(18.30 hodin)
(pokračuje Kořistka)
Ještě jednou bych vás chtěl požádat, abyste dali možnost tomuto zákonu projít do druhého čtení, protože jsem přesvědčen, že můžeme o tomto zákonu diskutovat a že lze zapracovat všechny připomínky, které tady vzejdou. Myslím, že jsme schopni vysvětlit i výhrady, které tady zazněly. Ještě jednou vás žádám o podporu a děkuji.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Hlásí se dále někdo do obecné rozpravy? Pan poslanec Kocourek má slovo. Připraví se pan poslanec Karel Vymětal.
Poslanec Martin Kocourek: Dovolím si zareagovat na slova kolegy Kořistky, který mě vyzval, co jsem měl na mysli pod pojmem zvýšená byrokracie. To není o tom, že přibude jedna kolonka, teď nevím v čem, jestli v daňovém přiznání, nevím, jak by se to tam přesně zapracovávalo. Ale je to taky o seznamech Ministerstva financí, je to o dalších náležitostech, které tvoří tři čtvrtiny tohoto zákona, a zejména je to o kontrole. Je to o kontrole, jak s těmito prostředky bude nakládáno, a to jsou zase kvanta dotazníků, kvanta složenek atd. Takže byrokracie určitě s tím bude mnohem větší než za současného systému, kdy je možné formou daňové úlevy, to znamená odpočitatelné položky, tyto bohulibé organizace podporovat.
Za druhé, rozdíl mezi 40 % v Maďarsku a 5 % v České republice je právě v tom principu, který jsem zmínil. Zatímco u nás daňový poplatník musí vynaložit reálné peníze, to znamená peníze, které opravdu vydělal, v Maďarsku umožnili, aby vynakládal fiktivní peníze, které nikdy neuvidí. A to je rozdíl mezi 5 % a 40 % v České republice a v Maďarsku. Jsem pro to, aby lidé činili odpovědná rozhodnutí, reálná rozhodnutí, a nikoli fiktivní rozhodnutí s fiktivními penězi.
Za další, co předkladatelé doposud nevysvětlili - jak budeme sestavovat státní rozpočet, protože státní rozpočet je postaven na nějakém odhadu příjmů, a v tomto rozpočtu už budeme předpokládat to, co tady uvádějí předkladatelé, to znamená, že zde nebudou 3 mld. Nevím, jak to pak bude s pravdivostí a průkazností tohoto rozpočtu. A potom považuji za vhodnější, ať podpora neziskových organizací z pohledu jejich velkých podpůrců se skládá z toho, že budou usilovat o to, že tyto peníze získají přímo z rozpočtu, nicméně potom narazí na problém, kde a v jakých kapitolách výdaje snižovat. A to je ta nepříjemnost, kvůli které podle mě tento návrh vznikal. Pro mě je to nepřijatelný princip, protože jednak pracuje s fiktivními penězi a za druhé způsobuje obrovské administrativní a rozpočtové nejasnosti. Trvám na tom, že dopad na obce mít bude.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Slovo má pan poslanec Karel Vymětal.
Poslanec Karel Vymětal: Děkuji, paní předsedající, za slovo. Dámy a pánové, chtěl bych jen reagovat na to, co říkal tady za předkladatele pan poslanec Kořistka, že je rozpor mezi stanoviskem vlády a stanovisky, která zde přednesli pan zpravodaj Kocourek a pan poslanec Recman. Já rozpor nevidím. Možná že by bylo dobře, kdyby si pan poslanec Kořistka přečetl stanovisko vlády, a našel by tam větu, že vláda na konci tohoto stanoviska říká, že schválení návrhu zákona by mělo značný dopad jak na příjmy veřejných rozpočtů - státního rozpočtu a rozpočtů územních samosprávných celků. Takže já žádný rozpor nevidím a bylo by dobře, kdybychom se naučili i číst.
Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Hlásí se dále někdo do obecné rozpravy? Pan poslanec Vojtěch Filip.
Poslanec Vojtěch Filip: Vážená paní předsedající, vážené paní kolegyně, páni kolegové, mrzí mě, že tady není nikdo z vlády, a teď mi to velmi výrazně chybí, protože je tady řada otázek, které nemůže zodpovědět ani navrhovatel, a nemohu to spravedlivě požadovat ani po zpravodaji. To jistě chápete. Ale já se musím zeptat minimálně navrhovatelů, jakým způsobem uvažovali i o jiném systému, který má blíže k našemu středoevropskému prostoru. (Značný hluk v sále.)
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Promiňte, pane poslanče. Prosím o klid v jednacím sále!
Poslanec Vojtěch Filip: Děkuji, paní předsedající. Myslím, že například německá nebo rakouská konstrukce tzv. církevní daně je přece úplně jiná. To je daň těch, kteří mají zájem - kromě toho zapojení v pracovním procesu v té konkrétní občanské společnosti v tom kterém státě - ještě být iniciativní jinde v tom občanském sektoru, a platí tedy navíc nad své běžné daňové povinnosti ještě tu Kirchensteuer, jak jí říkají v Německu. Já tu konstrukci znám poměrně detailně, dokonce jsem připravoval jakýsi návrh zákona, protože nejsem z těch, který by chtěl zatěžovat občany dalšími daněmi, tak jsem to nepředložil. Ale tady je ten proces opačný, takže se nemohu divit ani zpravodaji, ani jiným kritikům tohoto zákona, že mají obavu o sestavování státního rozpočtu.
Já jsem jinak velkým příznivcem občanského sektoru. Navrhuji to, nakonec jsem tady ne úplně uspěl v návrhu zákona o Horské službě, a vidím, že je potřeba občanský sektor nějak podporovat. Ovšem nemám představu, že podporu uděláme natolik neprůhlednou, že za prvé nebudeme schopni říci, která součást občanského sektoru si zaslouží nebo nezaslouží podporu, kterou potom odepíšeme, až nebudeme mít dostatek vybraných daní, anebo kterou dokonce i poškodíme tím, že se nebude moci tato občanská iniciativa, sdružení, veřejně prospěšná společnost ucházet o státní zakázku, kterou podle mého soudu jí můžeme udělit tak, aby za stát vykonávala nějakou službu.
Myslím, že je to mnohem jednodušší a průhlednější, protože pořád chceme něco od občana České republiky. Chceme prostě, aby fungovaly státní orgány, a chceme, aby tady fungovala klasická občanská společnost rozložená do určitých kategorií, periferií, až na tu nejmenší správní jednotku, kterou je obec, a tam tedy musíme směřovat určitou iniciativu. Tady v podstatě zbavuji stát určité možnosti, jak bych podpořil celý ten sektor. Zbavuji při neexistenci určitých principů možnosti podpořit fungování všech těch společností tím, že uděluji tu konkrétní státní zakázku konkrétnímu občanskému sdružení, protože prostě chci, aby něco pro ty ostatní udělalo. Myslím, že to je odlišný princip, že je ale možný, že je dokonce přijatelný a že je pro území střední Evropy dokonce i běžný.
To ale není obsahem tohoto návrhu zákona. Naopak, tento návrh zákona jde přímo proti smyslu jednotlivých daňových opatření. A teď už bez toho, jestli jsem s nimi souhlasil, nebo nesouhlasil, myslím, že to je vážný problém toho návrhu, že je kontradiktorní k celému obsahu našich státních a veřejných financí.
Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Hlásí se dále někdo do obecné rozpravy? Není tomu tak. končím obecnou rozpravu.
Ptám se pana navrhovatele, zda si přeje přednést závěrečné slovo. Hovoří pan poslanec Kořistka.
Poslanec Zdeněk Kořistka: Vážené kolegyně, vážení kolegové, vidím, že kdo nechce, tak neposlouchá. Na argumenty, které jako bych tady neříkal, reagovali moji kolegové. Každopádně bych tady chtěl říci, že smyslem tohoto návrhu zákona je dát další možnost občanům, aby o části, o velice malé části svých daní, rozhodovali sami, nejen stát.
***