Hovořit bude pan poslanec Radko Martínek, připraví se Petr Šulák.
Poslanec Radko Martínek: Vážený pane předsedající, vážení páni ministři, vážené kolegyně, kolegové, původně jsem nechtěl vystupovat k tomuto tématu, protože už to trvá tady příliš dlouho, ale musím říci, že některé výroky mě opravdu konsternují a donutily mě nakonec vystoupit.
Předem předesílám, že jsem podjatý, protože za prvé obě dvě moje děti studují, jedna studuje na státní vysoké škole, druhá na vyšší odborné škole, kde platí školné, dále jsem podjatý z toho důvodu, že jsem původním povoláním středoškolský profesor, takže se to mne určitým způsobem také týká.
Pokud se týká tohoto návrhu, tak navrhovatel nám sem vnucuje představu, že perpetuum mobile existuje. Perpetuum mobile v tom smyslu, že státní zdroje zůstanou stejné, nikoho se nic nedotkne, protože to, co lidi zaplatí, to dostanou ve výhodných půjčkách, které výhodně splatí, a problém vysokých škol se tím vyřeší. Předesílám, že to, co tady řekl kolega Máče, to znamená, aby bylo zavedeno placení, sankční placení, za to budu všemi deseti, protože si myslím, že ti studenti, kteří využívají pobytu na vysokých školách k tomu, aby měli delší pohodlnou dovolenou, tak by měli být určitým způsobem sankcionováni a tam jsem pro to, by se i radikálně zvedly platby.
Nicméně tvrdím zcela jasně a myslím si, že na základě jasných dokladů a důkazů, že školné žádné problémy našich vysokých škol zcela určitě nevyřeší. Je to jenom další obezlička, kterou dáváme na tvář veřejnosti, abychom řekli, že něco budeme řešit, a ve skutečnosti nevyřešíme nic.
Já bych si dovolil připomenout, že obdobným způsobem byly řešeny střední školy a s tím mám bohaté zkušenosti, neboť v 90. letech někteří reformátoři pod heslem, že musíme udělat rovnost konkurence, umožnili liberální přístup v zakládání středních škol. Vznikly desítky středních škol nových zpravidla v těch oborech, kde to nebylo ani příliš potřeba - a jaký je výsledek dnes? Naprostá katastrofa středního školství, kdy řada škol je v podstatě před zánikem nebo zaniká, protože zkrátka nejsou děti, protože na stejný počet dětí v podstatě je dnes dvojnásobek, ne-li více škol.
Paradoxní je, a to bych také rád připomenul, kde ve skutečnosti se školy zavírají. Tento celý manévr měl jeden bezesporu - nevím, jestli pozitivní, z mého pohledu ne, ale možná z pohledu autorů pozitivní význam, a sice v tom, že dnes, když je tady tento systém a začíná platit tvrdá ekonomika, tak v tom okamžiku se zavírají školy zpravidla na venkově, nikoliv ve městě. ***