Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1998 – 2002

(17.20 hodin)
(pokračuje Schling)

Na základě principů vyplývajících pro koncese z těchto evropských norem byl připraven předkládaný návrh novely zákona o pozemních komunikacích, který pro oblast výstavby dálnic, stejně jako v řadě zemí Evropy, je postaven na systému nikoliv přímého, nýbrž fiktivního mýta, tvořeného poplatky za užití dálnice a daněmi zaplacenými uživateli dopravní infrastruktury, a uhrazovaného tedy nikoliv přímo uživateli, ale zprostředkujícím subjektem, kterým je v našem případě Státní fond dopravní infrastruktury. Zvolený způsob "uživatelského" mýta ovšem nemění nic na charakteru a svěření a provozování určitých služeb třetí osobě, za něž by normálně odpovídal stát a kde třetí vybraná osoba přejímá související hospodářská rizika. Charakter zvoleného mýta rovněž nemění nic na skutečnosti, že ve všech případech musí stát garantovat jeho existenci po celou dobu trvání koncesionářské smlouvy.

Tato novela tedy připravuje nezbytný potřebný právní rámec participace soukromého a veřejného kapitálu na financování výstavby, provozu a údržby dopravní infrastruktury v České republice v budoucích letech a napomůže realizaci staveb, pro něž v současné době státní rozpočet nedisponuje potřebnými volnými prostředky.

Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro první čtení pan poslanec Pavel Hojda.

Poslanec Pavel Hojda: Vážená paní předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, ministr dopravy ve svém slově přede mnou vystihl podstatu vládního návrhu. Jedná se doopravdy o návrh, který souvisí s již přijatým zákonem o výstavbě dálnice některými soukromými subjekty. Nemám nějaké další doplnění.

Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Otevírám obecnou rozpravu, do které se hlásí pan poslanec Sehoř.

Poslanec Karel Sehoř: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, možná že si vzpomínáte, že návrh legislativního zakotvení koncesí jsme již jednou projednávali. Tehdy jsme někteří tomuto návrhu vytýkali, že zavádí nový způsob, jak provést výběr subjektu, kterému se nakonec koncese udělí. Říkali jsme, že by bylo vhodnější, aby byl vybrán normálním výběrovým řízením podle zákona 199, a teprve až bude vybrán, tak teprve potom se tomuto subjektu podle pravidel udělí koncese.

Tento nový návrh je již v intencích těchto záměrů, a já proto doporučuji, aby byl propuštěn do druhého čtení.

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Hlásí se někdo další do obecné rozpravy? Není tomu tak. Končím obecnou rozpravu.

Vzhledem k tomu, že nepadl návrh na vrácení ani na zamítnutí předloženého návrhu, budeme se zabývat návrhem na přikázání. Organizační výbor navrhuje přikázat předložený návrh k projednání hospodářskému výboru. Má někdo jiný návrh? Není tomu tak.

V hlasování pořadové číslo 135, které zahajuji, se ptám, kdo je pro přikázání tohoto návrhu hospodářskému výboru. Kdo je proti tomuto návrhu?

Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 135 byl tento návrh přijat, když se pro něj z přítomných 146 vyslovilo 99 a jeden byl proti. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání hospodářskému výboru.

Dalším bodem je

Upozorňuji, že je navrženo, abychom s návrhem zákona vyslovili souhlas již v prvním čtení.

Z pověření vlády předložený návrh uvede ministr dopravy a spojů Jaromír Schling, kterého prosím, aby se ujal slova.

Ministr dopravy a spojů ČR Jaromír Schling: Vážená paní předsedající, paní a pánové, tento předložený návrh je určitou obměnou návrhu, který jsme zde již nedávno projednávali a který se týkal dálnic. V tomto případě jde o úvěr týkající se železniční dopravní infrastruktury. Vláda České republiky se dne 29. listopadu 1999 zabývala aktualizovanými modely financování modernizace tranzitních železničních koridorů a svým usnesením č. 1262 z roku 1999 schválila zvýšení poskytnutí státní záruky na bankovní úvěry pro financování modernizace prvního tranzitního železničního koridoru Děčín - Praha - Břeclav až do výše 18,25 mld. Kč. Z celkového objemu státem zaručených úvěrů není dosud smluvně zajištěno 1,57 mld. Kč.

Zákon 218 z roku 2000 o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, v ustanovení § 73 opravňuje s účinností od 1. ledna 2001 Českou republiku poskytovat státní záruky jen na základě zvláštního zákona. Proto je předkládán tento vládní návrh. Částka, o kterou se jedná, je tedy 46 mil. euro, což je ekvivalentem částky 1, 57 mld. Kč.

Vládní návrh zákona byl schválen usnesením vlády 1305 z 10. prosince loňského roku a ve znění podle stanoviska Legislativní rady vlády byl předložen Poslanecké sněmovně pod číslem tisku 1210. Termín ukončení modernizace prvního železničního koridoru Děčín - Praha - Břeclav je stanoven na rok 2002. Je proto žádoucí zajistit všechna dostupná opatření ke zkrácení celého legislativního procesu podmiňujícího schválení zákona.

Vzhledem k potřebě maximálního zkrácení legislativního procesu se navrhuje Poslanecké sněmovně, aby s návrhem zákona vyslovila souhlas již v prvním čtení podle § 90 odst. 2 zákona o jednacím řádu. Máme zde tedy opět tematiku, která není nová, ale která byla již určitými akty v minulosti založena, a jde tedy jen o dokončení čerpání již dříve schválených úvěrů.

Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Prosím, aby se nyní ujal slova zpravodaj pro první čtení pan poslanec Martin Kocourek.

Poslanec Martin Kocourek: Vážená paní předsedající, kolegyně a kolegové, dovolte, abych jako zpravodaj k tisku 1210, což je vládní návrh zákona o poskytnutí státní záruky na zajištění úvěru určeného na financování investičních nákladů modernizace prvního tranzitního železničního koridoru Děčín - Praha - Břeclav, nejdříve zrekapituloval, že vláda předkládá sněmovně návrh zákona, kterým žádá schválení poskytnutí státní záruky na dofinancování výstavby prvního tranzitního železničního koridoru, a to ve výši 46 mil. euro, neboli zhruba 1,570 mld. Kč. Financování dostavby vláda navrhuje formou úvěru, přičemž jako úvěrující instituci vybraly České dráhy formou veřejné soutěže německou banku Kreditanstalt für Wiederaufbau.

Ve svém stanovisku bych chtěl zdůraznit, že nemám v úmyslu rozebírat program budování koridoru, nicméně k předloženému materiálu mám následující otázky.

První otázkou jsou nejasnosti kolem otázek, kdo je vlastně v tomto případě investor financující instituce, resp. příjemce úvěru.

***