(14.30 hodin)
(pokračuje Schling)
Všechny tyto připomínky jsme vysvětlili a dokázali, že se nezakládají na pravdě a že jde pouze o určitý nepřesný výklad, budu-li se vyjadřovat diplomaticky.
Dámy a pánové, věřím, že všichni, kteří mají zájem na tom, aby České dráhy byly konkurenceschopným podnikem v integrující se Evropě, tím myslím především Evropu železniční, všichni, kteří mají zájem na tom, aby se na železnici obecně vytvořily ještě lepší konkurenční podmínky, tj. aby byly odstraněny ještě dnes přetrvávající nerovnoprávnosti mezi jednotlivými subjekty, které podnikají v drážní dopravě, všichni ti, kteří chtějí, aby pokud možno co největší díl převzala železnice namísto silnice, všichni ti, kteří chtějí, aby se transformace Českých drah dále neodkládala, ale aby se významný krok, kterým tento zákon nepochybně je, uskutečnil, budou znovu hlasovat pro přijetí tohoto zákona, který Senát vrátil.
Děkuji vám za pozornost.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji panu ministrovi. Táži se pana poslance Kapouna jako zpravodaje hospodářského výboru, zda chce vystoupit.
Poslanec Miroslav Kapoun: Vážený pane předsedo, členové vlády, kolegyně a kolegové, já samozřejmě podporuji to, co tady řekl pan ministr. Chtěl bych jenom pro určité vysvětlení složitosti té věci říci tady jednu informaci ze 4. ledna 2002, která byla otištěna v časopise Financial Times.
Nizozemské železnice zůstávají státní, i když Nizozemí nezašlo v privatizaci železnice tak daleko jako Británie, ale chtělo, aby noví dopravci konkurovali státním dráhám. Poslední rozhodnutí, k němuž došlo čtyři měsíce před všeobecnými volbami, je všeobecně hodnoceno jako ústup od tohoto vytčeného cíle, protože zhoršení veřejných služeb je významným ukazatelem v rámci každé předvolební kampaně. Ve středu 2. ledna 2002 se vzdal funkce předseda dozorčí rady nizozemské železnice pan Timer. Ten byl do této funkce vybrán pro své zkušenosti se záchranou vlajkové lodi nizozemského hospodářství, společnosti Philips, která stála na začátku devadesátých let před bankrotem. Na nizozemské železnici ale neuspěl.
Hlavními příčinami problémů, jako je zpoždění vlaků, odřeknutí vlaků a jiné, byl vedle nedostatku personálu i nedostatečný vozový park. A v tomto případě je dávána vina snaze zavést konkurenci na síti, a tím omezit rozsah státních investic. A to je jistě velmi zajímavé - levo- nebo středolevé vládě Holandska.
Konkurenční regionální dopravci sice přišli, ale po krátké době z trhu odešli, aniž by po nich zůstalo nějaké významné působení nebo aby nějakým způsobem zasáhli do železniční dopravy. Vláda chce rovněž znovu sloučit tři podniky spravující infrastrukturu nizozemských železnic. Ministryně dopravy získala pro své kroky podporu parlamentu, neboť nizozemská reforma železnice středolevé vlády ztratila důvěru veřejnosti i státní správy.
Vy, kteří jste sledovali, co jsem říkal, jistě vnímáte ten paradox: na čem ztroskotala levicová vláda v Nizozemí, to prosazuje naše pravice u nás. Jsem přesvědčen, že transformace naší železnice je po dvanácti letech diskusí prvním správným krokem správným směrem, který byl řádně vydiskutován a u kterého se našla shoda u všech rozhodujících subjektů. Proto doporučuji sněmovně přijetí tohoto zákona ve znění sněmovním.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji. Otevírám rozpravu. Jako prvnímu bych dal slovo panu senátorovi.
Senátor Karel Korytář: Vážený pane předsedo, vážená vládo, paní poslankyně, páni poslanci, diskuse ve výborech, ale i na plénu Senátu směřovala jednak ke správnosti způsobu řešení transformace státního podniku České dráhy. Jisté pochybnosti vzbuzovalo podnikání a. s. České dráhy ve vztahu k předmětu činnosti státní organizace Správa železniční dopravní cesty. Vytvořil se zde model, který na jedné straně zůstává de facto dnešní železnice, a na druhé straně organizace, která sice hospodaří s dopravní cestou, ale náklady spojené se zajištěním její provozuschopnosti hradí tomu, kdo ji k vlastnímu podnikání užívá. Dále k realizovatelnosti, kdy zákon ohledně přechodu majetku bude pravděpodobně velmi těžko realizovatelný a přinese celou řadu aplikačních problémů. V neposlední řadě k právnímu prostředí, kdy dne 31. 12. 2001 nabyla účinnosti novela obchodního zákoníku. Jako doprovodná novela k tomuto zákonu byla připojena změna § 54 odst. 1 zákona o majetku státu, která naprosto nesprávným způsobem vyloučila z působnosti zákona o majetku státu státní podnik a jiné organizace. V důsledku této změny se na nakládání s majetkem Správy železniční dopravní cesty nebude zákon o majetku státu vůbec vztahovat. Nebo předložení témat, jako jsou živá, resp. mrtvá dopravní cesta, nepřidělení nezbytného majetku k podnikání ČD apod., by otevřelo novou diskusi o základních principech zákona. Totéž platí o vystoupeních, která hledala v zákoně záruku většího komfortu či přesnosti cestování nebo návod, jak řešit privatizaci regionálních tratí.
Jak již uvedl pan ministr, bylo k těmto námitkám podáno vysvětlení jak při jednání ve výborech, tak na plénu Senátu. Odeznělo rovněž, že věcné řešení vychází z hluboké analýzy potřeb České republiky a pozitivní či negativní zkušenosti z transformace železnic v jiných státech. V principech nového zákona je zakotveno podnikání na železnici, je zde položen důraz na kvalitu managementu, který jednak závisí na ekonomickém výsledku a jednak musí dokázat v příznivějších ekonomických podmínkách minimalizovat ztrátu provázející výkon veřejné služby. Uvedené cíle umocňuje konkurenčnost prostředí a podnikatelský duch všech, kteří budou provozovat železnici. Jako nezbytnost se jeví pravidelná kontrola jednotlivých kroků.
Předložený zákon ve svém principu je výsledkem několikaleté diskuse, která zamítla princip unitární železnice, ale i princip úplného oddělení dopravců od drážní cesty. Jde o integrovaný způsob prověřený zkušeností zejména evropských států. Integrovaný způsob transformace byl i výsledkem diskuse před třemi lety, je jím dnes a bude jím i za dva roky.
Je k zamyšlení, zda námitky k tomuto zákonu jsou natolik závažné, aby posouvaly realizaci o jeden až dva roky dále, do doby, kdy bude na pořadu dne náš vstup do EU a strašně málo času na to, aby se dalo vše, co transformaci železnice provází, stihnout.
V návrhu zákona jsou respektovány požadavky směrnic Evropského společenství.
Vážený pane předsedo, paní poslankyně, páni poslanci, po uvedené rozsáhlé a rušné diskusi přijalo nakonec plénum Senátu unesení návrh zákona o a. s. České dráhy, státní organizaci Správa železniční dopravní cesty a o změně zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, a o změně zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů, zamítnout. Je nyní na vás, na poslancích, abyste zvážili, nakolik naše zamítnutí bylo na místě.
Závěrem se nemohu nezmínit ani o reakci z tábora těch, kteří pro zákon v Senátu ruku nezvedli, a která zněla: "Není to k zatleskání." Děkuji.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji panu senátorovi. Kdo se dále hlásí do rozpravy? Pan poslanec Sehoř.
Poslanec Karel Sehoř: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, nechci již příliš zdržovat, myslím, že většina z nás ví, jak dnešní hlasování dopadne. Dovolte mi jen jednu větu. Dnes zřejmě Poslanecká sněmovna umožní založení jediné a. s. v České republice, která nemá specifikovaný majetek. Toť vše. Děkuji.
***