(11.40 hodin)
(pokračuje Zuna)
§ 51 odst. 1. Jednatelé jsou statutárními orgány pouze u společností s ručením omezeným. Mělo by tedy být uvedeno: "posledních osob, které jsou statutárním orgánem nebo jeho členy".
§ 51 odst. 2 plus doplnění ustanovení § 68 odst. 8. Majetek takové společnosti přechází na stát. Není zřejmé, co se stane se závazky či jinými právy a povinnostmi likvidované společnosti, kdy na stát přejde pouze majetek. Na druhé straně toto ustanovení neřeší případy tzv. mrtvých společností, jež jsou v likvidaci a stále zapsány v obchodním rejstříku, leč nemají likvidátora, protože jej nikdo nechce dělat, protože nedostane zaplaceno, neboť společnost nemá majetek.
§ 94 odst. 1. To znamená cena za úřad? Kritériem výběru ve výběrovém řízení by neměla být nejvyšší cena, kdy osoby dostatečně nekvalifikované, resp. s menšími znalostmi a pouze s většími prostředky, dostanou automaticky přednost před osobami s menšími prostředky. Je morální jako jediné kritérium výběru určit cenu úřadu, který navíc plní veřejnoprávní funkci? Kritériem by měla být kvalifikace a dosavadní praxe, což jediné může směřovat ke kvalitnímu vedení úřadu, a nikoliv k jeho pojetí toliko jako prostředku výdělku.
§ 94 odst. 2. Dostatečná se jeví i praxe soudců odvolacího nebo dovolacího soudu, kteří vyřizují agendu odvolání, jak už jsem předem říkal. Nové znění § 200 občanského soudního řádu: Řízení je vždy příslušný soud, neboť soudní moc představují soudy. Chybí celkové pojetí obchodního rejstříku, určení, zda je jeden pro celou Českou republiku, přičemž jeho části vedou registrátoři. To ovšem odporuje dosavadnímu pojetí, které bude asi muset být převzato v tom, že jednotliví registrátoři budou provádět zápis do jednotlivých oddílů a vložek obchodního rejstříku chronologicky za sebou, což pak znamená, že každý z registrátorů povede svůj obchodní rejstřík.
§ 90 písm. n). Nejde jen o vedení spisů, neboť obchodní rejstřík není tvořen spisy, ale o vedení obchodního rejstříku. Jeho členění do oddílů a vložek musí být upraveno.
§ 92. Nutno dodat, že i řízení před rejstříkovým soudem se bude muset dít podle dosavadních předpisů.
§ 97. Co je přesně doba otevření, dokdy trvá? Je to den otevření nebo zahájení činnosti?
Čili to jsou věci, které vzbuzují ve mně velkou pochybnost. Předpokládám, že každý z vás dostal dopis Hospodářské komory České republiky, kde je návrhu vytýkáno mimo jiné, že neproběhla žádná veřejná diskuse, že se může jednat o výrazné zdražení pro podnikatele. Princip zavádění uvedeným návrhem, kdy registrátor odmítne zápis, aniž by musel dát podnikateli návod, jak vady odstranit, výrazně zhoršuje pozici podnikatele oproti dnešnímu stavu a zvyšuje tak pravděpodobnost korupce namísto jejího odstraňování.
Z celého návrhu je patrné, že pro řadu právníků to může být docela dobrý džob. Na druhé straně si skutečně nejsem jist, zda se neprokáže medvědí služba podnikatelům. Kolikrát ve snaze podnikatelům pomoci jsme jim nakonec ublížili.
Možná že jsem vás překvapil tím, že hovořím na svoje poměry jaksi nezvykle dlouho. Domnívám se, že toto je norma, která skutečně, jak už tady bylo řečeno, je velice závažná, že skutečně postihne široký okruh podnikatelské veřejnosti. Myslím si, že má tolik vad, že by nebylo dobré postupovat ji do ústavně právního výboru s tím, že ve druhém čtení nějakým způsobem bude dopracována či přepracována. Proto ještě jednou navrhuji vrátit v prvním čtení navrhovatelům k dopracování. Děkuji.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji panu poslanci Zunovi. Přihlásil se pan poslanec Jičínský. Jestli pan ministr chce před ním...
Poslanec Zdeněk Jičínský: Vážený pane předsedo, kolegové, kolegyně, já chci říci, že stanovisko vlády v této věci, které je nesouhlasné, je i mým stanoviskem, a na základě toho dávám návrh na zamítnutí. Pokud návrh na zamítnutí nebude sněmovnou přijat, dávám návrh, který tu už formuloval kolega Zuna, aby byl vrácen navrhovatelům k dopracování.
Vedle toho, co zde bylo řečeno a co velmi podrobně rozebral kolega Zuna v míře řekl bych až přesahující první čtení, bych měl jednu obecnější poznámku. Starý režim vybavil stát příliš mnoha kompetencemi. Do jisté míry jsme mohli mluvit o etatizaci společnosti.
Nepochybně ve společnosti demokratického právního státu, kterou má být náš stát podle ústavy a Listiny, řada agend a činností, které dříve vykonával stát, nutně demokratický právní stát vykonávat nemusí. Ale to, co má nebo nemá vykonávat stát, by nemělo být věcí velmi chaotické privatizace někdejších státních činností, ale mělo by být věcí promyšlené koncepce, promyšlených reforem i reforem soudní činnosti, soudních agend i reforem správy, týkajících se takovýchto činností. To se bohužel nedělo a v tomto směru kolega Zuna už tu připomněl dopis Hospodářské komory, je tu i článek v časopisu Lobby, kde se upozorňuje, že tento návrh patří spíše do začátku devadesátých let, kdy se tu přijímaly některé zákony, jež umožňovaly řadu velmi nežádoucích hospodářských jevů.
Kolega Zuna také upozornil, že toto by mohly být rozinky pro určité zájmové skupiny. Samozřejmě takovéto zájmové skupiny se tvoří, nelze jejich vzniku zabránit, ale je otázka, zda zrovna v této sféře je to žádoucí. Čili můj závěr je ten, že takovéto věci by měly vycházet z vlády, aby byly součástí určité koncepce, aby se věci, které spolu souvisí, řešily dohromady, aby se nevytrhávaly jednotlivé věci podle zajímavosti ať už finanční, nebo jiné, ale aby to mělo promyšlený řád, který spadá do toho, jak si představujeme fungování demokratického právního státu.
Své návrhy jsem formuloval, zpravodaj si je nepochybně zapsal.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji. Nyní prosím pana ministra Bureše. Táži se, kdo se dále hlásí do rozpravy. Teď pan ministr.
Ministr spravedlnosti ČR Jaroslav Bureš: Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, teoreticky vzato, každý ministr spravedlnosti, kdyby se dozvěděl zprávu, že může přijít o jednu velmi kritizovanou soudní agendu, tj. obchodního rejstříku, tak by mohl zajásat, mohl by zde vyslovit všeobecný souhlas a těšit se na to, že justice ztratí jednu kritizovanou oblast své činnosti. Takový postoj by však byl neodpovědný, a proto ho zastávat nechci.
Já jsem od počátku říkal, že rozhodně je možná představa, že obchodní rejstřík soudy vést nemusí. Je možná z toho prostého důvodu, že v řadě zahraničních zemí ho prostě nevedou. Také jsem od začátku říkal, že ovšem navrhovaná úprava má řadu nedostatků, které bude třeba pečlivě diskutovat, a vážit, má-li obstát z hlediska sledovaného účelu, tedy nabídnout zlepšení fungování obchodního rejstříku.
Co je v této souvislosti významné a ještě to řečeno vůbec nebylo? Změna procedurálních úprav řízení ve věcech obchodního rejstříku, tak jak ji přinesla novela občanského soudního řádu účinná od ledna letošního roku, schválená jednomyslně Poslaneckou sněmovnou, sledovala jeden základní cíl: opustit představu, že obchodní rejstřík je jakýmsi registračním místem, a důsledně trvat na tom, že kvalitní řízení ve věcech obchodního rejstříku je především prevencí proti budoucím společenstevním sporům.
***