Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1998 – 2002

(17.50 hodin)
(pokračuje Langer)

Přikročíme k hlasování. Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 183. Kdo je pro přikázání zahraničnímu výboru? Kdo je proti?

Z přítomných 99 pro návrh 70, proti jeden. Návrh byl přijat.

Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 184. Kdo souhlasí s tím, aby návrh byl přikázán k projednání výboru pro obranu a bezpečnost? Kdo je proti?

Z přítomných 99 pro návrh 49, proti 15. Návrh nebyl přijat.

Konstatuji, že návrh byl přikázán k projednání pouze zahraničnímu výboru.

Dalším bodem je

Úvodní slovo přednese ministr spravedlnosti Jaroslav Bureš.

Ministr spravedlnosti ČR Jaroslav Bureš: Vážený pane místopředsedo, paní poslankyně, páni poslanci, Dodatkový protokol k Úmluvě o předávání odsouzených osob byl sjednán ve Štrasburku 18. prosince 1997 a je mnohostranným smluvním dokumentem, který byl sjednán na základě poznatků členských států úmluvy při jejím provádění s cílem usnadnit a urychlit aplikaci úmluvy.

Protokol řeší dvě základní situace, kdy odsuzující stát vydal pravomocné rozhodnutí, avšak jeho výkon za stávající situace je neproveditelný, případně obtížně proveditelný, a jednak situaci, kdy odsouzená osoba uprchne z území odsuzujícího státu s úmyslem vyhnout se výkonu uloženého trestu, a jednak v případě, kdy byl odsouzené osobě uložen trest vyhoštění. Smyslem ustanovení dodatkového protokolu je důslednější snaha o možnost výkonu pravomocných rozhodnutí soudních orgánů členských států a dále také, aby proces resocializace odsouzené osoby probíhal ve státě, jehož je vydávaná osoba státním občanem a kde bude dále žít po výkonu trestu odnětí svobody na svobodě.

Jistě si právem kladete otázku, proč je ke schválení tento protokol předkládán až nyní, ačkoli mimořádný a zplnomocněný velvyslanec České republiky jej podepsal v dubnu loňského roku. Je tomu tak proto, že podmínky pro to, aby se Česká republika stala smluvní stranou protokolu, nebyly tehdy z hlediska platné vnitrostátní úpravy splněny. K tomu došlo až přijetím velké novely trestního řádu účinné od 1. ledna příštího roku, a to doplněním § 384c. Z tohoto důvodu je teprve nyní dodatkový protokol předkládán Poslanecké sněmovně ke schválení a předpokládám, že jeho šance jsou velmi dobré.

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane ministře. Prosím, aby se slova ujala zpravodajka pro první čtení kolegyně Vlasta Štěpová.

Poslankyně Vlasta Štěpová: Pane místopředsedo, dámy a pánové, svazek, který máme posoudit a propustit do druhého čtení, je velice útlý, nicméně pod dojmem televizních záběrů z našich věznic přednedávnem nečesky mluvících občanů jistě jeho závažnost vyplyne výrazně na povrch.

Původní úmluva, ke které jsme přistoupili v roce 1992, tedy úmluva o předávání odsouzených osob, a v roce 1992 jako federace, od roku 1993 byla závazná pro Českou republiku jako nástupnický stát, udávala pro předávání odsouzených osob dvě podmínky: odsouzené osoby buď žádaly, nebo souhlasily s tím, aby mohly odpykat svůj trest ve státě, jehož jsou občany. Proto je dodatkový protokol tak nesmírně závažný, protože umožňuje vydat nejen osoby, které žádají nebo které souhlasí, ale i další.

Jen pro úplnost dodávám, že dodatkový protokol do dnešního dne signovala většina členských států Rady Evropy. Třináct států ratifikovalo, proces ratifikace v dalších členských státech probíhá.

Pro úplnost dodávám, že ratifikace nezakládá žádné nároky na státní rozpočet. Nejen pro kolegy, ale zejména pro pana poslance Kohlíčka podotýkám, že máme v deskách smlouvu nejen v češtině, ale i v jazyce anglickém a francouzském. Zajisté si texty porovnal a neshledal závažné odlišnosti, jak to obvykle dělává.

Doporučuji tuto dohodu k projednání nejen zahraničnímu výboru, ale také ústavně právnímu výboru.

Místopředseda PSP Ivan Langer: Otevírám obecnou rozpravu, do které se hlásí kolega Payne.

Poslanec Jiří Payne: Otázka odsouzených osob, zejména pokud se jedná o drogové delikty, je problémem, který se tato smlouva pokouší řešit. Přijetí smlouvy pašerákům drog významně usnadní život.

Mám jisté otázky nad tím, zda je to správné řešení. Nicméně zamítnutí smlouvy nenavrhuji, ale přesto mám určité otazníky, zda hájíme tady zájmy České republiky. Bezesporu v zájmu odsouzených to je, na druhé straně zda je to také v zájmu České republiky, je pro mne velkým otazníkem.

Místopředseda PSP Ivan Langer: Kdo se další hlásí do rozpravy? Nikdo, rozpravu končím. Budeme se zabývat návrhem na přikázání. Máme zde dva návrhy - zahraniční výbor a ústavně právní výbor. Má někdo jiný návrh? Pokud ne, přikročíme k hlasování.

Zahájil jsem hlasování číslo 185. Kdo je pro přikázání zahraničnímu výboru? Kdo je proti?

Z přítomných 99 pro návrh 66, proti jeden. Návrh byl přijat.

Nyní přikázání ústavně právnímu výboru. Zahájil jsem hlasování číslo 186.

Kdo je pro? Kdo je proti? Z přítomných 100 pro návrh 39, proti 23. Návrh nebyl přijat.

Tento návrh jsme přikázali k projednání pouze zahraničnímu výboru.

Máme před sebou bod

Prosím, aby úvodní slovo přednesl ministr obrany Jaroslav Tvrdík.

Ministr obrany ČR Jaroslav Tvrdík: Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, předkládanou mezinárodní smlouvu jsem podepsal 20. září tohoto roku v Oravském Podzámku s tím, že hlavním cílem vytvoření mnohonárodní brigády, skládající se ze tří praporů armády České republiky, Slovenské republiky a Polské republiky, je podpora integrace Slovenské republiky do Severoatlantické aliance. Zároveň ovšem existence brigády přispěje ke zkvalitnění schopnosti velitelů a štábů slaďovat řízení mnohonárodních sil a zdokonalovat jejich činnost při zabezpečování mírových misí. Dohoda stanoví základní zásady a způsoby spolupráce smluvních stran při vytváření mnohonárodní brigády a její následné činnosti.

Podrobnější úprava technických a organizačních otázek bude obsažena v technickém ujednání, jehož příprava již probíhá a jehož dokončení se předpokládá na počátku příštího roku.

Sídlo velitelství a štábu mnohonárodní brigády bude na Slovensku, pravděpodobně v Topolčanech.

***