(15.30 hodin)

Poslanec Ladislav Skopal: Vzhledem k tomu, že byl pozměňovací návrh zemědělského výboru, tak návrh pana poslance Suchánka je již nehlasovatelný, a můžeme hlasovat o návrhu jako celku.

 

Předseda PSP Václav Klaus: Dobře. Návrh usnesení zní: Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona a tak dále, podle sněmovního tisku 621, ve znění schválených pozměňovacích návrhů.

 

Zahájil jsem hlasování. Kdo je pro, nechť stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

V hlasování pořadové číslo 276 z přítomných 174 poslanců 97 pro, 75 proti. Návrh byl přijat.

 

Děkuji panu ministrovi i panu zpravodajovi. Ukončili jsme bod 111.

 

Dostáváme se k poslednímu dnešnímu hlasování o třetích čtení - bod 112, takzvaná integrovaná prevence.

 

112.
Vládní návrh zákona o integrované prevenci a omezování znečištění,
o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů
(zákon o integrované prevenci)
/sněmovní tisk 960/ - třetí čtení

 

Prosím pana ministra Kužvarta a pana zpravodaje Ambrozka.

Pozměňovací návrhy vám byly rozdány ve sněmovním tisku 960/2, ale prosím, abyste si je pozměnili na správné označení 960/3 - abyste si opravili číslici za lomítkem.

Otevírám rozpravu ke třetímu čtení.

 

Ministr životního prostředí ČR Miloš Kužvart: Děkuji, vážený pane předsedo.

 

Předseda PSP Václav Klaus: Vy jste se přihlásil do rozpravy, pane ministře? Do rozpravy ke třetímu čtení? (Ministr: Do obecné.) Ne, žádná obecná rozprava ve třetím čtení není. Teď je legislativně technická (Ministr: Je to úvodní slovo ke třetímu čtení.) Institut úvodního slova ke třetímu čtení neexistuje v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky. Tak se prosím posaďte, já vám dám včas slovo, závěrečné slovo.

Kdo se hlásí s legislativně technickými poznámkami do této rozpravy? Pan poslanec Ambrozek.

 

Poslanec Libor Ambrozek: Vážený pane předsedo, vládo, kolegyně a kolegové, na upozornění legislativy bych chtěl vyzvat kolegu Drdu, který v pozměňovacím návrhu G3 uvedl termín 31. březen 2005. Tento termín se ovšem vztahuje k původnímu vládnímu návrhu, kde byl limit pro podávání informací 31. březen. V komplexním pozměňovacím návrhu byl tento termín posunut na 15. únor, proto jsem chtěl požádat kolegu Drdu, zda by svůj návrh G3 mohl korigovat tak, abychom o něm mohli hlasovat.

 

Předseda PSP Václav Klaus: Pan ministr.

 

Ministr životního prostředí ČR Miloš Kužvart: Děkuji. Pane předsedo, vážené paní poslankyně, páni poslanci, já bych jako člen vlády, který předkládá tento návrh zákona ve třetím čtení -

 

Předseda PSP Václav Klaus: Pane ministře, vy můžete teoreticky promluvit kdykoliv na světě, ale teď jsou technické poznámky a pak vám dám slovo před hlasováním jako navrhovateli. (Hlasy.) Já říkám, že může kdykoliv.

 

Ministr životního prostředí ČR Miloš Kužvart: Já jako člen vlády mohu vystoupit kdykoliv.

 

Předseda PSP Václav Klaus: Já vím, já jsem to řekl. Prosím, pane ministře.

 

Ministr životního prostředí ČR Miloš Kužvart: Takže využiji svého práva jako člen vlády vystoupit kdykoliv a rád bych poděkoval za dosavadní spolupráci na tomto zákoně všem poslankyním a poslancům, kteří se na této právní normě podíleli měrou velmi profesionální.

V rámci druhého čtení bylo vzneseno několik pozměňovacích návrhů, které svým nízkým počtem dávají najevo vaši vůli, vážená sněmovno, přijmout tuto důležitou transpoziční normu, která v podobě komplexního pozměňovacího návrhu má velkou šanci v praxi obstát.

Chtěl bych zdůraznit, že tento zákon je mimo jiné také o snížení administrativní náročnosti. Je výhodný pro podnikatelskou sféru a tak jak je nyní v rámci třetího čtení projednáván, v rámci projednání onoho sněmovního tisku 960/3, chtěl bych konstatovat, že některé ty pozměňovací návrhy přímo z druhého čtení, které nejsou obsaženy v komplexním pozměňovacím návrhu, bohužel jdou proti původní vládní předloze.

Zde bych zmínil za prvé tolik diskutovaný registr znečištění, který má podle původní představy vlády plnit dvě základní funkce. Za prvé integrovaný registr znečištění má zajistit soulad s požadavky rozhodnutí Evropské komise o zavedení evropského registru emisí znečišťujících látek, přičemž ekonomické dopady zavedení požadavku podle registru - zkratkou ETER - na provozovatele i na státní rozpočet jsou z hlediska vstupu do Evropské unie nevyhnutelné.

Za druhé tento registr umožňuje vytvoření registru jako moderního nástroje přinášejícího ulehčení a výhody v průmyslu i státní správě, neboť směřuje k integraci ohlašovacích povinností podle složkových zákonů o ovzduší, o vodě a odpadech do jednoho registru. Zde tedy to snížení administrativní náročnosti.

Dále to znamená, že ten provozovatel, na kterého se tato povinnost bude vztahovat podle zákona, uživatel registrované látky, bude ohlašovat jedním formulářem na jedno místo ta data, která jinak jsou nutná sdělovat do celkem čtyř registrů. Tato integrace byla od počátku podporována zástupci českého průmyslu a jsem tomu upřímně rád. Bohužel některé z pozměňovacích návrhů tuto funkci potírají.

A ještě na závěr bych chtěl konstatovat, že k návrhu na vypuštění agentury je nutno zdůraznit, že ten původně navržený model, který je obsažen v komplexním pozměňovacím návrhu, je výrazně prokrajský a opírá se o podporu krajů, pro které bude sloužit jako zákonná pojistka pro poskytnutí expertního vyjádření k řízení v případě, že nebude k dispozici potřebná odborně způsobilá osoba.

Náplň činnosti zmíněné agentury bude navíc širší než vypracování vyjádření k povolovacímu řízení, a tudíž její činnost nelze suplovat takzvanými odborně způsobilými osobami. Osobně jsem přesvědčený, že řešení přijaté v komplexním pozměňovacím návrhu je dobrým kompromisem a že Ministerstvo životního prostředí udělalo v této věci maximum pro akceptaci, pro kompromis se zájmy podnikatelské sféry.

Vážená sněmovno, děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Václav Klaus: Takže kdo další chce vystoupit v legislativně technické rozpravě? Pan poslanec Drda.

 

Poslanec Jiří Drda: Pane předsedo, dámy a pánové, chci jenom potvrdit, že souhlasím s tím návrhem, jak ho tady přednesl kolega Ambrozek, tedy se změnou data na 15. 2.

Děkuji.

 

Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji. Další prosím. Pan poslanec Beneš.

 

Poslanec Miroslav Beneš: Vážený pane předsedo, páni ministři, dámy a pánové, vystoupím teď s procedurálním návrhem. S procedurálním návrhem vrácení do druhého čtení a pokusím se vysvětlit Poslanecké sněmovně, proč tento návrh činím, ačkoliv nebyla učiněna dohoda tak jako u zákona o ovzduší, kdy jsme se všichni z jednotlivých klubů domluvili, že podpoříme vrácení do druhého čtení.

Ten důvod, proč navrhuji vrácení do druhého čtení, má dva rozměry. První je ten, že zákon o integrované prevenci nepochybně navazuje na zákon o ovzduší a my jsme si vždycky říkali, že jej budeme projednávat až po zákonu o ovzduší. To je první důvod a doufám, že jak pan ministr, tak pan zpravodaj mi toto potvrdí.

A druhý důvod je, že já si nejsem úplně jist, zda umíme v tuto chvíli přesně nakládat s tím integrovaným registrem znečištění. Za sebe se přiznám, že jsem si nechal dělat porovnání onoho amerického, onoho evropského a onoho českého, a musím se přiznat, že to není tak jednoduché.

Vážené dámy, vážení pánové, chtěl bych poprosit, abyste opravdu zvážili, zda se nevrátíme do druhého čtení, zda ještě jednou neabsolvujeme tu debatu. Upozorňuji, že zákon vstoupí v platnost 1. ledna roku 2003. Nejsme tedy v tlaku nějakém nesmyslném. Myslím si, že opravdu bychom měli ještě jednou všechno pečlivě zvážit. Abych uvedl na jednoduchém, primitivním případu, tak jenom upozorňuji, že ten evropský registr obsahuje 50 látek, zatímco ten český obsahuje 131 látek a onen americký 600 látek. Tak to jenom pro vysvětlení oněch dvou důvodů, proč navrhuji vrácení do druhého čtení.

Děkuji.

***




Přihlásit/registrovat se do ISP