(12.40 hodin)
(pokračuje Havlíček)
Zákon č. 1/1992 Sb. odkazuje v ustanovení § 6 odst. 1 při užití termínu "svátek" na zákon č. 93/1991 Sb., o státních svátcích, o dnech pracovního klidu a památných a pracovních dnech, ve znění pozdějších předpisů. Vzhledem k tomu, že tento zákon byl pro Českou republiku zrušen právě zákonem č. 245/2000 Sb., je nutno v návaznosti na změnu definice dnů pracovního klidu v zákonu č. 245/2000 Sb. upravit, včetně odkazu pod čarou u znění § 6, tj. nahradit slovo "svátek" pojetím: den pracovního klidu.
Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. Dovoluji si vás jménem předkladatelů požádat o propuštění do druhého čtení. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Nyní prosím, aby se slova ujala zpravodajka pro prvé čtení paní poslankyně Alena Páralová.
Poslankyně Alena Páralová: Děkuji za slovo. Vážená paní místopředsedkyně, vážení páni ministři, dámy a pánové. Dovolte mi přednést zpravodajskou zprávu ke sněmovnímu tisku č. 905, což je poslanecký návrh zákona, kterým se mění současně dva zákony, a to zákon č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu a dále pak zákon č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku.
Navržená změna zákona o státních svátcích je ryze formální a pouze sjednocuje znění zákona o státních svátcích se zněním zákoníku práce. V důvodové zprávě navrhovatelé uvádějí, ze novela reaguje na skutečnost, že ustanovení zákona o státních svátcích nejsou v souladu se zákoníkem práce, a to po jeho novelizaci. Není tomu tak. Zdůrazňuji, že oba zákony jsou plně v souladu, pouze používají různé dikce. Oba zákony se nemohly dostat do nesouladu nabytím účinnosti poslední velké novely zákoníku práce, jak se nás snaží uvést v omyl důvodová zpráva. Zmíněná novela zákoníku práce se totiž definice pojmu, který není údajně v souladu, totiž pojmu "den pracovního klidu", vůbec nedotkla.
Předkladatelé důvodové zprávy zcela kuriózně tvrdí, že zákon č. 155/2000 Sb. je zákonem pozdějším než zákon s vyšším číslem z téhož roku, totiž než zákon č. 245/2000 Sb.
Tvrzení uvedená v obecné části důvodové zprávy jsou sice chybná, avšak dopad případného přijetí novely nebude žádný. Je však na zvážení ctěné sněmovny, zda je nutné měnit zákon pouze z důvodů změny slovosledu, když dopad této změny je absolutně nulový.
Zcela odlišná je situace v případě novely zákona o mzdě, která by v případě schválení měla dalekosáhlé důsledky a v praxi by znamenala výrazné zvýšení mzdových nákladů v nestátní sféře. Novela totiž staví naroveň svátky a dny pracovního klidu. Právě práce ve svátek je již v současné době výrazně zvýhodněna. Svátků je v kalendářním roce 12 a dnů pracovního klidu je více než 100. Po novele by byla stejně jako svátek zvýhodněna i práce v sobotu a v neděli. V praxi by to znamenalo, že za práci v sobotu, v neděli či v jiný den nepřetržitého odpočinku v týdnu bude zaměstnanci kromě mzdy a příplatku za práci přes čas příslušet navíc ještě speciální náhradní volno nebo příplatek ve výši minimálně 100 % průměrného výdělku.
Návrh přitom neupravuje odpovídajícím způsobem zákon o platu. V případě přijetí předložené novely by tak nastala poněkud nelogická situace. Právní úprava odměňování by byla pro zaměstnance v nestátní sféře výhodnější než pro zaměstnance ve státní sféře. Oba v současné době platné zákony o odměňování - jak zákon o mzdě, tak zákon o platu - i dřívější zákony vždy rozlišovaly svátky a nepřetržitý odpočinek v týdnu. Příplatek byl a je vždy poskytován pouze v případě práce ve svátek. Je to tak plně v souladu s právem Evropského společenství a čl. 2 odst. 2 Evropské sociální charty Rady Evropy. Předložený návrh se tak výrazně odklání od zvyklostí zemí EU.
V důvodové zprávě je uvedeno, že slovo "svátek" je nahrazeno slovy "den pracovního klidu", tak aby tato ustanovení byla v souladu s platnou právní úpravou zákoníku práce a nedocházelo v pracovněprávních vztazích k rozděleným výkladům. Znovu je, tedy už podruhé, opakován podobný nesprávný argument. Zdůrazňuji že není pravda, že ustanovení § 6 zákona o mzdě je nutné dát do souladu se zákoníkem práce. Zákoník práce používá pojmy "dny pracovního klidu", "svátek" i "nepřetržitý odpočinek zaměstnance v týdnu". Současné právní úpravě nelze proto nic vytknout a ani nebyla nikdy zpochybňována. Naopak zmatení pojmů a výkladové problémy by nastaly v případě přijetí této novely.
Na jedné straně předkladatelé zdůrazňují formální stránku nepotřebného sjednocování pojmů, na straně druhé mlčí o velice důležitém dopadu novely, totiž o výrazném zvýšení mzdových nákladů, které novela přináší.
Vláda tento návrh zákona projednala na své schůzi 2. května 2001, přičemž vyjádřila souhlas s novelou č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, a doporučila tento návrh doplnit o další bod novely a zařadit mezi významné dny i 8. duben, neboť na tento den připadá Mezinárodní den Romů. Současně vláda dává ke zvážení, aby byl mezi významné dny zařazen den 28. září - Den české státnosti. Vláda naopak vyjádřila nesouhlas s návrhem novely zákona č. 1/1992 Sb., o mzdě.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Otevírám obecnou rozpravu a ptám se, kdo se do ní hlásí. Paní poslankyně Páralová má slovo.
Poslankyně Alena Páralová: Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, kolegyně a kolegové. Navrhovatelé nás přesvědčují, že je třeba sjednotit pojmy v zákoně o státních svátcích a zákoníku práce a v druhém případě pojmy v zákoně o mzdě a v zákoníku práce. Jedná se o pojmy "dny pracovního klidu" a "nepřetržitý odpočinek zaměstnance v týdnu". Opravdu není co sjednocovat. Na druhé straně se jako jakýsi vedlejší produkt onoho nesmyslného sjednocování objevuje ohromný dopad do praxe. Pokud bychom totiž novelu přijali, výrazně by narostly mzdové prostředky v nestátní sféře. A nejen to. Teprve nyní by došlo ke zmatení pojmů, a to v zákoně o mzdě, když na práci v sobotu a v neděli by se vztahovaly současně dva paragrafy.
Zvýšení mezd bez ohledu na produktivitu práce není důvod k jásání ani pro zaměstnavatele, ale bohužel ani pro zaměstnance. Zvýšení mezd pouze takto ze zákona bez ohledu na produktivitu práce může totiž otřást důvěrou v růst mezd podle skutečného výkonu a důvěrou ve stabilitu firmy a její pozice na trhu. To je hlavní důvod, proč dávám návrh na zamítnutí projednávaného tisku.
V důvodové zprávě se vyskytují zásadní chyby. Novela zákona o mzdě není domyšlená a v praxi by způsobila řadu legislativních problémů. Proto pro případ, že by nebyl přijat návrh na zamítnutí, dávám návrh na vrácení návrhu zákona předkladatelům k dopracování. Předkladatelé by měli přinejmenším svůj návrh odůvodnit jiným způsobem.
Děkuji vám za pozornost.
***