(10.20 hodin)
(pokračuje Exner)
"(2) S výjimkou případů, kdy převádějící instituce nehodlá převod uskutečnit, musí zájemci na jeho žádost sdělit závaznou lhůtu, v níž bude převod proveden, a závaznou cenu, kterou zájemce uhradí za provedení převodu."
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji vám, pane poslanče. Kdo se dále hlásí do podrobné rozpravy? Protože se nikdo nehlásí, podrobnou rozpravu končím.
Pan ministr nehodlá vystoupit, pan zpravodaj zřejmě také ne. Proto končím druhé čtení tohoto návrhu zákona a končím projednávání bodu č. 10.
Přistoupíme k dalšímu bodu, kterým je bod č. 11, což je
11.
Vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony
v souvislosti s přijetím zákona o platebním styku
/sněmovní tisk 1091/ - druhé čtení
Z pověření vlády předložený návrh zákona uvede ministr spravedlnosti Jaroslav Bureš. Prosím, pane ministře, ujměte se slova.
Ministr spravedlnosti ČR Jaroslav Bureš: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, právě ve druhém čtení projednaný návrh zákona o platebním styku je třeba promítnout také do našeho soukromého práva. To je jediným důvodem a účelem předkládaného vládního návrhu zákona. S ohledem na krátký časový odstup od prvního čtení si dovoluji pouze připomenout, že cílem těchto změn je zajistit uplatňování pravidel účasti v jednotném platebním systému shodně v celé Evropské unii.
Navrhovaná úprava zákona o mezinárodním právu soukromém a procesním stanoví zásadu, že práva a povinnosti účastníka platebního systému, na jehož majetek byl prohlášen konkurs, popřípadě vůči němuž bylo uplatněno jiné opatření obdobné majetkové povahy, se řídí právem státu, kterým se řídí smlouva o platebním systému. Obdobný princip se má uplatnit, jde-li o práva ze zajištění cennými papíry.
Do obchodního zákoníku jsou rozsahem nevelkou novelou promítnuty vedle harmonizačních úprav, které souvisejí s návrhem zákona o platebním styku, i další úpravy, které si vyžaduje bankovní praxe. Základem je úprava smlouvy o běžném účtu a smlouvy o vkladovém účtu.
Cílem navrhované novelizace občanského zákoníku je sjednocení okamžiku splnění peněžitého dluhu, jestliže je plněn prostřednictvím peněžního ústavu nebo provozovatelem poštovních služeb, tedy starou terminologií prostřednictvím pošty.
Konečně je ve vazbě na zákon o platebním styku potřeba do zákona o konkursu a vyrovnání upravit povinnost soudů oznámit České národní bance prohlášení konkursu na účastníka platebního systému.
Návrh zákona byl projednán rozpočtovým výborem bez připomínek a ústavně právním výborem jen se dvěma drobnými formulačními připomínkami a výsledky tohoto jednání považuji za dobré východisko pro projednání vládního návrhu zákona ve druhém a třetím čtení.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji vám, pane ministře. Vládní návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání rozpočtovému výboru a ústavně právnímu výboru. Jejich usnesení byla rozdána jako sněmovní tisky 1091/1 a 1091/2. Prosím, aby se slova opět ujal zpravodaj rozpočtového výboru pan poslanec Vladimír Doležal.
Poslanec Vladimír Doležal: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, dovolte, abych vás seznámil s usnesením č. 574 rozpočtového výboru z jeho 55. schůze konané dne 9. ledna 2002, kde rozpočtový výbor projednal tento návrh zákona, sněmovní tisk 1091, a jak již zde pan ministr zmínil, vyslovil s ním souhlas bez připomínek. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji vám, pane poslanče. Dále žádám pana poslance Václava Exnera, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou za ústavně právní výbor.
Poslanec Václav Exner: Pane místopředsedo, členové vlády, dámy a pánové, ústavně právní výbor projednal tisk 1091 na své schůzi 7. listopadu loňského roku a přijal usnesení, ve kterém doporučil Poslanecké sněmovně, aby vládní návrh zákona schválila s pozměňovacími návrhy, které jsou předmětem tisku 1091/1.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji vám, pane poslanče. Otevírám obecnou rozpravu a táži se, kdo se do ní hlásí. Vzhledem k tomu, že se nikdo nehlásí, obecnou rozpravu uzavírám.
Kdo se hlásí do podrobné rozpravy, kterou otevírám? Také nikdo, takže i podrobnou rozpravu končím. Nezbývá mi, než se zeptat, zda budou závěrečná slova pana ministra. Není tomu tak. Pan zpravodaj také ne.
Končím druhé čtení tohoto návrhu zákona, končím projednávání bodu č. 11.
Jak jsem v dnešním úvodu avizoval, nyní se vrátíme ke včera přerušenému bodu č. 14, kterým je
14.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti,
ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 9/1991 Sb., o zaměstnanosti a působnosti
orgánů České republiky na úseku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 1066/ - druhé čtení
Včera jsme přerušili projednávání tohoto bodu po podrobné rozpravě, po závěrečném slově místopředsedy vlády a ministra práce a sociálních věcí Vladimíra Špidly. Táži se, zda o závěrečné slovo žádá zpravodaj. Nežádá zpravodaj pan poslanec Hofman.
Budeme tedy hlasovat o návrzích. V rozpravě padl návrh na vrácení návrhu zákona výboru k novému projednání. Já se pokouším vás všechny sezvat gongováním. Příchozí žádám, aby se zaregistrovali svými kartami.
Budeme hlasovat o vrácení návrhu zákona výboru k novému projednání.
Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti tomuto návrhu?
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 54 z přítomných 154 poslanců pro 128, proti jeden. Návrh byl přijat.
Konstatuji, že jsme tento návrh, sněmovní tisk 1066, vrátili výboru k novému projednání. Končím proto druhé čtení, končím projednávaný bod č. 14.
Budeme pokračovat dalším bodem, kterým je
15.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb.,
o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 1055/ - druhé čtení
Z pověření vlády předložený návrh uvede místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí Vladimír Špidla. Prosím, pane ministře, ujměte se slova. Ostatní kolegy žádám o elementární ztišení ve sněmovně.
Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Vladimír Špidla: Vážený pane místopředsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, v prvním čtení tisku 1055 jsem obsáhle vyložil důvody, které vlády vedly k předložení tohoto návrhu. V tuto chvíli bych pouze připomněl, že přídavek na dítě je z hlediska celkového objemu vynakládaných prostředků nejvýznamnější a nejčetnější dávkou státní sociální podpory. V roce 2001 bylo jeden milion 910 tisíc příjemců přídavků na dítě a na tuto dávku bylo vyplaceno 12,7 miliardy korun. Podle dosavadní úpravy se poskytne přídavek na dítě v závislosti na výši příjmu rodiny, a to tak, že nárok na přídavek na dítě vzniká, jestliže příjem rodiny nepřesahuje trojnásobek částky životního minima.
S ohledem na význam přídavku na dítě a ve snaze prohloubit podíl státu na vytváření příznivých podmínek pro výchovu mladé generace v rodině se navrhuje poskytovat přídavek na dítě všem nezaopatřeným dětem. To je klíčová podstata tohoto zákona.
Dámy a pánové, jsem přesvědčen o tom, že prudký demografický pokles a celkové velmi náročné prostředí ekonomické a sociální podle mého názoru nevede k pouhému odkládání dětí, ale k odkládání prvního dítěte, nýbrž obecně k tomu, že již se druhé dítě rodí velmi zřídka. Je velmi potřebné poskytnout mladým rodinám jednoznačnou nepochybnou podporu, která souvisí pouze s tím, že v rodině se dítě narodilo.
Děkuji.
***