(11.30 hodin)
(pokračuje M. Zeman)
Kolegyně a kolegové, já vítám - a už to tady řekl první místopředseda vlády Vladimír Špidla - že zahajujeme poměrně hlubokou debatu o smyslu Evropské unie, ale i když vás teď s tím poněkud rozčilím, uvědomte si, že Parlament vzal na vědomí koncepci zahraniční politiky České republiky a že zahraniční politika je součástí exekutivy stejně tak jako politika domácí, a že tedy vláda má právo vyjádřit svůj názor na zahraniční politiku s tím, že po volbách se může vláda změnit, přijde vláda s jinou zahraničněpolitickou koncepcí. Nepochybuji, že kdyby například v Británii zvítězili v posledních volbách nikoliv labouristé, ale toryovci, tak že by se zahraniční politika Británie ve vztahu k Evropské unii výrazně proměnila, a to je normální, protože i když zahraniční politika se mění pomaleji a povlovněji, neznamená to, že se nemění vůbec. Veďme spor, naprosto korektní spor, a ten spor může být o budoucím pojetí Evropské unie. A prosím vás, nepoužívejme faulů na obou stranách.
Neříkejme o antifederalistech, třebaže toto pojetí nesdílím, že jsou xenofobové a nacionalisté, a neříkejme o federalistech, že jsou servilní vůči Evropské unii a že chtějí z České republiky udělat provincii. Pokládám to v obou případech za ubohou a podpásovou argumentaci. Říkejme, aniž bychom byli nacionalisty, aniž bychom byli servilní, jsme přesvědčeni z těch a z těch důvodů, že Evropská unie buď potřebuje, nebo nepotřebuje svoji jednotnou ústavu, že potřebuje, nebo nepotřebuje svoji vlastní chartu lidských práv, že potřebuje, nebo nepotřebuje svoji jednotnou ekonomickou, zahraniční, bezpečnostní nebo sociální politiku. A važme své argumenty a veďme seriózní diskusi před našimi voliči.
Já pokládám za naprosto nesprávné srovnání Evropské unie s Varšavskou smlouvou, s velkoněmeckou říší, dokonce i s Rakousko-Uherskem. Takové srovnání je podle mého názoru zavádějící a věcně nepravdivé a nesouhlasím s ním. Já pokládám za seriózní neobviňovat se z toho, že podléháme ať už nacionalistickým, nebo naopak servilním náladám. Podléháme pouze sami sobě, svým vlastním názorům, svým argumentům a svému přesvědčení, které jsme získali v procesu diskuse.
Předtím než předložím návrh usnesení, mi dovolte ještě jednu poznámku. Pokládám za poněkud bizarní, jestliže to politické uskupení, které ještě před dvěma lety žalobníčkovalo v Bruselu na českou vládu, že neplní požadavky Evropské unie, se nyní staví do pozice hlavního bojovníka za práva Evropské unie. Ten, kdo donáší, nadto nepravdivě, na svoji vládu v Bruselu, je ten poslední, kdo by měl právo vyvolat tuto diskusi. (Potlesk.)
A nyní poté, co nepochybně zazní tirády několika dalších poslanců, protože pochybuji, že by se po mém vystoupení vzdali slova, mi dovolte, abych předložil návrh velmi jednoduchého usnesení, kterým bychom mohli tento bod uzavřít.
Návrh zní: "Poslanecká sněmovna konstatuje, že vstup do Evropské unie je zahraničněpolitickou prioritou České republiky."
Děkuji vám za pozornost. (Potlesk.)
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Dále jsou přihlášeni poslanci Svoboda, Matulka, Exner, Filip, Pilip a Fajmon. Slovo má pan poslanec Cyril Svoboda, připraví se pan poslanec Dalibor Matulka.
Poslanec Cyril Svoboda: Vážená paní místopředsedkyně, vážená vládo, kolegyně a kolegové, chtěl tady do této diskuse přispět pohledem křesťanských demokratů. Myslím si, že je důležité vidět věc v kontextu. Metternich, když se snažil vytvořit v Evropě mír a stabilitu, tak ji založil na definici národních zájmů jednotlivých států Evropy a jakožto takový koncept vytvořil Vídeňský kongres a byl přesvědčen, že tím vytváří mír, stabilitu a bezpečí v Evropě. Dalším vývojem se ukázalo, že koncepce založená na dohodě mezi suverénními státy, které jsou vůči sobě jenom suverénní, že vždycky selže. Evropa prošla mnoha konflikty, dvěma světovými válkami. A byli to křesťanští demokraté po druhé světové válce, kteří přišli s definicí jiného národního zájmu, národního zájmu ochoty sdílet část moci společně. Ba dokonce Schumann definuje tyto své priority v době, kdy byl internován Němci, a Konrád Adenauer se hlásí k tomuto názoru, když odpovídá na Schumannův plán v době, kdy v Německu je jako první a zásadní priorita sjednocení, a Konrád Adenauer odpovídá na tuto výzvu tím, že říká: národní zájem Německa je integrovat se do západoevropských struktur. Bylo to samozřejmě reflexem minulosti a čelením nebezpečí, které bylo ze strany východu, ze strany sovětského impéria a socialistického bloku.
Myslím si, že tento motor integrace, který vede k vytvoření kontinentu míru, stability, bezpečí a dobrých sousedských vztahů - teď cituji z našeho memoranda, které jsme podepsali v době, kdy jsme podávali přihlášku do Evropské unie -, že tento motor a tento motiv stále platí. Ba dokonce po 11. září si to máme uvědomit více, neboť svět, který nedodržuje právo a zákony, je dávno integrován, svět, který nedodržuje zákony a právo, překračuje hranice kdekoliv. Svět, který nedodržuje právo a zákony, využívá rozdílných právních úprav a pravidel. Odpověď na tuto výzvu, která je dnes v Evropě a ve světě, je prohloubit integraci, jít cestou další integrace.
Já samozřejmě nezpochybňuji možnost debaty o tom, jaké mají být orgány EU, zda má být komise volená, nebo jmenovaná, jaký charakter má mít parlament, ale říkám náš postoj naprosto jasně, že cesta do integrované Evropy je vitálním a národním zájmem naší země.
Myslím si, že s tím souvisí ještě jedna podoba politiky, totiž schopnost dohodnout se. Já si myslím, že cesta, která je před námi, nemůže být lemována žádnými konflikty a vyvoláváním napětí, ale že schopnost dohodnout se je jediná odpověď na to, co dnes se ve světě děje. Já si myslím, že je nutné nově definovat naši bezpečnostní strategii, naši obrannou strategii k tomu, co vidíme, že může ohrozit náš kontinent.
Já nechci opakovat to, co tady bylo řečeno některými předřečníky, ale za nás říkám, že cesta do Evropy znamená jít cestou integrace. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Svobodovi. Slovo má pan poslanec Dalibor Matulka, připraví se pan poslanec Václav Exner.
Poslanec Dalibor Matulka: Dámy a pánové, chci učinit několik poznámek k výrokům některých předřečníků včetně pana předsedy Poslanecké sněmovny. Ale začal bych drobnou poznámkou k tomu, co zde řekl pan kolega Zaorálek, když mluvil o tom, že před odjezdem pana předsedy sněmovny do Bruselu jej požádal, aby bral v potaz i názory ostatních. Tady jsem přesvědčen, že pokud to skutečně bylo tak, jak pan předseda Poslanecké sněmovny Václav Klaus uváděl, že vystupoval v Bruselu, tak pokud jde například o jeho určitou opatrnost či varování před dalším snižováním úlohy národních parlamentů, případně pokud jde o jeho poznámku a dokonce pozměňovací návrh týkající se většinového rozhodování, pak pan předseda Poslanecké sněmovny Klaus udělal přesně to, o co jej pan kolega Zaorálek žádal.
***