(18.20 hodin)
(pokračuje Rusnok)
Pro počáteční období se počítá pouze s jednou osobou arbitra, resp. dvěma osobami, včetně zástupce, který může v zákonem stanoveném rozsahu rovněž rozhodovat. Vzhledem k tomu, že osoba arbitra nemá žádného předchůdce, nelze dnes kvalifikovaněji odhadnout počet případů, které se k tomuto orgánu potenciálně dostanou, a přesněji tedy stanovit počet osob potřebných pro zajištění rychlého a věcného správného rozhodování ve zmíněných sporech. Bude pravděpodobně zapotřebí tým odborníků, kteří budou jednotlivé případy šetřit, a to i v příslušných finančních institucích, zejména bankách, a kteří budou připravovat podklady pro vydání arbitrova rozhodnutí, které návrh zákona označuje jako nález. Tento nález bude možno na návrh jedné ze stran sporu soudně přezkoumat. Soudní ochrana je tedy oběma stranám sporu ponechána.
Důležitým prvkem činnosti finančního arbitra bude otevřenost vůči veřejnosti. Ta je zajištěna četnými povinnostmi k zveřejňování nejrůznějších skutečností souvisejících s jeho činností. S tím souvisí i preventivní činnost, spočívající v přímém upozornění finačních institucí na vady v jejich činnosti. Dále také bude možno při přetrvávajících nedostatcích upozornit orgán dohledu.
Vláda předkládá tento návrh Poslanecké sněmovně s upozorněním, že se jedná o významný harmonizační prvek. Aspekty předloženého návrhu, které se týkají předkládaného návrhu, které se týkají zajištění mimosoudní ochrany osob využívajících služeb finančních institucí, byly jako harmonizované odsouhlaseny po konzultacích s příslušnými experty Evropské komise. Vláda proto apeluje na členy Poslanecké sněmovny, aby tento návrh projednali, a to i za cenu určitých koncepčních změn proti vládnímu návrhu. Předpokládáme je a jsme připraveni o nich diskutovat.
Vládní návrh předpokládá vznik samostatné právnické osoby, financované z příspěvků finančních institucí. Lze však akceptovat i jiný model, model spočívající v tom, že nebudeme vytvářet samostatnou instituci, kterou předpokládá původní vládní návrh. Nezbytné je ovšem zachovat nezávislé postavení finančního arbitra, které je zajištěno mj. tím, že volba a stanovení platu a dalších požitků se svěřuje Poslanecké sněmovně. Stejně tak je třeba zachovat princip obsažený ve vládním návrhu, a to je maximální šetrnost ve vztahu ke státnímu rozpočtu.
Pokud budou zachovány tyto principy, jsme připraveni souhlasit s veškerými změnami vládního návrhu, které přispějí k uvedení mimosoudní ochrany klientů finančních institucí co nejdříve do praxe. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji vám, pane ministře. Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Jiří Patočka.
Poslanec Jiří Patočka: Děkuji za slovo. Pane předsedající, pane ministře, vážené kolegyně, kolegové, dovolte, abych přednesl stanovisko zpravodaje. Uvedu nejprve takovou základní charakteristiku a rekapitulaci obsahu tohoto vládního návrhu zákona.
Podstatným argumentem je, že v tomto zákoně se poprvé vlastně jako v novém zákoně definují nové pojmy, jako je převádějící instituce a jejich klienti, jako je definice vydavatel elektronických prostředků a držitel elektronických prostředků. Cílem a smyslem finanční arbitráže je řešit spory mezi těmito subjekty, tzn. mezi institucemi a navrhovateli, což jsou klienti nebo držitelé elektronických platebních prostředků. Chtěl bych v této souvislosti zmínit velmi těsnou souvislost s právě již projednávaným zákonem, který prošel prvním čtením a je v současné době přikázán rozpočtovému výboru - je to vládní návrh zákona o platebním styku. Pokud mohu v tomto svém vystoupení, navrhl bych, aby bylo sladěno projednávání těchto dvou zákonů společně.
Nyní důvody, které zřetelně vedou předkladatele k tomuto vládnímu návrhu. Já se domnívám, že je to především ochrana klienta vůči institucím. Je to rychlejší řízení než před soudem nebo jinou institucí. V České republice touto institucí by mohla být asi Česká obchodní inspekce. Zajišťuje nezávislost rozhodování. Tím, že bude tento orgán volen Poslaneckou sněmovnou, se stává indiferentní vůči vnějšímu finančnímu bankovnímu prostředí. Je skutečností, že nemáme dosud v tomto systému, v tomto prostředí podobnou nebo stejnou funkci zřízenu, čili je to úplně nový prvek. Vytváří to zřetelně lepší podmínky pro realizaci volného pohybu kapitálu včetně přeshraničního a to je podle mého soudu jasně navazující na základní principy EU.
Domnívám se tedy, že hlavním praktickým důvodem tohoto návrhu je zajištění objektivního, nezávislého rozhodovacího orgánu, souběžně fungujícího s rozvojem systému plateb uskutečňovaných pomocí elektronických prostředků při maximální možné ochraně klienta nebo držitele těchto elektronických platebních prostředků. Je zde zřejmý záměr, že i při vytvoření těchto podmínek ve smyslu funkce zákona o platebním styku je cílem skutečně vytvoření efektivního systému ochrany klientů. Dle mého názoru není úplně prioritní asi hledisko harmonizační, jak uvedl pan ministr. Ale myslím si, že to není hlavní důvod nějakého sporu, protože se mi zdá jako rozhodující to hledisko praktické, odpovídající nutnosti logice rozšíření a dalšího rozšiřování systému bezhotovostních plateb, které jsou pro všechny klienty, resp. i pro ty instituce určitě bezpečnější. Je zřejmé, že i při realizaci elektronických přeshraničních plateb mohou vzniknout spory. Potom je tato funkce finančního arbitra v kontextu jeho mezinárodní spolupráce nesporně užitečná a je užitečná i svým působením proti institucím, které by případně pochybily.
Reaguji na poznámku nebo na informaci pana ministra, že je připraven jednat v dalším jednání o tom, že by se nemusel zřizovat další administrativní orgán, že bychom asi našli optimálnější řešení, které by mělo podstatně menší náklady na obsluhu a celkově vyšší efektivnost.
Já bych si dovolil několik drobných informací o tom, jak tyto mechanismy, jak tyto funkce finanční arbitráže jsou uplatněny v zemích EU, případně jinde.
Holandsko - stížnosti klientů řeší Bankovní asociace. Řízení je pro klienty bezplatné, nezávazné, pro banku nebo jiného poskytovatele peněžních služeb jsou tyto výsledky závazné a banka se nesmí odvolat k soudu. Čili Holandsko jasně tuto funkci má.
Německo - smírčí úřad pro rozhodování sporů v oblasti přeshraničního styku vznikl již v roce 1999, a to na základě zákona o platebním styku. Čili připomínám to pro určitou paralelu s námi. Smírčí úřad byl vytvořen při německé centrální bance a jeho dva jmenovaní smírčí soudci, oba jsou ředitelé v této Bundesbance a jsou vzájemně zastupitelní, mají procesní pravomoci soudcovského úřadu. Jejich činnost je tudíž financována z prostředků Bundesbanky.
Rakousko - specializovaná instituce - ombudsman pro úvěrové služby - byla v Rakousku ustanovena teprve nedávno a v praktické podobě nezačala dosud fungovat.
Dánsko - Národní výbor pro stížnosti spotřebitelů je stanoven zákonem. Zabývá se stížnostmi spotřebitelů na dodávky zboží a služeb. Vyřizováním konkrétních stížností může také pověřit některé soukromé specializované odvětvové výbory pro stížnosti spotřebitelů a přenést na ně tyto pravomoci.
***