(11.00 hodin)
(pokračuje Filip)
Co mě ovšem zarazilo, bylo to, že pan předseda vlády zjednodušil mou interpelaci tak, že je mu v podstatě jedno, jakým způsobem se zachází s hraničním mostem a že most je věcí regionálního charakteru, přestože je na důležité spojnici mezi Českou republikou a Rakouskem. Navíc mě zarazilo i to, že mu nevadí, že tento most prošel privatizací, přestože je tady od roku 1991 jednoznačné stanovisko, že jde o národní kulturní památku, a nehodlám citovat ta jednotlivá čísla jednací Památkového ústavu v Brně.
Na co mi vůbec neodpověděl a co bylo předmětem mého zásadního nesouhlasu, to je otázka číslo dvě, jestli uvažuje vláda České republiky s přijetím zákona o majetku státu, který konečně vymezí nezcizitelný majetek České republiky. Považuji to jak v oblasti bezpečnosti státu s hranicemi našeho státu s jinými sousedy, ale považuji to i s ohledem na národní kulturní památky nebo na památkově chráněné objekty za zásadní věc, jestli opravdu Česká republika, přestože přijímá zákony o ochraně proti vývozu národních kulturních památek, je ochotna tyto věci v rámci různých privatizací, a tím méně průhledných, dále prodávat a zcizovat z území České republiky.
Podotýkám, že neodpověď na druhou otázku mě vedla k úplnému nesouhlasu s odpovědí předsedy vlády. Proto jsem také s povzdechem řekl, že nevím, jestli mám umět číst mezi řádky. Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Slovo má předseda vlády.
Předseda vlády ČR Miloš Zeman: Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové. Oliver Cromwell kdysi napsal, že zasedá-li parlament, nikdo není jist ani majetkem, ani životem. V tomto okamžiku si není ani jist majetkem majitel údajného mostu.
V rámci uvádění pohádkových příběhů na pravou míru a na základě informace kolegy Skopala vám chci především sdělit, že se vůbec nejedná o most. Jedná se o náhradní provizorní dočasně umístěnou konstrukci, nikoliv o most sám. To je bod číslo jedna, který by bylo dobré vědět, a protože kolega Skopal je ze Znojma, nepochybuji o tom, že tuto informaci má. Mimochodem stranický šéf kolegy Filipa je z Mikulova, což není tak daleko od Znojma, a je si to jistě možné ověřit.
Tato náhradní provizorní konstrukce je tedy propůjčována za měsíční poplatek 100 tisíc korun k provozu regionální tratě, kde jsem se dotázal jak ministra zahraničí, tak ministra obrany, zda tato trať má nějakou souvislost s bezpečností státu, ať už svými parametry, nebo čímkoliv jiným. Oba dva ministři - a na základě jejich odpovědí jsem zpracoval svou odpověď, mimochodem zhruba stejně dlouhou, jako je dlouhá interpelace pana poslance Filipa - mi odpověděli, že tento most je na regionální trati, respektive ta náhradní konstrukce, a že žádný strategický význam nemá.
Třebaže jsem to v předchozím případě nedělal, dovolím si přece jenom ocitovat alespoň dvě věty z interpelace pana poslance Filipa, protože si nejsem jist, zda jste tuto interpelaci četli. "S ohledem na naše napjaté vztahy s Rakouskem se obávám, aby současný majitel nenabídl tuto strategickou část cesty skupině nepřátelské zájmům občanů České republiky a nepoužil toto vlastnictví k vydírání naší republiky, případně jiným činům ohrožujícím naši státní suverenitu a bezpečnost našich občanů."
To byl také jeden z důvodů, proč jsem o odpověď na tuto interpelaci požádal také ministra zahraničí. Přiznávám se, že mi sice bylo podivné představit si rakouský haiderovský nebo pühringerovský výsadek, jak ozbrojen po zuby obsazuje železniční konstrukci na trati, která má regionální význam, a vydírá tím Českou republiku. Patrně by tento výsadek setrval na tomto místě několik dnů, aniž by věděl, co má podniknout, poté by se odebral k nejbližšímu duty free shopu a odjel by domů do Rakouska. Ale to je koneckonců představa pana poslance Filipa o zlých imperialistech, kteří obsazením mostu u Šatova hodlají omezit suverénní práva České republiky, a já mu tuto představu v žádném případě neberu.
Závěrem chci konstatovat, že pokud náhodou Poslanecká sněmovna vyhoví doporučení pana poslance Filipa a vysloví souhlas s mou odpovědí, pak vás pěkně prosím, abyste si přečetli, co pan poslanec Filip žádá. On žádá, aby tento most byl vrácen v zájmu blaha všeho lidu do vlastnictví České republiky.
Kolegyně a kolegové, já jsem v této věci poměrně vstřícný, protože víte, že jsem se kdysi přimlouval, abychom určitým zákonem usnadnili městským zastupitelům nebo zastupitelstvům výkup pozemků pro průmyslové zóny, které jsem považoval za stavby ve veřejném zájmu. Nicméně ani já se nedomnívám, že bychom v této republice měli zestátnit všechno. A už vůbec se nedomnívám, že bychom měli zestátnit náhradní železnou konstrukci na regionální trati. Bude-li vaše hlasování nesouhlasné, budu to ovšem chápat jako naléhavou výzvu Poslanecké sněmovny vládě, abychom k této nacionalizaci přistoupili.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Slovo má pan kolega Vojtěch Filip.
Poslanec Vojtěch Filip: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážený pane premiére, paní a pánové. Je dobrým zvykem udělat z celé interpelace něco jiného, než kam směřuje. Já samozřejmě uznávám kvality české armády a předpokládám, že žádný z politických vůdců Rakouska by takový hloupý krok, aby obsazoval most v Šatově, nedělal. Jiná věc je, že existuje - existuje skutečný zájem Rakouska na obnovení pravidelného spojení Vídeň - Znojmo - Jihlava - Praha, a to ve vlastní režii. A v návaznosti na to převedení zaměstnanců rakouské železnice ze zrušené tratě do Vranova na nové pracoviště. To je ověřená informace a samozřejmě ta rakouská společnost má zájem na koupi části té trati včetně toho mostu, protože je velmi důležitý pro provoz jak rakouských, tak českých železnic.
Jestli uvádíte, že je to 100 tisíc korun měsíčně, tak tato částka také není konečná a má se od roku 2002 změnit na částku mnohem vyšší.
A mně nešlo o žádné vojenské obsazování žádného mostu ani o nákupy v duty free shopech, ale šlo mi o to, abychom si jasně řekli, jestli má být majitelem železničního svršku privátní společnost, anebo v souladu s tím, co budeme projednávat odpoledne v zákoně o Českých dráhách, jestli majetkem svršku, tedy té železniční tratě, bude stát a bude pronajímat jednotlivým železničním společnostem, a to státním, soukromým, nebo z jiných států ty koleje pro to, aby tam mohly provozovat železniční dopravu.
***