(12.10 hodin)
(pokračuje Kužvart)
A tady budu volně citovat zákon 114 na ochranu přírody a krajiny: Využití národních přírodních rezervací například ke sportovním rekreačním účelům je možné jedině tehdy, pokud nedochází k ničení přírody. Takže zde jsem vycházel z toho, že u zbývajících pěti vleků veřejný zájem v situaci, kdy není poškozována příroda, převažuje, takže to, co by tam vůbec nemělo být, že tedy bude nadále provozováno.
U vleku třetího s označením C bylo konečné rozhodnutí nepovolit, neudělit výjimku ze zákona. Tady bych velmi stručně shrnul jednotlivé kroky, které v rámci kontrolní činnosti prováděla Správa Chráněné krajinné oblasti Jeseníky. Zde bylo opakovaně od března roku 1997 vytýkáno provozovateli porušování provozního řádu. Byly mu vytýkány chyby, nedostatky v naplňování podmínek výjimky ze zákona. Při neplnění podmínek provozně manipulačního řádu, kdy chybí například vytyčení tratě, ochranné tyče před zlomovými body, záležitosti odhazování většího množství odpadků, byla udělena bloková pokuta. To stále nestačilo, byly opakovaně vytýkány záležitosti týkající se vyznačování sjezdovek apod. Opakované neplnění provozně manipulačního řádu nakonec končilo i udělováním pokut.
Tady bych chtěl konstatovat, že ještě dávno předtím, než jsem nastoupil do funkce ministra životního prostředí, byla udělena pokuta ve výši 100 000 Kč za poškozování dřevinné a bylinné vegetace, která je součástí Národní přírodní rezervace Praděd. Bohužel, z formálně právních důvodů, kdy o jeden či dva dny byla jakási lhůta převzetí některého dokumentu překročena, nakonec rozsudkem Vrchního soudu v Praze byla tato pokuta zrušena, čili nikoli z merita věci, že by nedocházelo k porušování, ale z důvodu formálních nedostatků v oněch řízeních před několika lety. Znovu zdůrazňuji, předtím, než jsem nastoupil do funkce ministra životního prostředí.
Například v březnu 1999 byla uložena nápravná opatření právě na vlecích A a C. Ten A, jak jsem již zmínil, zkracovaný zhruba o 80 m, a vlek C, který nedostal výjimku ze zákona. Opakovaně bylo prokazováno, že půda na některých místech je obnažena až na půdní povrch, to znamená, je zničen, sedřen vegetační pokryv často unikátních rostlin. Dne 26. května 1999 rozhodnutím ministra životního prostředí byla potvrzena pokuta uložená Správou CHKO Jeseníky panu Josefu Figurovi ve výši 20 000 Kč za poškození součásti zvláště chráněného území Národní přírodní rezervace Praděd v zimní sezóně 1997/98. Ale znovu tu máme rok 2000, znovu vyjíždějí sněžné mechanismy pod stromy, znovu je nedostatečné vymezení sjezdovky, až to vyvrcholilo v prosinci minulého roku vydaným rozhodnutím o omezení činnosti na sjezdové trati turistického a lyžařského vleku C z důvodů velkého rozsahu erodované plochy na sjezdové trati v souhrnném rozměru 400 metrů čtverečních.
Tady bych chtěl konstatovat, a tím toto dokládám, že se nejednalo o rozhodnutí neočekávané, blesk z čistého nebe apod. Když jsem 27. října t. r. navštívil veškeré vleky, o které se jednalo, na místě jsem si ověřil několik skutečností. Původní doporučení Správy CHKO, aby vlek A byl zkrácen - tam byly v horních partiích velmi nepříjemné škody na Národní přírodní rezervaci Praděd - jsem shledal jako rozumné řešení, a zdůrazňuji, kompromis mezi zájmem lyžovat a zájmem udržet zde Národní přírodní rezervaci Praděd. U sjezdovky C, jak jsem před chvílí zmínil, již před rokem vydaným rozhodnutím byla omezena činnost právě z důvodu velkého rozsahu erodované plochy, tak zde jsem se na vlastní oči seznámil, a mohu to dokumentovat pomocí fotografií, jakým způsobem tam docházelo k ničení unikátního vegetačního pokryvu. Takže tvářit se, že někde někoho toto překvapilo, by bylo velmi podivné.
Otázka, která mě jako člena menšinové sociálně demokratické vlády zajímala, byla otázka vlivu na zaměstnanost. Tady bych si dovolil upozornit, že původní úvahy, že zrušením dvou vleků dojde k navýšení počtu nezaměstnaných o 2000, že to byla skutečně nesmyslná čísla. A budu zde volně citovat vyjádření pracovníka Úřadu práce Bruntál, který v reakci na mé konečné rozhodnutí, to znamená zkrátit vlek A a nedat výjimku na vlek C, konstatoval, že buď budou minimální dopady na zaměstnanost, nebo nebudou vůbec žádné.
Tady mi dovolte, vážená sněmovno, abych se pokusil o jakousi modelaci, byť i z branže mého kolegy, místopředsedy vlády a ministra práce a sociálních věcí dr. Špidly. Pokud bychom vycházeli z oné aritmetiky dva vleky rovná se 2000 nezaměstnaných, znamenalo by to například, že problematika Jeseníků by se dala vyřešit a jesenická nezaměstnanost na Bruntálsku - ta čísla vím, 14,6 % nezaměstnaných, jsou to čísla alarmující, která by se dala vyřešit tím, že se prostě povolí 4 - 6 vleků, ale tato aritmetika pochopitelně je pouze a jedině z říše filozofie Járy Cimrmana.
Tady bych chtěl konstatovat, že právě proto, že se pohybujeme na území zvláště Chráněné krajinné oblasti Jeseníky, je tato oblast ze strany mimorozpočtového zdroje Státního fondu životního prostředí středem zájmu tak, abychom podporovali zaměstnanost, abychom podporovali podnikání v této oblasti. Například tím, že obcím z této oblasti jsou přidělovány dotace a výhodné úvěry na budování tolik potřebné ekologické infrastruktury, tzn. čistíren odpadních vod, kanalizací apod. Tady bych chtěl upozornit, že jedině a pouze za splnění tohoto předpokladu vybudované ekologické infrastruktury je možné v těchto lokalitách rozvíjet podnikání, budovat rodinné penziony, budovat zázemí pro sportovní vyžití. Jsem si naprosto jist, že i kdyby tam byly ty dvě sjezdovky v původním stavu, tzn. dále by fungovaly, že by evidentně z nich nebyl generován zisk, který by se přesunul do budování za mnoho milionů korun čistíren odpadních vod, kanalizací apod. Proto tedy strategie Ministerstva životního prostředí je podporovat zaměstnanost v těchto oblastech, podporovat je konkrétními kroky, které jsou finančně vyjádřitelné. Rozhodně odmítám úvahu, že by bylo možné podnikat na úkor zákonů, podnikat za porušování zákonů, konkrétně zákona na ochranu přírody a krajiny.
V interpelaci přímo zaznělo, že veřejný zájem může být prokázán, ta rozumná míra využití. Ano, ale pouze a jedině za předpokladu, že nedochází k ničení přírody. A to se u dalších sjezdovek, u těch dalších tří podnikatelů, prostě prokázalo. Na místě jsem si to ověřil, a proto také i s uvážením širšího kontextu, tzn. zaměstnanosti a zájmu lyžovat, a znovu říkám, že jsem také lyžař a mám zájem na tom, aby tyto oblasti byly takto vybaveny, jsem nakonec rozhodl určitým kompromisem, tzn. z původně dvou k nevydání výjimky ze zákona navržených vleků nakonec byl pouze u jednoho vleku učiněn onen krok, tzn. nebyla udělena výjimka ze zákona.
Mám pocit, a v tom souhlasím s interpelujícím poslancem, že jako bychom byli trestáni všichni. Ale zač jsme trestáni? Protože ze čtyř podnikatelů jeden opakovaně prokazatelně nedodržoval podmínky výjimky ze zákona a ti ostatní ano? Myslím si, že pokud chceme být právním státem, právní předpisy musí bez rozdílu platit pro každého. A je úplně jedno, z jaké je politické strany, co kde provozuje apod. Řekl bych, že právě v oblasti ochrany přírody, která nechodí k volbám - pochybuji, že zde jakákoli národní přírodní rezervace bude nakonec hlasovat - že je nutné, aby stát, státní správa nad dodržováním zákonnosti bděla.
***