(12.10 hodin)
(pokračuje Buzková)
S technickou poznámkou se hlásí pan poslanec Karel Vymětal.
Poslanec Karel Vymětal: Děkuji. Paní předsedající, chtěl bych říci, že návrh na vrácení k přepracování je nepřijatelný ve druhém čtení, návrh na vrácení výboru k novému projednání nepadl, takže nemáme o čem hlasovat.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Já bohužel nejsem s to tuto věc rozsoudit. Myslím, že bude třeba se podívat do stenozáznamu, zda skutečně byl nebo nebyl přednesen návrh na vrácení výboru k novému projednání. Já si nejsem jista. Je samozřejmé, že návrh na vrácení navrhovateli k dopracování není možný.
Poslanec Miroslav Beneš: Paní předsedající, já si také nejsem jist, jak zněla přesně formulace v rámci obecné rozpravy. Nyní jsem se nepochybně vyjádřil špatně. Nicméně si myslím, že bych mohl vznést legislativně technickou připomínku a upravit svůj návrh, neboť je snad každému jasné, co jsem ve svém návrhu měl na mysli.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Pane zpravodaji, netroufla bych si tuto záležitost řešit přes legislativně technickou opravu. Já si myslím, že v tuto chvíli by bylo nejsprávnější přerušit projednávání tohoto bodu a zjistit ze stenozáznamu, zda jste návrh skutečně předložil, nebo ne. Pokud jste jej předložil, budeme o tomto návrhu hlasovat. Pakliže jste jej nepředložil, udělal jste chybu, která vás stála možnost hlasovat o tomto návrhu.
Myslím, že můžeme hlasováním rozhodnout o přerušení projednávání tohoto návrhu. Budeme projednávat další bod a poté bychom se vrátili k tomuto návrhu, až bude zjištěno ze stenozáznamu, jaký návrh pan poslanec Beneš předložil.
V tuto chvíli v hlasování pořadové číslo 58 dávám hlasovat o tom, kdo je pro přerušení projednávání tohoto bodu a odročení do doby, než bude zjištěno, jaký návrh byl předložen zpravodajem.
Kdo je pro tento návrh? Kdo je proti tomuto návrhu?
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 58 tento návrh byl přijat, když ze 167 přítomných se 143 vyslovilo pro a 4 proti.
Pane poslanče Beneši, v okamžiku, kdy budete znát tuto informaci a ukončíme nějaký projednávaný bod, přihlaste se prosím v této záležitosti.
Dalším bodem je
18.
Návrh poslanců Jiřího Hofmana, Milady Emmerové, Ludmily Müllerové,
Tomáše Teplíka, Jaroslava Gongola a dalších na vydání zákona
o přechodném financování některých sociálně zdravotních dávek horníků
/sněmovní tisk 946/ - druhé čtení
O úvodní slovo prosím zástupce navrhovatelů poslance Jiřího Hofmana.
Poslanec Jiří Hofman: Vážená paní předsedající, vážená vládo, vážené kolegyně a kolegové, dovoluji si vám předložit do druhého čtení návrh zákona o financování některých sociálně zdravotních dávek horníků, který má za úkol dát do právního rámce současný stav, kdy tady tyto obligatorní zdravotně sociální dávky horníkům jsou propláceny z dotace ze státního rozpočtu, kterou spravuje Ministerstvo průmyslu a obchodu, a zároveň tento návrh se snaží o to, aby tyto dotace, které jsou od roku 1992, a schválily je všechny vlády ve všech státních rozpočtech, které přijala tato Poslanecká sněmovna, byly dány do právního rámce v souladu se zákonem o rozpočtových pravidlech tak, aby tyto závazky už definitivně přešly na stát jako takový, aby byla zvýšena právní jistota lidí, kteří tady tyto dávky pobírají, a zároveň právní jistota zaměstnavatelů, a to jak státních organizací, tak soukromých zaměstnavatelů, kteří tyto zdravotně sociální dávky v souladu s usneseními vlády proplácejí těmto občanům, kteří byli zdravotně postiženi do konce roku 1992.
Já bych v tomto krátkém úvodu skončil a jsem připraven odpovědět na případné dotazy, které se budou týkat tohoto zákona. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Předložený návrh jsme v prvním čtení přikázali k projednání výboru pro sociální politiku a zdravotnictví. Výbor projednávání tohoto návrhu přerušil. Prosím, aby se slova ujala zpravodajka výboru paní poslankyně Alena Páralová.
Poslankyně Alena Páralová: Děkuji za slovo. Vážená paní místopředsedkyně, kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych vás seznámila s usnesením výboru pro sociální politiku a zdravotnictví z 55. schůze konané dne 9. ledna 2002:
Výbor pro sociální politiku a zdravotnictví přerušuje projednávání návrhu poslanců Jiřího Hofmana, Milady Emmerové, Ludmily Müllerové, Tomáše Teplíka, Jaroslava Gongola a dalších na vydání zákona o přechodném financování některých sociálně zdravotních dávek horníků, sněmovní tisk 946, do únorové schůze výboru.
Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Otevírám obecnou rozpravu, do které jako první udílím slovo paní poslankyni Páralové.
Poslankyně Alena Páralová: Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, vážení páni ministři, dámy a pánové, dovolte mi krátce připomenout podstatu projednávaného návrhu zákona.
Začátkem devadesátých let realizoval stát rozsáhlá restrukturalizační opatření v oblasti hlubinného hornictví. Na kompenzacích vyplácených horníkům se podílí vláda prostřednictvím dotací ze státního rozpočtu a po provedené privatizaci také nově vzniklé uhelné společnosti.
Dle názoru předkladatelů chybí příslušná zákonná garance státu na dávky vyplácené podnikatelskými subjekty. Návrh zákona navrhuje převedení této povinnosti na stát, což by mělo dle názoru předkladatelů přispět k posílení právních jistot desetitisíců uživatelů těchto dávek. Toto opatření si vyžádá roční dopad do mandatorních výdajů státního rozpočtu asi 2 mld. Kč.
Pokud zasadíme tyto každoroční dotace do celkového rámce, pak různé druhy státních podpor, vyplácené ze státního rozpočtu, tvořily v loňském roce již 37 % veškerých vybraných příjmů. Především je třeba upozornit, že i za současného právního stavu má poskytování dotací, z nichž zaměstnavatelé čerpají prostředky na finanční krytí nároků z pracovněprávních vztahů, zákonnou oporu. Tu představuje zákon o státním rozpočtu, neboť ve výdajové stránce kapitoly Ministerstva průmyslu a obchodu jsou pravidelně uváděny dotace ve výši dle ustanovení vlády. V žádném případě není však důvod k tomu, aby byl takový postup zobecněn a tak byl vlastně na neomezenou dobu předjímán zákon o státním rozpočtu, pokud se týká těchto nároků.
Také vláda ve svém stanovisku upozornila na celou řadu negativních důsledků, které by přijetí zákona přineslo, od zvýšení finanční zátěže veřejných výdajů až po významné riziko vzniku nevhodného precedentu. Ze stanoviska vlády je relevantní hlavně upozornění, že přijetí návrhu by působilo kontraproduktivně ve vztahu k původnímu obecnému záměru, kterým nebylo suplovat úlohu nových důlních společností, ale naopak posílit jejich postavení tak, aby byly schopny alespoň postupně a do určité míry své povinnosti plnit samy.
***