(Jednání opět zahájeno v 9.14 hodin.)
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, lhůta určená pro poradu poslaneckého klubu sociální demokracie vypršela, takže můžeme pokračovat v jednání.
Prosím všechny, abyste se přihlásili svými identifikačními kartami, popřípadě mi sdělili, kdo žádá o vydání náhradní karty.
Sděluji, že o omluvení své neúčasti na dnešním jednání požádali tito poslanci: Čevela - nemoc, Grulich - lázeňské léčení, Hanačíková - hospitalizace. Pan poslanec Miloslav Kučera starší je sice omluven z důvodu lázeňského léčení, ale myslím, že zde je. Dále se omlouvají: paní poslankyně Machatá - zdravotní důvody, pan poslanec Petr Matějů - zdravotní důvody, v podstatě všichni dále omluvení poslanci Němec, Pleva, Škromach a Vejvoda z důvodu nemoci, dále pak pan poslanec Karas a pan poslanec Šulák z důvodu zahraniční cesty - OBSE, páni poslanci Nečas, Payne, Vojtěch Vymětal, Lubomír Zaorálek a Vladimír Laštůvka z důvodu zahraniční služební cesty a pan poslanec Hrnčíř z důvodu nemoci.
Z vlády se omlouvají místopředseda vlády pan Miroslav Grégr z důvodu rekonvalescence, pan ministr Jan Fencl z důvodu zahraniční pracovní cesty, pan ministr Jan Kavan z důvodu oficiální návštěvy jihovýchodní Asie a pan ministr Petr Lachnit je na pracovní cestě na Tachovsku.
Dnes projednáme nejdříve pevně zařazené body 49, 50 a 170 a dokončíme přerušený bod 57. Poté budeme pokračovat v projednávání návrhů zákonů v prvém čtení, to znamená od bodu 63.
Nyní udílím slovo panu poslanci Václavu Brouskovi, který se přihlásil s procedurálním návrhem. A prosím Poslaneckou sněmovnu, aby se ztišila alespoň natolik, abych slyšela, co pan poslanec Brousek navrhne. Pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Václav Brousek: Děkuji, paní místopředsedkyně. Vážená paní místopředsedkyně, dámy a pánové. Chtěl bych požádat sněmovnu o vyřazení bodu 71 z pořadu této schůze. Jedná se o novelu zákona o ochraně přírody a krajiny, kdy jsme chtěli, aby již na minulé schůzi byla projednávána současně s velkou novelou, kterou připravuje ministerstvo. Mysleli jsme, že bude připravena na tuto schůzi, proto jsme řekli "na příští schůzi". Chtěli bychom tedy, aby tato novela byla vyřazena až do předložení velkého návrhu, se kterým bychom to chtěli společně projednávat. To je tedy můj procedurální návrh.
A pak mám jedno sdělení. Toto sdělení je, že jsem v prosinci zaslal předsedovi sněmovny dopis, kterým beru zpět svůj podpis pod návrhem, který je pod bodem pořadu schůze č. 70, a požádal jsem, abych nebyl uváděn jako spoluautor tohoto návrhu. Jelikož jsem ještě uveden jako spoluautor, žádám, aby toto bylo napraveno.
Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Pan poslanec Brousek tedy navrhl vyřazení bodu č. 71. Zapomněl ve vší skromnosti dodat, že je navrhovatelem tohoto bodu.
Budeme tedy hlasovat o vyřazení bodu č. 71 z pořadu této schůze, což je jediné, o čem můžeme v hlasování rozhodnout.
O tomto návrhu rozhodneme v hlasování pořadové číslo 100, které zahajuji, a ptám se, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti tomuto návrhu?
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 100 tento návrh byl přijat, když se pro něj z přítomných 113 vyslovilo 97 a 2 byli proti. Konstatuji, že bod č. 71 byl vyřazen z pořadu této schůze.
Nyní se tedy budeme zabývat body č. 49 a 50 schváleného pořadu schůze, kde již při projednávání návrhu pořadu byla schválena sloučená rozprava. Jedná se o body "Závěrečná zpráva dočasné komise Poslanecké sněmovny pro důchodovou reformu" a "Hlavní teze koncepce dalšího pokračování důchodové reformy, sněmovní tisk 916".
Nejprve tedy prosím, aby poslanec Bohuslav Sobotka uvedl bod
49.
Závěrečná zpráva dočasné komise Poslanecké sněmovny pro důchodovou reformu
Upozorňuji dopředu, že vzhledem k tomu, že není k tomuto bodu určen zpravodaj, požádám v souladu se zvyklostmi Poslanecké sněmovny prvního diskutujícího, aby se stal zpravodajem k tomuto návrhu. (Hluk v sále.)
V tuto chvíli prosím o klid a hovoří pan poslanec Bohuslav Sobotka.
Poslanec Bohuslav Sobotka: Dobrý den. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mně, abych vám jako předseda dnes již zaniklé dočasné komise pro důchodovou reformu, kterou se tato sněmovna rozhodla zřídit v polovině loňského roku s mandátem do konce roku 2001, předložil závěrečnou zprávu této komise.
Jak si jistě vzpomínáte, předtím než ve sněmovně získalo podporu rozhodnutí komisi zřídit, odehrála se zde poměrně rozsáhlá diskuse o tom, zda má smysl takovou komisi vůbec ustavovat, zda podobná komise může přispět k debatě o penzijní reformě, zda parlamentní komise za současné politické situace může dojít k nějaké dohodě, zda by sněmovna spíše neměla jen vyčkat iniciativy vlády a vést pak rozpravu nad hotovými návrhy exekutivy.
Pokud se dnes seznámíme s obsahem závěrečné zprávy komise, může se na první letmý pohled zdát, že výsledek naší půlroční práce spíše odpovídá těm poněkud více skeptickým hlasům z tehdejší sněmovní rozpravy.
Skutečností je, že na půdě komise nebylo dosaženo dohody všech zúčastněných politických stran o podobě budoucího penzijního systému v České republice. Politické kluby reprezentující naše nejdůležitější politické strany nedeklarovaly tuto shodu žádným způsobem, který by se dal s jejich obecným souhlasem explicitně vyjádřit v textu závěrečné zprávy komise. Přesto se domnívám, že práce této dočasné komise měla v procesu přípravy důchodové reformy svůj velký význam a možná v mnohém usnadní cestu a ušetří tolik potřebný čas nám samotným či našim nástupcům při hledání nutné široké shody při nalézání správné reformní varianty v příštím volebním období, jež se, koneckonců, velmi blíží.
Téma důchodové reformy dnes patří bezesporu k těm nejdůležitějším politickým, ekonomickým a obecně sociálním tématům v České republice. Ať již se dnes vede široká odborná diskuse o všech možných teoretických a technických řešeních reformy stávajícího penzijního systému, myslím, že je zřejmé, že naprosto nejdůležitější a klíčový není samotný způsob transformace, neboť ve skutečnosti existuje jen omezený počet reformních modelů, jež lze v české realitě uskutečnit, ale především široká shoda celé společnosti na nutnosti tuto transformaci provést a na cílech, k nimž by měla tato zásadní reforma vést.
Je zřejmé, že nová podoba penzijního systému musí vzniknout rozsáhlou otevřenou diskusí za účasti všech zainteresovaných sociálních skupin. Pouze dostatečně široká diskuse může vyústit do dohody realizované přirozeně hlavními politickými stranami, jež určí pokud možno stabilní podobu českého důchodového systému na příští desetiletí. Tato dohoda musí být skutečně pevná a stabilní. Nemůže být založena jen na těsné sněmovní či parlamentní většině. Dotkne se každého občana České republiky. I proto je úkol, který je před námi, tak složitý a tolik důležitý.
Domnívám se, že odpovědnou celospolečenskou debatu o penzijní reformě nelze a nebylo lze vést bez existence specializovaných výborů či komisí na vrcholné parlamentní úrovni. Koneckonců to ukazují i cesty, jimiž se dávno před námi dali naši kolegové parlamentáři ve většině zemí Evropské unie.
Jsem pevně přesvědčen, že půlroční práce dočasné komise pro důchodovou reformu znamenala v probíhající reformní debatě kvalitativně nový krok a posunula politickou diskusi dopředu. Práce dočasné komise pro důchodovou reformu poskytla a rozšířila relevantní prostor pro odbornou a politickou argumentaci, pro racionální konfrontaci jednotlivých stranických konceptů, na určitou dobu se stala skutečným ohniskem debaty o důchodové reformě z hlediska celé české společnosti. To by přirozeně nebylo možné bez toho, že jednotlivé politické strany do komise vyslaly skutečně výrazné osobnosti se zájmem o problematiku důchodové reformy.
Vážím si toho, že se práce komise velmi aktivně zúčastnil předseda Poslanecké sněmovny a že jí opravdu velkou pozornost věnoval místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí.
Komise se sešla celkem na deseti schůzích. Zabývala se postupně diskusí o všech důležitých aspektech penzijní reformy. Patřil mezi ně demografický vývoj v České republice a jeho možné prognózy, výhled vývoje veřejných financí v návaznosti na potřeby důchodového systému, situace nositele povinného důchodového pojištění, kterým je Česká správa sociálního zabezpečení. Komise vedla několikrát diskusi ke koncepci reformy penzijního systému předkládané Ministerstvem práce a sociálních věcí a k jednotlivým prvkům této navrhované koncepce.
Proč se ještě domnívám, že práce dočasné komise byla přínosná? Jsem přesvědčen, že komise přispěla ke vzájemnému vyjasnění pojmů při definici současných problémů našeho penzijního systému a následných možných řešení.
***