(16.40 hodin)
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Návrh iniciativně projednal také výbor pro evropskou integraci, jehož usnesení bylo rozdáno jako sněmovní tisk 987/3, a odůvodnění usnesení výboru přednese zpravodaj výboru kolega Jaroslav Lobkowicz.
Poslanec Jaroslav Lobkowicz: Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážené kolegyně, kolegové, výbor pro evropskou integraci projednal na svém 54. zasedání dne 17. ledna 2002 návrh zákona poslanců Pavla Němce a spol. o živnostenském podnikání. Výbor pro evropskou integraci došel k názoru, že doporučí Poslanecké sněmovně tento návrh schválit, a sice ve smyslu legislativně technických úprav.
Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji. Nyní otvírám obecnou rozpravu, do které se mi přihlásil pan ministr Schling jako první, poté pan zpravodaj Vávra.
Ministr dopravy a spojů ČR Jaromír Schling: Pane předsedající, dámy a pánové, dovolte mi, abych za nepřítomného místopředsedu vlády Miroslava Grégra přednesl jeho stanovisko k tomuto projednávanému tisku.
Hned v úvodu musím nesouhlasit s tímto poslaneckým návrhem, neboť představuje špatný zásah do úpravy živnostenského podnikání. Závažný problém představuje zejména navrhované zrušení zmocnění pro vládu k vydání prováděcích předpisů k provedení živnostenského zákona. Tyto předpisy byly již na základě tohoto zmocnění vydány. Jde zejména o nařízení vlády č. 140 z roku 2000, kterým se stanoví seznam oborů živností volných, a nařízení vlády č. 469 z roku 2000, kterým se stanoví obsahové náplně jednotlivých živností.
Obě tato nařízení vlády se již realizují od 1. ledna 2001. Tato nařízení vnášejí řád do dosud nepřehledného pojmenování jednotlivých živností a přesněji vymezují rozsah podnikatelského oprávnění. Přede dnem účinnosti těchto nařízení záviselo pojmenování jednotlivých volných živností na vůli žadatele, a tak v řadě případů docházelo k obcházení podmínek, které by jinak bylo nutné splnit pro získání řemeslné, vázané nebo koncesované živnosti. To, že je stanoven obsah a rozsah živností, dává tedy podnikateli jistotu, že nemůže být postihován živnostenským úřadem za neoprávněné podnikání. Také řada pracovníků živnostenských úřadů, s nimiž soustavně spolupracujeme, považuje zpřesnění této normy za potřebné, protože upřesňuje jejich jistotu při rozhodování. Problémy s rozsahem živnostenského oprávnění, zejména u volných živností, byly v minulosti často kritizovány jak podnikateli, tak živnostenskými úřady. Seznam oborů živností volných a specifikace jejich obsahové náplně usnadňují aplikaci živnostenského zákona a omezují rozsah subjektivního rozhodování úředníků. Nesporným kladem této úpravy je tedy zlepšení právní jistoty podnikatele a posílení postavení podnikatele při jednání před živnostenskými úřady.
S názorem, že platný živnostenský zákon a na něj navazující normy porušují Listinu základních práv a svobod, který se také objevuje, lze nesouhlasit. Podle rozboru našich právníků je to jinak. Musím poukázat na to, že rozsáhlou novelizaci živnostenského zákona zákonem č. 356 z roku 1999, jejíž zákonnost je nyní zpochybňována, schválila dne 11. listopadu 1999 Poslanecká sněmovna 157 hlasy ze 163 přítomných poslanců. Hlasovalo se konkrétně i o pozměňovacím návrhu, který požadoval vypuštění ustanovení, která zmocňují vládu k vydání těchto vládních nařízení. Pro vypuštění tohoto ustanovení tehdy hlasovalo pouze 9 z přítomných 176.
Rovněž musím zpochybnit ekonomické zdůvodnění návrhu. Náklady transformace volných živností v hlavním městě Praze uvedené jako podpůrný argument v poslaneckém návrhu v žádném případě nemohou činit 500 mil. korun. Dle našich propočtů by mohly tyto náklady dosáhnout v Praze maximálně 20 mil. korun, v celé republice asi 100 mil., a to ještě v rozložení na několik let. Racionálním přístupem živnostenských úřadů lze tyto náklady minimalizovat. Je samozřejmé, že transformace volných živností si vyžádá určité náklady a vyšší pracovní nasazení pracovníků živnostenských úřadů.
Nechci tento problém bagatelizovat, ale jeho řešení vidím v prodloužení doby pro výměnu živnostenských listů pro volné živnosti, a to až do konce roku 2007. Tím by náklady této operace mohly být podstatně sníženy. Toto řešení uplatňujeme v rámci novelizace živnostenského zákona, který chceme do půli února projednat ve všech poslaneckých a senátních klubech a příslušných výborech obou komor.
Z podnikatelské sféry žádné negativní ohlasy k oběma nařízením vlády nezazněly. Ve své většině podnikatelé vítají kroky vedoucí k zavedení většího pořádku do živnostenského podnikání. Dle signálů z živnostenských úřadů se po téměř roční aplikaci nařízení vlády v praxi většina pracovníků živnostenských úřadů shoduje na potřebnosti a účelnosti seznamu živnostní volných a obsahových náplní a nepřeje si jejich rušení.
V současné době již byla provedena výměna původních živnostenských listů za nové asi u pětiny živnostenských oprávnění. Podle nové právní úpravy již byla vydána celá řada nových živnostenských oprávnění. Mimo jiné úprava významně přispívá k jistotě podnikatelů. Z tohoto důvodu požaduje transformaci původních živnostenských oprávnění na nová dle našich požadavků významně větší počet právnických osob než podnikatelů podnikajících jako fyzické osoby. Výměna starých živnostenských listů za nové je bezplatná. Při realizaci našeho návrhu na prodloužení doby pro výměnu živnostenských listů ze 3 na 7 let, který připravujeme, by se tato operace provedla většinou automaticky při návštěvě živnostenského úřadu.
Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, doporučuji, abyste podpořili návrh hospodářského výboru tím, že s návrhem skupiny poslanců nebudete souhlasit. Děkuji za pozornost. (Ojedinělý potlesk z levé části jednací síně.)
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane ministře. Slovo má pan kolega Vávra.
Poslanec Eduard Vávra: Pane předsedající, po diskusi s některými živnostenskými úřady, které potvrdily i důvodovou zprávu předkladatelů, předkládám tento názor.
Dosavadní právní úprava je taková, že živnostenské úřady zkoumají, zda při ohlášení živnosti volné daná činnost nepatří do činností řemeslných, vázaných či koncesovaných, nebo není vyloučena ze živnostenského podnikání. Činnost je nazvána tak, jak si ji nazve ohlašovatel, popř. je předmět činnosti upraven po dohodě s podnikatelem tak, aby lépe vystihoval, co konkrétně podnikatel bude dělat.
Paragraf 45 odst. 4 živnostenského zákona říká, že předmět činnosti musí být vymezen s dostatečnou určitostí a jednoznačností. Takto je v ČR vydáno k 30. 6. 2000 asi 2 mil. živnostenských listů. Nařízení vlády dle § 73a odst. 1 živnostenského zákona bylo vydáno pod nařízením č. 140/2000 Sb., s účinností od 1. 1. 2001, které obsahuje i živnosti reglementované, tj. řemeslné, vázané či koncese a činnosti vyloučené ze živnostenského zákona. Seznam volných činností je tak nejasný a zavádějící, že se již připravuje jeho novela.
Přechod na ustanovení novely živnostenského zákona ukládá i živnostenským úřadům transformovat, tj. vydat nové živnostenské listy, které nahradí původní do tří let ode dne účinnosti nařízení vlády. Tak má být po projednání s podnikateli vyměněno všech cca 2 mil. 200 tis. živnostenských listů. To je odhad k 31. 12. 2000.
Dochází zde i k několika paradoxům po stránce věcné. Například za prvé některé živnostenské listy budou vyměňovány pouze kvůli přehozeným slovům, neboť je text velmi podobný. Například v nařízení vlády je napsáno "činnost podnikatelských, finančních, organizačních a ekonomických poradců". Nyní je znění "činnost organizačních a ekonomických poradců, organizační a ekonomické poradenství".
***