(14.20 hodin)
(pokračuje Brožík)
Pan kolega Krása skončil. Táži se, kdo se dále hlásí do rozpravy. Pan poslanec Karel Kühnl.
Poslanec Karel Kühnl: Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové, dost pozorně jsem poslouchal první část diskuse, která proběhla nikoliv dnes, ale v dřívějších dnech, i nynější část diskuse a něčemu rozumím a něčemu v ní nerozumím. Rozumím postoji kolegů z ČSSD. Je to pro mě srozumitelný ideový postoj, nesený postulátem snahy o vytvoření nesvéprávného občana, o kterého se musí postarat stát, ať se to občanovi líbí, nebo ne. (Potlesk z levé strany.)
Jestli si, vážení přátelé, k tomuto tleskáte, tak pánbůh s námi všemi.
Je to postoj nesený odporem k odpovědnosti občana za vlastní osud, odporem k cestám, které bych nazval pomoc ke svépomoci. Je to pro mě srozumitelný postoj, není to nic nového a celkem logicky vede i k odporu k dobrovolnému penzijnímu pojištění, nebo jak se u nás nazývá, připojištění.
Stejně tak srozumitelný je pro mne postoj kolegů z KSČM, které tu prezentoval kolega Recman. U postoje KSČM je mi jen nesrozumitelná argumentace, kterou zde kolega Recman přednesl, když srovnal plošné přídavky na děti, které jsou, jak jsme to správně označili, pomoc bohatým, k tomuto rozšíření možnosti daňového odpisu na penzijní připojištění. Jedná se samozřejmě o dvě naprosto odlišné věci. Rozšíření možnosti odpisu od penzijního připojištění je rozšíření motivace k vlastnímu spoření na stáří, není to žádná pomoc bohatým, není to žádné plošné rozdávání příspěvků na úkor třeba těch, kteří by peníze více potřebovali, ale je to prostá a jednoduchá motivace k odložení dnešní spotřeby do budoucna. K odložení spotřeby, které povede ke zvýšení míry dlouhodobých úspor v naší ekonomice, a tedy k vyšším investicím do budoucnosti, ke zvýšení výkonu ekonomiky, ke zvýšení počtu - a teď bych prosil kolegy z levicových stran, aby obzvlášť dobře poslouchali - pracovních míst, k vyšším příjmům, a to pro všechny, a konečně i k odlehčení státního rozpočtu přes nižší nezbytnost vyplácení sociálních dávek a podpor v nezaměstnanosti. Přestože nerozumím argumentaci, rozumím postoji obou levicových stran. Úplně ale nerozumím postoji kolegů z ODS, které tu zastupoval kolega Nečas.
Kolega Nečas argumentoval tím, že má být připravena důkladná reforma celého důchodového systému. S tím nelze, než souhlasit. Ale protože vím dobře, že v návrhu ODS hraje dobrovolné pojištění stěžejní úlohu, a i s tím velmi souhlasím, nechápu, proč zásadní kroky, které tak jako tak budou stěžejní součástí navrhovaného systému, by nebylo možné udělat s určitým předstihem. Alespoň budeme mít, kolegyně a kolegové, odpracováno. Vím zcela jistě, že ODS je stranou, která je založena na pocitu, že občanovi se má poskytnout pomoc ke svépomoci, a také proto nechápu přesně postoj kolegů z ODS.
Na námitku, že se jedná o předvolební populismus, bych si jen dovolil připomenout: My jsme s tímto návrhem, a to v té výši, o které dnes jednáme, přišli již před dvěma lety. Není to tedy vůbec nic nového, a to jak ve výši 18 tisíc na osobu, tak 5 % ze strany zaměstnavatelů. Není to nic nového, přišli jsme s tím poměrně krátce po minulých volbách, nikoliv před volbami těmito. Pokud byste tedy, kolegyně a kolegové z ODS, mohli má slova vzít v úvahu, prosím vás ještě jednou, abyste se zamysleli nad tím, jak budete o našem návrhu hlasovat.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji vám, pane poslanče. Kdo se dále hlásí do rozpravy? Ještě se přihlásil pan poslanec Beneš. Prosím, pane kolego, máte slovo.
Poslanec Miroslav Beneš: Pane předsedající, páni ministři, kolegyně a kolegové, myslím, že levá část naší sněmovny se svým způsobem směje a pravá část se zkouší z toho, jaké jsou její představy, jaká jsou její stanoviska, jaké jsou její záměry, jaké jsou její cíle.
Upřímně řečeno, já mám radost z toho, že se začíná krystalizovat, že naše cíle jsou společné. Mrzí mě, že naše cesty se rozcházejí. Rozcházejí se v jednom základním, a to je, mám-li učinit druhý krok, musím současně činit krok první, anebo jej musím učinit před tím druhým krokem, protože jinak způsobuji nevyváženost, jinak způsobuji nepříjemnost. A za sebe osobně říkám, že na klubu jsem byl ten, který nepodporoval, aby náklady na penzijní připojištění se mohly stát odpočitatelnou položkou daně. Uváděl jsem pro to následující dva argumenty.
První argument: nadbytečné posílení moci penzijních fondů. Druhý argument: posílení odborových organizací, neboť prostě v podnicích, ve kterých jsou odbory, tak zásadním způsobem se prosazuje penzijní připojištění. Dodávám k tomu ještě argument třetí, a ten je, že jsme nic, ani smítko, ani náznak, neučinili s onou nevyrovnaností stávajícího penzijního systému. Nemohu souhlasit s tím, když jsem tlačen, abych činil krok druhý ještě předtím, než jsem učinil krok první.
Děkuji.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji vám, pane poslanče. Dále se hlásí pan poslanec Karel Kühnl.
Poslanec Karel Kühnl: Vlastně jsem se, pane předsedající, měl přihlásit s faktickou poznámkou. Postoji pana kolegy Beneše rozumím. Ale platí-li, že se přeme o to, co je dřív, jestli slepice, nebo vejce, čili co má být prvním krokem, co má být druhým krokem - on tvrdí, že ví, co je prvním a co má být druhým krokem - tak jsme neměli vůbec zavádět penzijní připojištění a už vůbec ne s daňovým odpisem. To jsme zavedli, tedy otázka je dávno rozhodnutá.
K moci penzijních fondů. Nevím, jak se na to kdo dívá, ale jelikož je jedním ze stěžejních bodů penzijního programu ODS dobrovolné penzijní pojištění, tak to prostě bez fondů nepůjde. Není možné právě říkat "a" a říkat, že "b" nemůže být.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji, pane kolego. Kdo se dále hlásí do rozpravy? Nikoho nevidím, rozpravu končím.
Táži se pana poslance Krásy, zda hodlá ještě vystoupit se závěrečným slovem. Není tomu tak. Pan zpravodaj? Prosím, pane kolego, máte slovo.
Poslanec Libor Ježek: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, obecná rozprava vedla spíše k diskusi o důchodovém systému. Zazněla řada argumentů, se kterými lze souhlasit. Ano, souhlasím s tím, že dnešní neprůhledný systém je do budoucna finančně neudržitelný. Ano, důchodový systém potřebuje radikální změnu, která bude vyváženě kombinovat princip solidarity a vlastní zásluhovosti. Ano, k radikální změně důchodového systému je zapotřebí politická odvaha a politická odpovědnost. Ano, vláda za své funkční období nenašla dostatek odvahy a odpovědnosti k radikálnímu řešení tohoto problému.
Stejnou cestou ovšem postupují i předkladatelé tohoto sněmovního tisku. Zvýšení odčitatelné položky na penzijní připojištění nic nemění na systému, včetně výše povinných odvodů, které jsou 26 Kč na 100 Kč vyplacených mezd, ale v tuto chvíli návrh zákona spíše působí jako lobbistické zvýhodnění penzijního připojištění oproti ostatním formám, kterými se občan může na své stáří zabezpečit.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji vám, pane poslanče. Budeme hlasovat o návrzích, které zazněly ve všeobecné rozpravě, a to návrh na zamítnutí, který předložil jak pan poslanec Ježek, tak pan poslanec Recman.
***