(14.30 hodin)
(pokračuje Klaus)
A konečně návrh paní poslankyně Kupčové - přesunout body 44 a 45 na pátek 8. 2. jako první dva body.
Zahájil jsem hlasování a táži se, kdo je pro, nechť zdvihne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 90 z přítomných 124 poslanců 80 hlasovalo pro, 28 proti. Návrh byl přijat.
Tím jsme vyřešili tyto procedurální věci a dostáváme se k bodu
56.
Návrh poslance Tomáše Kvapila na vydání zákona, kterým se mění podmínky
pro použití půjčky poskytované na základě nařízení vlády č. 190/1997 Sb.,
o poskytnutí finanční pomoci v oblasti bydlení občanům postiženým povodněmi
v roce 1997 nebo 1998, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 1203/ - prvé čtení
Prosím pana poslance Kvapila., aby se ujal slova a uvedl návrh zákona.
Poslanec Tomáš Kvapil: Vážený pane předsedo, vážené kolegyně a kolegové, v roce 1997 postihly především území Moravy rozsáhlé záplavy. Tehdejší vláda jako jednu z forem pomoci občanům postiženým touto povodní schválila půjčku na pořízení bytu nebo domu ve výši až 850 tisíc Kč s úrokovou sazbou 4 %. Půjčka byla poskytována na dobu 20 let. Jednou z podmínek této půjčky je kolaudace náhradní stavby do čtyř let od poskytnutí půjčky pod sankcí okamžitého vrácení celé půjčky.
Podle údajů Českomoravské záruční a rozvojové banky, jejímž prostřednictvím stát půjčky poskytoval, nebyla uvedená podmínka splněna ve 107 případech, dalších několik desítek případů bude zřejmě v tomto roce následovat.
V listopadu 2001 jsem se formou interpelace obrátil na ministra pro místní rozvoj se žádostí o řešení této situace, a to novelizací příslušného nařízení vlády tak, aby ministerstvo mohlo v odůvodněných případech podmínku kolaudace do čtyř let prodloužit. Na základě odmítavého postoje ministra jsem přistoupil k poněkud nestandardnímu řešení tohoto problému a podal návrh zákona, který by řešil tento problém následujícím způsobem: za prvé prodloužením lhůty pro kolaudaci na 5 let, za druhé zmocněním Ministerstva pro místní rozvoj k možnosti jejího dalšího prodloužení na základě individuálního přístupu k dotčeným občanům, a konečně za třetí návrh zákona se vztahuje i na případy, ve kterých už má dojít k vrácení půjčky.
Důvody pro podání tohoto návrhu jsou tyto: za prvé - jedná se o občany, kteří by za normálních okolností nestavěli, a proto na stavbu nebyli připraveni ani po stránce projekční, ani po stránce finanční; za druhé - před vlastním zahájením stavby muselo v mnoha případech dojít ke změně územního nebo regulačního plánu příslušné obce, což není proces jednoduchý ani krátký; za třetí - teprve poté mohla následovat projekční příprava jednotlivých staveb a muselo proběhnout územní a stavební řízení s patřičnými správními lhůtami.
Vážené kolegyně a kolegové, prosím, abyste zvážili vzniklou situaci a návrh zákona propustili do druhého čtení. Současně s ohledem na nejistotu občanů, kterých se tento problém týká, navrhuji zkrácení lhůty pro projednání ve výborech na 5 dnů tak, aby se zákonem mohl vysloven souhlas ještě na této schůzi Poslanecké sněmovny.
Děkuji za vaši pozornost.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji. Prosím nyní paní poslankyni Horníkovou jako zpravodajku pro prvé čtení.
Poslankyně Zdeňka Horníková: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, dovolte, abych se jako zpravodajka vyjádřila k tisku 1203, který jsme obdrželi, a zároveň jsme obdrželi stanovisko vlády 1203/1.
Přiznám se, že jsem si vědoma, že v tuto chvíli řešíme nesmírně choulostivou záležitost, záležitost povodní z let 1997 a 1998. Myslím, že všichni, nejen pan předkladatel tohoto zákona, chápeme, že se jedná o nesmírně složitý problém pro lidi, které povodně postihly. Velmi pozorně jsem tedy prostudovala návrh pana předkladatele. Přiznám se ale, že mám jiný názor a jiný návrh na řešení vzniklé situace.
Pan předkladatel sám přiznává, že hodlá tuto situaci, která vznikla, řešit novelou zákona. Sám také přiznává, že se jedná o určitý nestandardní způsob a o určitou retroaktivitu. Já jsem také přesvědčena, že se jedná o nesystémovou záležitost, byť cítím, že bychom lidem, kteří se dostali do této nepříjemné situace, měli pomoci.
Bohužel musím jako zpravodajka dát návrh na zamítnutí tohoto zákona, neboť novela zákona není nezbytně nutná k řešení vzniklé situace. Po konzultaci s ministrem financí panem Rusnokem a s příslušným odborem Ministerstva financí jsem byla přesvědčena o tom, že v tuto chvíli existují jasně daná pravidla. Jsou to rozpočtová pravidla, která tato sněmovna schválila a podle kterých lze zákonně postupovat při řešení této nepříjemné situace. Tato rozpočtová pravidla jasně říkají, že došlo-li k porušení a nedodržení pravidel, která byla stanovena vládním nařízením, je pouze na exekutivě a na vládě, aby se s tímto problémem vyrovnala. Pokud tento problém nastal, existuje zcela standardní způsob, kterým lze tuto nepříjemnou situaci řešit.
Řešení těchto odůvodněných případů lze provést na základě zákona 218, to znamená zákona o rozpočtových pravidlech. Podle § 44 odst. 5 tohoto zákona může finanční ředitelství částečně nebo úplně prominout uvedenou sankci, která spočívá ve vrácení poskytnutých prostředků půjčky. Podmínkou je, že jde o odůvodněný případ. Tento postup byl také projednán s Ministerstvem financí. Vzhledem k tomu, že se jedná o nenávratnou půjčku 150 tisíc korun a vratnou půjčku 850 tisíc korun se splatností na 20 let a se 4% úrokem, mohu zde odpovědně prohlásit, že ministerstvo je připraveno řešit individuálně každý případ, který nastane při nedodržení čtyřleté lhůty ke kolaudaci stavěných nových domů.
Z tohoto důvodu, protože existuje systémové řešení tohoto problému, navrhuji zamítnutí zákona, který předkládá pan kolega Kvapil, a v případě, že by zákon nebyl zamítnut, navrhuji prodloužení lhůty k projednání na standardní. To znamená, že nesouhlasím se zkráceným projednáváním, jak navrhl pan předkladatel. Děkuji.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji paní poslankyni. Zase si měla nechat tento návrh na obecnou rozpravu, teď hovořila jako zpravodajka.
Otevírám obecnou rozpravu, do které se jako první přihlásil pan ministr Lachnit.
Ministr pro místní rozvoj ČR Petr Lachnit: Vážený pane předsedo, dámy a pánové poslanci, dovolte, abych se vyjádřil k návrhu zákona, který je předložen panem poslancem Kvapilem.
Znáte stanovisko vlády k návrhu zákona, které je nesouhlasné a které říká, že v souladu s ustanovením článku 78 ústavy je vládě svěřena pravomoc vydávat nařízení vlády k provádění zákonů a v jejich mezích. Chci tedy říci, že vlastně by se navrhovala jakási novelizace, respektive zákon, který by měl retroaktivní působení, protože to, podle čeho se prováděly ony příspěvky a bylo rozhodnuto o situaci vzniklé povodněmi, byl vlastně prováděcí předpis k zákonu 576, který mezitím už pozbyl platnosti a je novelizován zákonem 218. Takže navrhovanou změnu uvedeného nařízení zákonem vláda považuje za zcela nežádoucí precedens, nehledě navíc k retroaktivitě tohoto návrhu.
Potvrdil bych slova paní zpravodajky poslankyně Horníkové, že podle § 44 odst. 5 zákona 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, může finanční ředitelství prominout nebo částečně prominout povinnost odvodu za porušení rozpočtové kázně, to znamená v těch případech nesplnění podmínky dokončení stavby a její kolaudace ve lhůtě čtyř let, pokud jde o odůvodněné případy. Obdobné ustanovení o možnosti povolit úlevu obsahoval i předchozí zákon 576/1990 Sb., o rozpočtových pravidlech, když v § 30 upravoval možnost zamezení tvrdosti pro Ministerstvo financí.
Vzhledem k možnostem, které dávají současné právní předpisy, považuji tento poslanecký návrh za zbytečný.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji. Kdo se hlásí dále do rozpravy?
Paní poslankyně Horníková, máme brát vaše návrhy jako přednesené v rozpravě?
Poslankyně Zdeňka Horníková: Vážený pane předsedo, já jsem hovořila jako zpravodajka a nyní v otevřené rozpravě předkládám návrh na zamítnutí tohoto zákona.
***