(10.10 hodin)
(pokračuje Emmerová)
Za druhé. V § 37 odst. 3 včetně poznámky pod čarou č. 34 zní: Zaměstnavatel v návrhu na zařazení prací do kategorií uvede kategorii, do které navrhuje práci zařadit, údaje rozhodné pro hodnocení rizik podle zvláštních právních předpisů - poznámka 33a - a prováděcího právního předpisu - poznámka 34 -, počty zaměstnanců v jednotlivých kategoriích a opatření přijatá k ochraně jejich zdraví.
Pod čarou poznámka 34: Vyhláška č. 89/2001 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli.
Poznámka pod čarou č. 35 se zrušuje.
Za třetí. V § 37 odst. 4 ve větě druhé se slova "měření souvisejících faktorů pracovních podmínek" nahrazují slovy "hodnocení rizik". O změně zařazení práce do kategorie rozhodne příslušný orgán ochrany veřejného zdraví.
Za čtvrté. V § 38 se za slova "podle § 37 odst. 3 a 4" vkládají slova "potřebná k hodnocení rizik".
Krátké odůvodnění. Zákon č. 258/2000 Sb. v návaznosti na zákoník práce stanoví zaměstnavateli, jakož i samozaměstnavateli povinnost na základě znalostí rizik pracovních podmínek a jejich hodnocení navrhnout zařazení prací do kategorie druhé, třetí nebo čtvrté. Uvedená návaznost na zákoník práce a jeho prováděcí právní předpisy - nařízení vlády uvedená v poznámce pod čarou 33a - není v dikci zákona č. 258/2000 Sb. dostatečně promítnuta, neboť příslušná novela zákoníku práce vyhlášená pod č. 155/2000 Sb. a zákon č. 258/2000 Sb. byly projednávány Parlamentem České republiky souběžně. Tento nedostatek vzájemné souvislosti obou zákonných norem je řešen body prvním až čtvrtým návrhu.
Vedle toho pozměňovací návrhy v návaznosti na zákoník práce a zejména uvedená nařízení vlády vyjasňují otázku měření nutných pro kategorizaci práce. Zejména z nařízení vlády č. 178/2001 Sb. pak plyne, že měření lze ve stanovených případech nahradit například výpočty. Tato skutečnost usnadní zaměstnavatelům provedení kategorizace prací.
Další bod, za páté. V § 106 odst. 1 věta první - část textu za středníkem zní: do kategorie druhé a třetí nejpozději do 1. ledna 2003.
Odůvodnění: Pro práce, jejichž výkon byl zahájen přede dnem účinnosti zákona č. 258/2000 Sb., se v ustanovení § 106 citovaného zákona stanoví lhůta pro předložení návrhů. Pro zařazení prací do kategorie druhé a třetí byla stanovena lhůta do 1. ledna 2002. Vzhledem k tomu, že není reálné v tomto termínu zabezpečit hodnocení všech rizik podle nařízení vlády č. 178/2001 Sb., navrhuje se prodloužení uvedené lhůty ještě o jeden rok. Podle dikce § 106 odst. 2 zákona č. 258/200 Sb. do doby zařazení prací do kategorií podle § 37 citovaného zákona zůstávají v platnosti rozhodnutí hygieniků podle dosavadních právních předpisů - směrnice č. 49/1967 Sb. Věstníku Ministerstva zdravotnictví o posuzování zdravotní způsobilosti k práci, ve znění výnosu č. 17/1970 Sb., oznámené v částkách 2/19678 (?) a 20/1970 Sb. a vyhlášky č. 31/1993 Sb.
Za šesté. V § 106 odst. 1 poslední věta zní: Výsledky měření koncentrací a intenzit faktorů pracovních podmínek a výsledky zjištění druhu a typu biologického činitele musejí odpovídat stavu pracovních podmínek v době podání návrhu podle § 37 odst. 3.
Závěrem krátké odůvodnění. Dosavadní ustanovení § 106 odst. 1 věty poslední ukládalo zaměstnavateli, popřípadě samozaměstnavateli, že pro kategorizaci prací může použít jen výsledky měření, které nejsou starší než jeden rok. Vzhledem k tomu, že na některých pracovištích, například v dolech, se výsledky měření v zásadě nemění několik let, nahrazuje se toto roční omezení platnosti výsledků měření dikcí požadující, aby měření odpovídalo stavu pracovních podmínek v době podání návrhu na kategorizaci prací.
To je vše. Děkuji.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji. Hovořit bude pan poslanec Sehoř, připraví se pan poslanec Beneš.
Poslanec Karel Sehoř: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, mám v pozměňovacích návrzích ve druhém čtení taktéž jeden pozměňovací návrh pod písm. K a chtěl bych požádat, aby tak, jak je, byl přesunut i do tohoto druhého čtení. Děkuji.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji, pane poslanče. Hovořit bude pan poslanec Beneš.
Poslanec Miroslav Beneš: Vážený pane předsedající, páni ministři, dámy a pánové, poprosil bych, aby z pozměňovacích návrhů, které jsem předložil ve druhém čtení, aby byl použit pozměňovací návrh označený "za druhé alternativa dvě subvarianta 2a", neboť ty ostatní návrhy, nemýlím-li se, nemají většinovou podporu, ty uvedené pod jedničkou, což znamená, že bychom zbytečně absolvovali hlasování ve třetím čtení. To chci zkrátit.
Současně bych se chtěl přihlásit i k pozměňovacímu návrhu, který je uveden pod pořadovým číslem tři a který se týká vlastně snížení počtu malých zdrojů, na které se patřičné ustanovení bude vztahovat. Těm, kteří mi namítají, že se to netýká rodinných domků, tak ty bych chtěl poprosit, aby se zamysleli nad tím, co to znamená u osoby samostatně výdělečné činné. Zda opravdu ten rodinný domek není určen k podnikání, nebo je, protože to je velmi složité.
Děkuji.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji, pane poslanče.
Pokud jsem sledoval sněmovní tisk 912/3, zbývá mi již pouze jediný pan poslanec, Karel Šplíchal. Pokud není přítomen, osvojím si jeho pozměňovací návrhy a přihlašuji se k tomu, aby také byly vzaty do dnešního druhého čtení, protože jsou v písemné formě pod sněmovním tiskem 912/3.
Kdo se dále hlásí do podrobné rozpravy? Nikdo se nehlásí, podrobnou rozpravu končím.
Táži se předkladatelů, zpravodajů. Nikdo nechce hovořit, končím tedy druhé čtení tohoto návrhu zákona, končím projednávání bodu 152.
Vzhledem k tomu, že to je již před státním rozpočtem poslední druhé čtení, věřím, že v době, kdy budou rozdány všechny pozměňovací návrhy v písemné formě, bude poté řečeno i o zařazení třetího čtení tohoto zákona na pořad této schůze.
O slovo se s procedurálním návrhem přihlásil pan poslanec Skopal a pan poslanec Macháček.
***