(10.00 hodin)
(pokračuje P. Němec)

Článek 3 vládního návrhu zákona se týká způsobu vypořádání vkladových knížek na doručitele, které byly vystaveny ještě před účinností zákazu jejich nového zřizování, před účinností zákazu zřizování těchto vkladových účtů.

Já bych si dovolil zmínit, co nám ukládá příslušná směrnice Evropských společenství, co jsme povinni zajistit v rámci našeho právního řádu. Jsme povinni zajistit, aby v České republice nebyly zřizovány nové vkladové účty bez identifikace vkladatele. Směrnice žádným způsobem neřeší, jakým způsobem máme vypořádat stávající vkladní knížky, které jsou v oběhu. To za prvé.

Jaký je nyní právní stav a v jaké míře je v souladu s příslušnou směrnicí? V současné době není možné zakládat vkladní knížky bez identifikace vkladatele. To za prvé, to je zcela jednoznačné. Za druhé - jakákoliv operace s vkladní knížkou na doručitele nebo s jakýmkoli vkladovým účtem, kde není identifikován vkladatel, podléhá jednorázové identifikaci podle zákona proti legalizaci výnosů z trestné činnosti, a to v každém jednotlivém případě, kdy vklad nebo výběr přesahuje částku sto tisíc korun, a v každém případě, pokud jde o časté vklady nebo výběry i částek nižších, než je tato stanovená hranice.

Rovněž bych chtěl připomenout, že touto otázkou se Poslanecká sněmovna již zabývala a svým hlasováním dvakrát projevila určitým způsobem svou vůli, kdy podobné ustanovení, které je nyní navrhováno ve druhé a třetí větě článku 3, odmítla. Poprvé když schvalovala novelu občanského zákoníku, kde původně vláda navrhovala zapracovat rušení existujících vkladových účtů na doručitele, podruhé když Senát vrátil tento návrh zákona s pozměňovacími návrhy a Poslanecká sněmovna setrvala na svém původním znění.

Proto si dovoluji přednést pozměňovací návrh, jehož podporou či nepodporou sněmovna se může rozhodnout, zda setrvá na svém původním názoru, který již dvakrát v hlasování potvrdila.

Normativní vyjádření pozměňovacího návrhu, jehož odůvodnění jsem přednesl, zní: V článku 3 vládního návrhu zákona se vypouští druhá a třetí věta.

Dámy a pánové, děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji vám, pane poslanče. Táži se, kdo se dále hlásí do podrobné rozpravy. Vzhledem k tomu, že se nikdo nehlásí, podrobnou rozpravu končím.

Táži se, zda hodlají vystoupit navrhovatel či zpravodaj. Není tomu tak. Končím druhé čtení tohoto návrhu zákona a tím projednávání bodu č. 9.

S procedurální poznámkou se hlásí pan poslanec Kořistka.

 

Poslanec Zdeněk Kořistka: Vážené kolegyně, vážení kolegové, mám na vás velkou prosbu. Jistě jste si všimli, že jeden z předkladatelů zákona o daňových asignacích, moje kolegyně Monika Horáková, dnes Mihaličková, je v takovém stavu pokročilého těhotenství, že vlastně jde o čas. Protože má velký zájem se účastnit projednávání zákona o daňových asignacích, dohodli jsme se - a chtěl bych vás požádat - o přeřazení bodu, který je dnes uveden v programu jako bod 94, za balík vládních návrhů prvních čtení, to znamená přeřadit tento bod jako bod 69. Důvod jsem ozřejmil.

Protože čas kvapí, chtěla by se Monika Mihaličková účastnit tohoto projednávání bodu. Protože to vypadá, že bychom se dostali až do třetího týdne a my bychom měli zájem projednávat tento bod v průběhu příštího týdne, chtěl bych vás poprosit, abyste mi umožnili přeřadit tento bod daňových asignací jako bod 69. Ještě jednou vám za vaši ochotu moc děkuji.

 

Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji vám, pane poslanče. Takže jste slyšeli procedurální návrh kolegy Kořistky, který je kolegiální ke své kolegyni paní poslankyni Mihaličkové. Dám o něm hlasovat.

Jedná se o přeřazení bodu 94 - daňové asignace, sněmovní tisk 1194 - před bod 69, kterým začíná blok prvních čtení poslaneckých návrhů. Myslím si, že je nám všem jasné, o čem budeme hlasovat. Přesto vás pro jistotu všechny odhlásím a požádám o novou registraci, protože pohyb ve sněmovně je velký. Takže vás žádám o novou registraci.

 

Budeme hlasovat o procedurálním návrhu pana poslance Kořistky.

Kdo je pro, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 53 z přítomných 118 poslanců pro 97, proti 6. Návrh byl přijat.

 

Přesto si myslím, pane kolego, že se i k tomuto bodu číslo 69 můžeme dostat až ve třetím týdnu, ale byl to váš návrh, který sněmovna akceptovala.

 

Přistoupíme k dalšímu bodu, kterým je

 

10.
Vládní návrh zákona o převodech peněžních prostředků, elektronických platebních prostředcích
a platebních systémech (zákon o platebním styku)
/sněmovní tisk 1082/ - druhé čtení

 

Z pověření vlády předložený návrh zákona uvede opět ministr financí Jiří Rusnok. Prosím, pane ministře, ujměte se slova.

 

Ministr financí ČR Jiří Rusnok: Děkuji, pane místopředsedo. Vážená Poslanecká sněmovno, dámy a pánové, budete projednávat ve druhém čtení vládní návrh zákona o převodech peněžních prostředků, elektronických platebních prostředcích a platebních systémech, takzvaného zákona o platebním styku.

V říjnu minulého roku byl tento návrh, jehož stěžejním cílem je dosažení plné slučitelnosti s právem Evropských společenství, po prvním čtení přikázán k projednání v rozpočtovém a ústavně právním výboru. Pozměňovací návrhy ústavně právního výboru jsou spíše technického rázu a považuji je za zpřesnění navrhovaného znění. Jako ministr financí s nimi souhlasím.

Pozměňovací návrhy, které vzešly z projednávání návrhu zákona v rozpočtovém výboru, se týkají převážně lhůt bankovních převodů, to znamená časového rozmezí, mezi kterým dojde k převodu peněz z jednoho účtu na druhý. Ministerstvo financí se ztotožňuje s nesouhlasným stanoviskem České národní banky k těmto návrhům. Došlo by totiž ke zhoršení postavení klientů v tuzemském mezibankovním styku. Jsem přesvědčen o tom, že stanovení co nejkratších a předem obecně známých lhůt převodu je důležité pro další rozšiřování bezhotovostního platebního styku v České republice. Znamená to zlepšení služby pro klienta. Myslím, že zákon by měl především chránit klienta zvláště v sektoru, který - podle mého názoru - trpí určitou dominancí velkých hráčů, jako je bankovní sektor. Vládní návrh zákona umožňuje dohodnout lhůty kratší a tím podporuje konkurenci bank v oblasti platebního styku. Klienti však mají být tímto zákonem chráněni stanovením maximálních lhůt - a to je meritum věci. Z uvedeného důvodu nemohu proto souhlasit s úpravami, které navrhuje rozpočtový výbor.

Návrh zákona byl navíc projednán i ve výboru pro evropskou integraci, který jej doporučil ke schválení v předloženém znění.

***




Přihlásit/registrovat se do ISP