(9.20 hodin)
(pokračuje Langer)
Myslím, že je třeba si velmi důkladně připomenout, co se vlastně odehrálo, protože pokud nebudeme mít přesný popis toho, co se odehrálo na Ministerstvu zdravotnictví, kdo je zodpovědný za to, že po několik dní, resp. týdnů byly vážným způsobem ohroženy životy a zdraví občanů Moravy, potom se nemůžeme posunout dál a potom také nemůžeme uvěřit slovům pana ministra, že problém je skutečně vyřešen a že se můžeme věnovat něčemu jinému.
Já jsem pročítal tisk a přiznám se, že mě velmi zarazilo v případě, když se objevil tento problém na konci loňského roku, sdělení pana ministra, které cituji: "Zadání pro naše experty znělo připravit smlouvu tak jako loni. Přesto, když mi ji dávali k podpisu, tak jsem v prosinci minulého roku vůbec nevěděl o tom, že tento problém existuje a že bychom něco oproti loňskému roku měnili."
Přiznám se, že je pro mne naprosto nepochopitelné, že pan ministr vůbec o problému nevěděl a že smlouvu, kterou má podepsat, která je tak zásadní pro zajištění letecké záchranné služby, sám ani nezkontroloval. A myslím si tedy, že pokud se chceme posunout dál, pokud chceme uvěřit tomu, že teď již po tomto vážném pochybení je na Ministerstvu zdravotnictví vše v pořádku, měl by nám pan ministr zodpovědět konkrétně následující dotazy: kdo konkrétně nese konkrétní odpovědnost za to, že došlo - a ono skutečně došlo - k ohrožení životů a zdraví občanů na Moravě, jaká osoba je tedy za to zodpovědná, jak za toto své prokazatelné pochybení byla eventuálně potrestána a zda i přes toto prokazatelné pochybení je i například nadále zodpovědná za problematiku letecké záchranné služby na Ministerstvu zdravotnictví. Protože pokud by tomu tak bylo, pokud by tentýž člověk, který toto způsobil, byl i nadále byl zodpovědný za leteckou záchrannou službu, tak potom je to velké varování pro nás pro všechny a nemůžeme se spokojit s konstatováním, že problém je vyřešen a už se nikdy v budoucnu neobjeví. Myslím, že by nám pan ministr měl říci, kdo konkrétně učinil tak prokazatelně špatné rozhodnutí. Stejně tak by nám pan ministr měl říci, kdo v této souvislosti vůbec řídí Ministerstvo zdravotnictví, když sám podepisuje něco, o čem neví, a vysvětlit nám tedy, jestli Ministerstvo zdravotnictví se neřídí náhodou samo a on je jenom shodou okolností v jeho čele.
Možná vám to připadne jako příliš uštěpačné poznámky a příliš uštěpačné otázky, ale myslím, že jsou na místě, protože pokud se hovoří o koncepci zajištění letecké záchranné služby např. na území Moravy, tak v tuto chvíli podle mých informací ten koncept Ministerstva zdravotnictví vůbec nepočítá s nočním létáním v rámci Moravskoslezského kraje z Ostravy, nepočítá s ním i přesto, že zde v Ostravě byl vybudován velkými náklady helioport pro vrtulník záchranné letecké služby, že tento helioport byl vybudován na základě spolupráce a finanční spoluúčastí Evropské unie a že v Ostravě služba schopná zajistit noční provoz u letecké záchranné služby existuje.
Já tedy doufám, že pan ministr nám řekne, kdo konkrétně je zodpovědný za tu hrůzu, která se odehrála, a že se alespoň pokusí nás ujistit, že v budoucnu se tento problém už nikdy opakovat nebude.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji vám, pane místopředsedo. Hovořit bude pan poslanec Zdeněk Švrček.
Poslanec Zdeněk Švrček: Dobrý den, dámy a pánové. Krátká poznámka z hlediska toho, proč je letecká záchranná služba právě leteckou záchrannou službou, tudíž z hlediska toho, proč vlastně je tato doprava velmi rychlá a velmi efektivní. Dovolím si připomenout, že jsme zde v roce 1997 přijali tzv. letecký zákon a v tomto volebním období jsme ho novelizovali v tom smyslu, že pro oblast civilního letectví platí mimo jiné předpisy vydávané sdružením leteckých předpisů, jehož je naše republika členem a které se souhrnně nazývají předpisy JAR. Letecká záchranná služba je jak zákonem, tak předpisy JAR definována jako obchodní letecká doprava a JAR OPS 3 (?) navíc obsahuje zvláštní úpravy provozování leteckých záchranných služeb, a to také pro vrtulníky, které jsou k ní použity.
Podle práva musí tedy provozovatel letecké záchranné služby dodržovat civilní předpisy jak pro provoz, to je onen JAR OPS 3, tak pro osvědčování používané techniky, to jsou JAR 23, 25, 27 a 29, pro způsobilost členů letových posádek JAR FCL, pro osvědčení organizací k provozování údržby to je JAR 145, pro osvědčování personálu údržby JAR 66, tak i pro výcvik personálu údržby a zkoušky, to je JAR 147.
Ani jeden z těchto předpisů dnes není aplikován u státních provozovatelů a jejich letadla tudíž nejsou ani zapsána v leteckém rejstříku České republiky. Z uvedeného vyplývá, ze pokud jsou používány prostředky a personál státních provozovatelů pro účely letecké záchranné služby, děje se tak mimo zákonnou úpravu a spíše bych použil slova v rozporu se zákonem. To má samozřejmě dopady i praktické.
Dovolte mi podotknout, že já jsem přesvědčen o tom, že je třeba situaci řešit. Nejsem proti tomu, aby policie a armáda se jistým způsobem podílely na úkolech letecké záchranné služby v rámci výcviku, ale jsem proti tomu, aby se tyto úkoly armády a policie neustále rozšiřovaly, i když je zřejmé, že se tak děje mimo ustanovení předpisů, kterými je Česká republika vázána. To považuji v případě vlády, která tak často používá předpisy Evropské unie jako zaklínadlo, za dost pikantní záležitost.
Proto podporuji vznik nějaké pracovní skupiny, resp. řešení této záležitosti na půdě parlamentu. Děkuji.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji vám, pane poslanče. Technická poznámka nebo sdělení - pan poslanec Kalousek má náhradní kartu č. 16.
Dále bude hovořit paní poslankyně Milada Emmerová. Jiné přihlášky do obecné rozpravy nemám.
Poslankyně Milada Emmerová: Vážený pane místopředsedo, vážení přítomní. Dovolte mi, abych se znovu připojila do diskuse o letecké záchranné službě, možná na rozdíl od mých předřečníků z pozice zdravotníka, který tuto službu využíval v konání své činnosti na oddělení intenzivní péče.
Chtěla bych říci, že v Plzeňském kraji, původně Západočeském kraji, tuto funkci plnila letecká záchranná služba Armády ČR, která byla z rozhodnutí ministra Výborného v roce 1997 zrušena. V té době tedy nastoupila soukromá záchranná letecká služba, resp. soukromý provozovatel, který dokonce ani neodpovídal výsledkům výběrového řízení, kterého jsem byla přítomna s kolegou Brožíkem.
Došlo tehdy k vypůjčení helikoptéry ze SRN včetně posádky a šlo o to, že tato soukromá helikoptéra létala tak, jak v podstatě se má, podle civilního letového řádu, což znamená, že létala od svítání do soumraku, v žádném případě v noci, v žádném případě, když je vítr nebo moc prší. Když už konečně mohla vzlétnout, tak se zjistilo, že má technickou poruchu.
V této době došlo v našem kraji k několika fatálním situacím a z tohoto důvodu a z důvodu našeho permanentního úsilí, aby se vrátila armádní záchranná letecká služba, k tomu na základě naší žádosti za vlády Tošovského došlo.
Chtěla bych připomenout že letecká záchranná služba konaná Armádou ČR a stejně tak policií je vysoce kvalifikovaná služba. Navíc jejich vybavení helikoptérami a vybavení vycvičeným personálem je samozřejmě naprostou povinností, protože i svoje každodenní povinnosti z titulu resortu musí plnit takto vycvičený personál.
***