(10.20 hodin)
(pokračuje Páralová)
Demografická křivka je věková skladba obyvatelstva. Znamená to, že některé ročníky jsou početně výrazně silnější než jiné. Problémy vznikají například, když odcházejí do důchodu silné ročníky. Nepříznivá demografická křivka byla dle odborníků způsobena dvěma světovými válkami, ale také nevhodnými zásahy komunistických vlád do přirozeného vývoje porodnosti. Navíc v posledních letech v České republice výrazně klesala porodnost.
V budoucnu by se tento nepříznivý stav bez reformy penzijního systému výrazně zhoršil. Z dlouhodobých prognóz a výpočtů vyplývá, že např. v roce 2020 by již bylo na 100 těch, kteří pracují, 72 důchodců, v roce 2030 dokonce 83 důchodců.
Na prvním jednání komise vystoupil pan ministr Špidla a seznámil nás se situací. Je nutné konstatovat, že pokud se vyjádřím eufemisticky, pan ministr Špidla měl v tu chvíli nasazeny růžové brýle a jako by nevnímal, že pomyslné nůžky mezi příjmy a výdaji na důchodovém účtu se stále rozevírají. Důchodový schodek chtěl řešit zvýšením produktivity práce. Bylo evidentní, že nemá vůli ke změnám, že dokonce nemá vůli ani k realistickému popisu situace.
Komise vyvinula velký tlak, žádala nové a nové informace, postupem času se dopracovala i proti vůli pana ministra Špidly k závěrům, které jsem zde předestřela. Bylo třeba přečíst mnoho stránek balastu, který nám dodávalo Ministerstvo práce a sociálních věcí, které nám stále odpovídalo na otázky, na které jsme se neptali, a velice podrobně je rozebíralo.
Jsem tedy spokojena s materiálem, ke kterému jsme se dopracovali, i když - podotýkám - je to materiál, který musely odhlasovat všechny politické strany. Kdybych ten materiál psala já, byl by trochu jiný, dle mého názoru pravdivější, ale myslím, že každý z nás v této sněmovně má svou pravdu. Věřím, že tento materiál přispěje k větší informovanosti občanů. Jsou v něm návrhy jednotlivých politických stran na řešení současného stavu a to je velký posun. Každý občan může posoudit, kdo stále jen opakuje populistické fráze a strká hlavu do písku, každý občan může posoudit, kdo na druhé straně otevřeně říká, jak se věci mají, kdo nabízí reálné řešení.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji paní poslankyni Páralové. Žádnou další přihlášku do obecné rozpravy nemám. Hlásí se dále někdo do sloučené obecné rozpravy? Pan ministr Špidla se hlásí.
Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Vladimír Špidla: Vážená paní předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, dovolte mi, abych se dotkl postupně některých základních myšlenek, které byly vyřčeny v předchozích vystoupeních.
Dovolte mi, abych krátce odpověděl na výtku paní poslankyně Páralové o tom, že dostávala odpovědi na otázky, které nepoložila. Je fakt, že položit otázku je to nejsložitější. Ne vždy se podaří položit otázky, které jsou důležité. My jsme považovali jiné otázky za důležité než paní poslankyně Páralová, a proto došlo k tomuto dílčímu rozporu. Ale myslím si, že je to již dávno zažehnáno.
Dovolte, abych se dotkl i otázky přebytku a ztráty na důchodovém účtu. Je to zvláštní příběh, protože on v sobě nese realistické situace, to znamená skutečný vývoj v ekonomice a v sociální oblasti, stejně tak jako něco, co lze nazvat jistou zlou vůlí. Dovolte mi, abych krátce popsal situaci.
Kdysi byla vláda, kterou vedl Václav Klaus. V této vládě byl ministr financí Kočárník. Při rozborech důchodového systému se ukazovalo, že při určité pojistné sazbě důchodový systém trvale vykazuje přebytek. To považoval ministr Kočárník a pravděpodobně i ministerský předseda za nepřijatelné. Proto byla snížena důchodová sazba tak, aby se systém dostal podle výpočtů do schodku, ale současně nedošlo k lineárnímu snížení daňového zatížení, což bylo lze považovat za ideologický, ale přesto zásadový přístup, nýbrž došlo ke zvýšení odvodu na státní politiku zaměstnanosti v míře takřka stejné.
Důsledek této operace byl, že na důchodovém účtu vznikl okamžitě schodek, resp. vývoj směřující k schodku. Na účtu, který byl pro politiku zaměstnanosti, vznikl naopak enormní přebytek. Důvod je prostý. Prostředky na důchodovém účtu by byly vázané pouze ve prospěch důchodového účtu, prostředky z politiky zaměstnanosti byly k volné manipulaci. To je také příčina schodku. Tento schodek totiž není jenom osudem, ale je také do značné míry projevem naší vůle.
Paní poslankyně Páralová uváděla určitá čísla ve věci počtu zaměstnaných. Musím říci, že problém zaměstnaných a ekonomické aktivity je odlišný, že Česká republika má stále vysokou míru zapojenosti, pokud jde o ekonomickou aktivitu, ale přesto souhlasím s tím, že musíme učinit vše, aby lidé v České republice zůstávali co nejdéle ekonomicky aktivní, protože to je základem stability sociálního systému.
Pan poslanec Volák se zabýval svým obvyklým výrokem o problematice reálných vztahů čistého důchodu a reálné mzdy. Musím říci, že i tady je ta věc složitější, jakkoliv ji nepodceňuji. V modelové situaci v době konzervativních vlád a v době ekonomické represe mzdy nerostly a ceny ano. Důchody byly valorizovány a mzdy se nepohybovaly tak rychle. Proto byla relace mezi důchodem a mzdou na reálně nižší úrovni, avšak relativně výhodnější. V současné době dochází k prudkému růstu mezd zejména na horní části mzdové škály, kde je vysoká redukční hranice, a i to se projevuje v důchodovém systému.
Chtěl bych konstatovat, že více než 60 % lidí má vyšší náhradový poměr, než je oněch 43 %, možná že je to více než 70 % lidí, ale koneckonců to není podstatou debaty. Podstatou debaty, o které hovoří pan poslanec Volák, je poměrně nepříliš důrazně přednesený návrh na povinné důchodové spoření. To je prostě návrh nerealistický, který nelze z důvodů transakčních uskutečnit, stejně jako jej nelze uskutečnit z důvodů bezpečí nároku ve stáří. Prostě Argentina je jasný příklad. Tento systém nemá cenu, je nebezpečný. Svým způsobem mohu považovat za jeden z úspěchů sociální demokracie, že jsme náš důchodový systém ochránili před podobnými nezodpovědnými experimenty.
Pan poslanec Štrait se vyjádřil o tom, že není možné přeceňovat důchodové připojištění. Myslím si, že to je zřejmé. Mýlil se v tom, když říkal, že se nepodařilo zastavit trend růstu nezaměstnanosti, protože celoroční průměry ukazují, že trend růstu se podařilo zastavit, i když bohužel musím konstatovat, že v této fázi transformace se stále ještě nedaří nezaměstnanost snížit.
***