(11.40hodin)
(pokračuje Doktor)
Jestliže členové družstevních záložen požadují od státu, aby dnes kryl jejich ztráty, pak se ptám, proč se s námi nerozdělí o svůj zisk. Protože míra zúročení ve výši 25 % prostě byla nereálná, a jestliže ji dostali naplněnu a dnes ji chtějí čerpat ve výši úroků, k nim se dovolávají, pak říkám ano, družstevníci, máte jistě právo ze zákona na peníze, které vám někdo slíbil, které vám slíbil zákon, vaše pojištění bylo 100 000 korun, to bylo naplněno. Jestliže se někdo snaží retroaktivně zvýšit toto pojištění až do výše 400 000 Kč, pak vám nepochybně tyto peníze patří, ovšem nikoli z veřejných prostředků, ale ze zdrojů, které vzniknou prodejem majetku, který vznikl z vašich peněz, z peněz vašich firem. Protože ovšem existuje riziko, na něž já budu upozorňovat během projednávání tisků 1058 a 1059, protože tvrdím, že všechny vklady vyšší než 100 000 korun přispěly do sektoru na základě soukromoprávního pojištění dvou pojistných ústavů, které slíbily v prvním případě členům První družstevní záložny Ostrava, ve druhém případě První družstevní záložny PRIA a dalšího subjektu pojištění v případě prvním do výše 400 000 Kč, v případě druhém do výše půl milionu korun, pak se ptám, jestli pan poslanec Exner umí odpovědět na otázku, co se stane v případě, že kampeličkáři dostanou plnění ze soukromoprávního zdroje, to znamená od pojišťovny, a ještě ze státního rozpočtu, a jestli to vám připadá fér.
Děkuji. (Potlesk v pravé části sálu.)
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji panu poslanci Doktorovi za myslím velmi jasné sdělení názoru. Táži se, kdo další se hlásí do rozpravy. Pan poslanec Exner ještě jednou.
Poslanec Václav Exner: Dámy a pánové, všimněte si, že má interpelace ani mé vystoupení se vůbec netýkají a netýkaly odškodnění členů družstevních záložen. Šlo v dané chvíli a jde o poněkud jiný problém, a pokud pan poslanec Doktor sem chce vnést tento problém, je to jistě jeho právo a diskuse na toto téma může být i zajímavá, i smutná.
Pokud jde o argumentaci pana ministra, který poukazuje na to, že zákon byl přijat jako poslanecká iniciativa, pak má nepochybně pravdu, a já říkám - a co má být? Jako poslanecká iniciativa je v parlamentu přijímána celá řada zákonů. Tyto zákony se samozřejmě netýkají jen poslanců, i když jsou to poslanecké iniciativy. Jsou to zákony, k nimž se vyjadřuje vláda, a je správně konstatováno, že tehdy se vláda vyjádřila negativně. Nicméně ani to není nějaká věc, která by byla zcela neobvyklá. Zákon je zákon, byl přijat naprosto správným postupem a tím, že byl přijat, tak je samozřejmě závazný v rámci našeho právního řádu pro všechny, kteří se jím mají řídit, včetně podle něj vytvořených institucí a včetně samozřejmě vlády, ministerstev apod.
Pokud pan ministr poukazuje na rizikovost tohoto zákona a na to, že byla možná ztráta vkladů a že zákon obsahoval bílá místa, pak jsem se - a tady se k tomu hlásím - do určité míry snažil poukázat na to, že nemá pravdu. Zákon od samého začátku mezi jiným obsahoval ustanovení, která umožňovala, aby se rizikovost snížila, aby se jí předcházelo, a v každém případě si myslím, že můžeme zpětně hodnotit, že při poněkud jiné, důslednější činnosti by nemuselo dojít k takovým propadům a ztrátám, k jakým došlo. Tady si samozřejmě uvědomuji, že po válce může být každý generálem, a tudíž třeba i já.
Dále mi dovolte, abych jen velmi stručně reagoval na již myslím potřetí opakovaný argument pana ministra, posléze i pana poslance Doktora, o předvolebních řečnických cvičeních. Svou stranu jsem do této problematiky nezatahoval na rozdíl od pana poslance Doktora, ale musím ho upozornit, že k této problematice jsem ve sněmovně vystupoval. Vystupoval jsem např. při schvalování rozpočtu úřadu už dávno předtím, než vznikla krize. Musím se přiznat, že jsem tehdy na základě dobrých výsledků hospodaření úřadu na začátku jeho činnosti navrhoval spíše snížení příspěvku družstevních záložen na činnost úřadu, což se potom s odstupem roku ukázalo jako velmi problémové, protože v dalším období úřad už tak úspěšný nebyl jako na svém samém začátku. Také jsem jménem našeho poslaneckého klubu byl pověřen v září 1999, tedy na samém začátku toho, kdy se začalo na veřejnosti objevovat, že mnoho družstevních záložen je v problémech, a kdy jsem také na tuto situaci byl konkrétně upozorněn příslušníkem policie, který vedl už v té době konkrétní vyšetřování, tak jsem navrhl jménem našeho poslaneckého klubu zařazení této problematiky na jednání Poslanecké sněmovny. Dovolím si ctěné Poslanecké sněmovně připomenout, že rozhodnutím všech ostatních klubů se tato otázka na pořad jednání nedostala, a to ani následně na další schůzi v listopadu, a teprve v prosinci 1999 k tomu byla poněkud rozsáhlejší rozprava bez přijetí konkrétních usnesení.
Pokud jde o problematiku srovnání kampeliček a bank, pak samozřejmě z hlediska vlastnických práv i z hlediska toho, že se obě části finančního sektoru řídí úplně jinými pravidly, je srovnání možné jen tam, kde se nachází společný zájem. A společný zájem se právě týká Ministerstva financí v tom, že bohužel takřka zhroucení toho segmentu kampeliček vedlo k ohrožení finančních trhů u nás v určité míře a že také se dotklo desítek tisíc našich občanů.
Myslím, že teď projednáváme konkrétní odpověď na interpelaci. Ve svém vystupování jsem se omezil na to, že jsem vyjádřil svůj názor na kvalitu a věcnou stránku odpovědi pana ministra. Byl bych rád, aby v této chvíli debata snad zůstala v tomto rámci. Jistě, máme ve sněmovně tři návrhy zákonů, které se týkají uvedené problematiky, a bude nepochybně prostor pro ty poslance, kterým to odborně daleko více náleží, aby tam uplatnili veškerou svou filipiku a podněty.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji panu poslanci Exnerovi. Táži se, kdo další se hlásí do rozpravy. Nehlásí-li se nikdo, rozpravu končím. Nevím, jestli se mám znovu tázat pana poslance Exnera, jaké navrhuje usnesení. On navrhl, pokud jsem si poznamenal, vyjádřit nesouhlas s odpovědí pana ministra Rusnoka.
Vážení kolegové, dám hlasovat o tomto návrhu. Opět vás odhlásím a prosím, abyste se znovu zaregistrovali.
***