(17.20 hodin)
(pokračuje Nedvědová)

Z těchto uvedených důvodů doporučuji nesouhlasit s návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích, a navrhuji jej zamítnout v prvém čtení. Pokud vím, bylo dáno veto na zrychlené projednávání.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji paní zpravodajko. Otevírám obecnou rozpravu a na její úvod sděluji, že v souladu s ustanovením § 90 odst. 3 podaly námitku proti projednávání podle § 2 tři poslanecké kluby, a to poslanecký klub ODS, KDU-ČSL a Unie svobody. Znamená to tedy, že není možné projednat tento návrh v tzv. zrychleném projednání.

Je otevřena obecná rozprava. Ptám se, kdo se do ní hlásí. Paní kolegyně, zřejmě se svým návrhem.

 

Poslankyně Veronika Nedvědová: Ještě jednou opakuji návrh na zamítnutí tohoto poslaneckého návrhu zákona v prvém čtení.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji. Kdo se další hlásí do obecné rozpravy? Pan navrhovatel.

 

Poslanec Vlastimil Aubrecht: Pokud zákon nebude zamítnut, navrhoval bych zkrácení k projednání o 40 dnů.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Dobře, o 40 dnů. Končím obecnou rozpravu. Přistoupíme k hlasování.

Samozřejmě, pokud má pan kolega navrhovatel zájem vystoupit se závěrečným slovem, má možnost.

 

Poslanec Vlastimil Aubrecht: Dámy a pánové, jenom velice krátce. Padaly tady různé názory. Mohu vás ale ubezpečit, že v daném oboru pracuje moje manželka již dvacet let a konkrétně to věcné břemeno zřizuje. Je zaměstnankyní Severočeských vodovodů a kanalizací v Teplicích, což je nejlepší vodárenská společnost v naší republice. (Potlesk.) Není to reklama, ale jenom pro dokreslení toho, že opravdu vím, o čem mluvím, když vás žádám znovu o propuštění tohoto zákona do dalšího čtení.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Pane poslanče, beru to jako veřejné oznámení střetu zájmů, do kterého jste se dostal. My všichni se potom vrhneme na sjetinu hlasování a budeme se dívat, jak jste hlasoval.

Odhlásil jsem vás. Prosím, abyste se zaregistrovali svými identifikačními kartami, neboť přistoupíme k hlasování.

 

V rozpravě zazněl návrh na zamítnutí předloženého návrhu zákona.

Zahájil jsem hlasování s pořadovým číslem 250. Ptám se, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti tomuto návrhu?

Z přítomných 121 pro návrh 78, proti 32. - Pane poslanče, manželka vás doma nepochválí. Návrh zákona byl zamítnut.

 

Dalším bodem je bod, který byl navržen k projednání ve zrychleném projednání,

 

78.
Návrh poslanců Rudolfa Tomíčka a dalších na vydání zákona, kterým se mění
zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon)
/sněmovní tisk 1139/ - prvé čtení

 

Znovu upozorňuji, že je navrženo, abychom s návrhem zákona vyslovili souhlas již v prvém čtení.

Stanovisko vlády jsme obdrželi jako sněmovní tisk 1139/1 a návrh uvede za zástupce navrhovatelů pan kolega Rudolf Tomíček. Prosím.

 

Poslanec Rudolf Tomíček: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, předstupuji před vás s návrhem na novelu již schváleného zákona o vodách, a to se změnou pouze v jednom jediném bodě - úprava úplaty za odebranou vodu pro hydrorekultivace.

Jak jistě víte, celé území severozápadních Čech bylo po dlouhou dobu využíváno a zatím ještě je k rozsáhlé povrchové těžbě hnědého uhlí. Tato dlouholetá systematická činnost zanechala na tváři celého kraje nesmazatelnou stopu, se kterou se budeme ještě dlouhou dobu vyrovnávat. S velkou pravděpodobností však již nedojde k žádnému většímu rozvoji hnědouhelného hornictví, a je tedy více než záhodno veškeré následky po této těžbě zahladit a krajinu opět přiblížit co nejvíce k původnímu stavu. Jedním z doporučených způsobů resocializace krajiny je způsob tzv. hydrorekultivací, jejichž princip předpokládá po úpravách a jistých technických opatřeních zaplavení vydobytých prostor vodou, a tyto plochy budou potom předány zpět k užívání.

Celkové škody vzniklé těžbou hnědého uhlí v severozápadních Čechách jsou zhruba odhadovány na 15 mld. korun a s největší pravděpodobností, ne-li více, bude tolik stát i jejich náprava.

Výše uvedený systém, tzn. hydrorekultivací, se dosud jeví jako nejschůdnějším a nejefektivnějším. Důlní společnosti jsou od roku 1993 vázány zákonem na tvorbu tzv. fondu rekultivací po své těžební činnosti. Nicméně je jasné, že ze své činnosti nejsou schopny nápravu krajiny v tomto rozsahu zafinancovat. Z fondu rekultivací jsou schopny pokrýt nápravu území maximálně poškozeného současnou těžbou či údržbou poškozených prostor s jejich těžbou související. Proto když se rozhodovalo o hydrorekultivacích, předpokládalo se, že vody budou užívány bezplatně.

Tento názor byl jednak uveden i v globálním plánu revitalizace z roku 1999 bez jakýchkoliv připomínek ministerstev, a ve své podstatě právě proto byl zohledněn i ve vládním návrhu zákona o vodách, který jsme schvalovali vloni na podzim. Kdo z vás si však vzpomene na hektické projednávání tohoto zákona, který byl projednáván současně v několika výborech - docházelo k vypouštění odstavců, celých paragrafů nebo i souborů paragrafů. Stalo se prostě, že toto ustanovení se ze zákona vytratilo. Považujeme, myslím tím předkladatele tohoto návrhu, zpoplatnění vody, kterou nota bene nebude ani sám těžař využívat a k ničemu jinému vlastně není, de facto za trest tomu, kdo chce tuto krajinu dát do pořádku.

Dovoluji si vás požádat o podporu tohoto návrhu. Koneckonců nejsme v podpoře tohoto návrhu sami, souhlasí s ním i orgány krajského zastupitelstva Karlovarského kraje. A protože v tom mém návrhu se jedná pouze o tuto jednu jedinou věc, dovolili jsme si požádat o projednání ve zkráceném termínu podle § 90. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Prosím, aby se slova opět ujala zpravodajka pro prvé čtení paní poslankyně Veronika Nedvědová.

 

Poslankyně Veronika Nedvědová: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, kolegyně a kolegové, platba k úhradě správy vodních toků a správa povodí za odběr povrchové vody v případě zatápění prohlubní terénu, tzv. zbytkových jam po těžbě nerostů, v případech vyžadujících čerpání vody nebo převádění vody je platbou za službu, kterou vykonává správce vodního toku a která umožňuje odběr vody odběratelem uskutečnit. To znamená, že v tomto případě správce vodního toku čerpá nebo převádí vodu do vodního toku, ze kterého se uskutečňuje odběr vody pro zatápění zbytkových jam po těžbě nerostů. V ostatních případech, kdy dochází k přirozenému přítoku vody do zbytkových jam, se neplatí.

Zdůrazňuje se, že jde o úhradu nákladů za služby, které poskytuje správce vodního toku odběrateli povrchové vody, a která je ustálenou formou platby. Její výše se spočítá vynásobením ceny jednoho metru krychlového odebrané vody množstvím odebrané vody. Jedná se o věcně usměrňovanou cenu podle zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, který umožňuje kontrolu a regulaci této platby.

***




Přihlásit/registrovat se do ISP