(12.10 hodin)
(pokračuje Sobotka)
Tento návrh Poslanecká sněmovna posléze přijala. Mně se tehdy zdálo skutečně nemravné, aby za prodloužení licence na velké časové období, za prodloužení lukrativní celoplošné televizní licence se platil správní poplatek 50 tisíc korun, a navrhl jsem tento návrh. Jsem skutečně sněmovně vděčný, že s tímto návrhem souhlasila.
Poté, kdy Rada pro rozhlasové a televizní vysílání přijala rozhodnutí o tom, že prodloužila televizní licenci - čili jednu z těch televizních licencí celoplošných, které u nás jsou, pro společnost CET 21 - tak současně rozhodla o tom, že 200 milionů správního poplatku, který ze zákona je vyměřován, může tato společnost CET 21 rozložit do tříletého splátkového kalendáře. Bylo to rozhodnutí Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Nepochybně toto rozhodnutí bylo motivováno snahou společnosti CET 21 ušetřit finanční prostředky, protože samozřejmě pro každou komerční společnost je výhodnější, jestliže tento správní poplatek může zaplatit v určitém časovém rozmezí. Tato věc je pro tuto společnost výhodná, ale je již méně výhodná pro stát, protože tímto rozhodnutím Rada pro rozhlasové a televizní vysílání připravila státní rozpočet v příštím roce nebo v letošním roce o 100 mil. korun. Nepochybně se dá spočítat i ono znevýhodnění na úrocích, které by z tohoto plynulo.
Vím o tom, že Rada pro rozhlasové a televizní vysílání si vyžádala stanovisko Ministerstva financí v této věci, ale Rada pro rozhlasové a televizní vysílání je správním úřadem, který je jediný kompetentní rozhodovat o tom, jakým způsobem bude tento správní poplatek zaplacen. V zákoně, který jsme v této Poslanecké sněmovně schválili a pro který jsem rovněž hlasoval, není nic o splátkovém kalendáři, není nic o tom, že by rada mohla volně uvážit, jakým způsobem bude tento správní poplatek zaplacen.
V této zemi existuje celá řada povinností, kde běžní občané platí správní poplatky. Samozřejmě, pokud podáváte na někoho žalobu u soudu, protože vám dotyčný dluží finanční prostředky, tak musíte složit určitou částku, která procentuálně odpovídá té žalované sumě. Neviděl jsem, že by bylo možné, aby si běžný občan tuto částku rozložil, aby tento občan uspěl se žádostí, aby tento poplatek, například soudní poplatek, mohl rozložit do dalšího časového období právě proto, že nemá dostatek finančních prostředků.
Myslím si, že je velmi zvláštní, jestliže Rada pro rozhlasové a televizní vysílání rozhodla takovým způsobem, jak v této záležitosti rozhodla. Myslím si, že toto její jednání vzbuzuje podezření, že rada nejedná nestranně a že nejedná jako správní orgán České republiky pouze v zájmu České republiky. Debata, která tady je vedena a nepochybně ještě bude vedena, bude vzrušená, bude nepochybně emotivní, protože jde skutečně o hodně. Jde o to, zda Rada pro rozhlasové a televizní vysílání - její personální složení - je v suverénní kompetenci této demokraticky zvolené Poslanecké sněmovny, anebo zda Rada pro rozhlasové a televizní vysílání je v rukou určitého mediálně ekonomického lobby, které se obává, že by tím, že Poslanecká sněmovna demokraticky rozhodne o personálních změnách, tento vliv na správní orgán České republiky ztratilo. Záleží na každém poslanci, jakým způsobem se rozhodne, a záleží na tom, jak si vzpomeneme na slib, který jsme skládali na počátku tohoto volebního období.
Děkuji vám za vaši pozornost.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji, pane poslanče. Kdo se dále hlásí do rozpravy? Pan kolega Ivan Langer.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Vážený pane předsedající, členové vlády, kolegyně a kolegové, možná by se mé vystoupení dalo odbýt jednou jedinou větou, která je reakcí na to, co zde řekl pan ministr Dostál - nezabývejte se problematikou kolektivního nebo hromadného sexu a čtěte zákon. Ale myslím si, že by to bylo velmi prosté konstatování, a rád bych se ve svém vystoupení zamyslel nejprve nad tím, jaké je postavení Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, jaké jsou její úkoly v oblasti elektronických médií.
Chtěl bych připomenout a považuji to za velmi důležité, kdo může být členem rady, jaké má povinnosti a za jakých okolností může být podle zákona člen rady odvolán nebo může být odvolána rada jako celek. Tím se vracím k tomu kolektivnímu sexu na úvod. Chci se také zamyslet nad zde předloženou a navrhovanou procedurou odvolávání rady, resp. členů rady. Buďme přesní a pamatujme si to. Není to jenom sémantický problém, není to rozdíl pouze formální, je to problém zásadní, jestli odvoláváme radu jako celek, nebo jestli odvoláváme člena rady. Chci také vznést, a je to logické, proto vystupuji, své výhrady proti navrženému postupu a argumentům, které zde zazněly, a zřejmě v podrobné rozpravě potom navrhnu Poslanecké sněmovně usnesení k tomuto bodu.
Jaké je tedy postavení rady? Rada pro rozhlasové a televizní vysílání je správní úřad, který vykonává státní správu v oblasti rozhlasového a televizního vysílání a další úkoly. Rada dohlíží zejména na dodržování právních předpisů v oblasti rozhlasového a televizního vysílání. Uděluje, mění a odnímá licence, ukládá sankce a monitoruje vysílání rozhlasu a televize.
Rada je povinna předkládat sněmovně každoročně výroční zprávu o své činnosti. Tady bych chtěl připomenout, že tato Poslanecká sněmovna schválila výroční zprávu za rok 1999, výroční zprávu za rok 2000, tedy za období, které spadá přesně do období, v němž se odehrávaly události, které zde připomínala celá řada kolegů. Jinými slovy Poslanecká sněmovna v souladu se zákonem se těmito problémy již zabývala, přijala k nim své stanovisko tím, že výroční zprávy schválila.
Jaké jsou povinnosti členů rady? Co mohou, co nemohou, co musí nebo co nesmějí členové Rady pro rozhlasové a televizní vysílání dělat? Členové rady vykonávají své funkce osobně a pro jejich výkon nesmějí přijímat žádné pokyny a instrukce. To je ono ustanovení § 7 odst. 7 písm. a), kdy může být člen rady odvolán v okamžiku, kdy nevykonává svou funkci řádně. To se má tím na mysli, ne konkrétní rozhodnutí, konkrétní hlasování. Členové rady nesmějí zastávat funkce v politických stranách nebo hnutích a vystupovat v jejich prospěch. Kandidatura za politickou stranu není vystupováním ve prospěch politické strany v dikci tohoto zákona. Vystupováním ve prospěch politické strany v dikci tohoto zákona se má na mysli v rámci rozhodování samotného, rozhodování této rady v rámci jejích povinností, které má podle tohoto zákona. Proto tento argument nemohu a nelze ho akceptovat. Členové rady ani osoby jím blízké nesmějí obecně řečeno podnikat ani se účastnit podnikání v oblasti hromadných sdělovacích prostředků. Svoji výdělečnou činnost jsou povinni provádět způsobem, který neohrozí řádný výkon jejich funkce. Členové rady dokonce nesmějí vykonávat ani vědeckou, pedagogickou, literární, publicistickou a uměleckou činnost takovým způsobem, jímž by mohli narušit anebo ohrozit důvěru v nezávislost a nestrannost rady.
Pokud se vám to zdá jako velmi tvrdé podmínky, myslím si, že to jsou skutečně velmi tvrdé podmínky, a dodávám, že jsou to správně nastavené tvrdé podmínky.
Jak je to s odvoláváním rady a jejích členů? Poslanecká sněmovna má dvojí možnost, jak se zachovat, a proto mé připomenutí, jak je důležitý název tohoto bodu. Buď se bude zabývat konáním jednotlivých členů rady, a to zřejmě máme v tuto chvíli my za úkol podle návrhu předkladatele, nebo se bude zabývat postupem a jednáním rady jako celku. Ale v tuto chvíli nic takového jako předmět jednání sněmovny navrženo není. Pokud se bude tedy zabývat návrhem na posuzování jednání jednotlivých členů rady, potom připomínám ustanovení § 7 odst. 7 zákona, které říká, že Poslanecká sněmovna může navrhnout předsedovi vlády odvolání člena rady z funkce ze tří důvodů. Zkusme si je prosím zapamatovat:
a) nevykonává-li řádně svoji funkci - již jsem zmínil, co je tím v rámci zákona míněno,
b) nesplňuje-li podmínky pro výkon funkce uvedené v zákoně, tedy že není občanem České republiky, že není způsobilý k právním úkonům a podobně,
c) dopustil-li se takového jednání, které zpochybňuje jeho nestrannost, nezávislost a nestrannost rady.
***