(17.30 hodin)
(pokračuje Kohlíček)
Domnívám se ale, že už v jiných smlouvách jsme měli tyto věci velmi pečlivě ošetřeny a že by bylo vhodné, abychom se k tomu při projednávání ve výboru daleko precizněji a daleko důkladněji než v předešlé smlouvě vrátili.
Nemám žádné další návrhy. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Já vám také děkuji. Představujete aspoň jednu z mála jistot v této Poslanecké sněmovně. Kdo další se hlásí do rozpravy? Nikdo. Rozpravu končím. Budeme se zabývat návrhem na přikázání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání zahraničnímu výboru. Žádný jiný návrh nevidím.
Zahájil jsem hlasování číslo 179 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?
Z přítomných 97 pro návrh 60, proti nikdo. Návrh byl přijat.
Dalším bodem je bod č. 94, kterým je
94.
Vládní návrh na přístup České republiky k Mezinárodní úmluvě
na ochranu nových odrůd rostlin z 2. prosince 1961 ve znění revidovaném
v Ženevě 10. listopadu 1972, 23. října 1978 a 19. března 1991
/sněmovní tisk 1113/ - prvé čtení
Návrh uvede ministr zemědělství pan Jan Fencl.
Ministr zemědělství ČR Jan Fencl: Pane místopředsedo, vážená sněmovno, dovolte mi, abych vám představil vládní návrh na přístup České republiky k Mezinárodní úmluvě na ochranu nových odrůd rostlin z 2. prosince 1961 ve znění revidovaném v Ženevě 10. listopadu 1972, 23. října 1978 a 19. března 1991, který vláda schválila svým usnesením č. 88, a to dne 5. září 2001, přesněji sněmovní tisk č. 1113.
Přístup k uvedené mezinárodní úmluvě byl měl zvýšit prestiž České republiky na mezinárodním poli v sektoru semenářství cestou účinnější právní ochrany odrůd jako duševního vlastnictví. Šlechtění odrůd rostlin dosáhlo v České republice velmi dobré úrovně a vyžaduje obdobný systém ochrany intelektuálního vlastnictví jako v jiných vyspělých zemích. Proto byl již v roce 1989 přijat zákon č. 132/1989 Sb., o ochraně práv k novým odrůdám rostlin a plemenům zvířat. Aby bylo možno zajistit ochranná práva českým odrůdám i v zahraničí a naopak aby naši zemědělci mohli užívat nejmodernější, tedy právně chráněné odrůdy zahraniční, přistoupila v roce 1991 tehdejší Česká a Slovenská Federativní Republika k Mezinárodní úmluvě na ochranu nových odrůd rostlin a stala se tak členem Unie na ochranu práv k novým odrůdám rostlin. Úmluva je dokument, který vychází z biologických, technických i právních možností, a proto bylo členskými státy unie přijato v roce 1991 již čtvrté upravené znění. Je natolik náročné, že doposud přistoupilo k tomuto znění úmluvy pouze 18 států z celkového počtu k dnešku 49 členů unie. Na druhé straně dala úmluva ve znění z roku 1991 základ společné ochraně odrůd v Evropské unii, která je zakotvena v nařízení rady č. 21100 z roku 1994.
Současný stav této problematiky v České republice umožnil zapracovat prvky úmluvy ve znění z roku 1991 do nového zákona č. 408/2000 Sb., o ochraně práv k odrůdám rostlin, což přináší řadu změn, např. možnost ochrany práv k odrůdám všech rodů a druhů rostlin nebo osvobození malých pěstitelů od povinnosti platit náhradu za použití vlastních tzv. farmářských osiv chráněných odrůd.
V čem spočívá význam přístupu úmluvy z roku 1991? Přístupem se Česká republika zařadí i formálně mezi nejvyspělejší státy v oblasti ochrany duševního vlastnictví, a to v sektoru zemědělství, dosáhne se souladu mezi mezinárodními úmluvami, včetně očekávaného přístupu k Evropské unii, a legislativou České republiky, posílí se pozice systému, který Česká republika sdílí v dalším kole jednání Světové obchodní organizace v Dohodě o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví.
Přístup k úmluvě z roku 1991 nemá dopad na státní rozpočet, výše členských příspěvků zůstane na dosavadní úrovni.
Z výše uvedených důvodů je přístup České republiky k úmluvě ve znění z roku 1991 žádoucí, a proto se obracím na vás, abyste s ní vyslovili souhlas. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane ministře. Uděluji slovo zpravodaji pro prvé čtení panu kolegovi Václavu Nájemníkovi.
Poslanec Václav Nájemník: Dámy a pánové. Obsah tohoto dokumentu charakterizoval pan ministr velice sdělně. Myslím si, že bude nejlépe, když tuto úmluvu přijmeme. Je nutné vytvořit právní rámec pro všechny činnosti týkající se pěstitelství a chovatelství, zvlášť v takové oblasti ostře sledované, jako je zemědělství v období přístupu k Evropské unii. Doporučuji, aby se tímto tiskem zabýval zahraniční výbor a zemědělský výbor.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji. Otevírám rozpravu. Dívám se k panu kolegovi Kohlíčkovi, ten se tentokrát výjimečně nehlásí. Do rozpravy se nikdo nehlásí, rozpravu končím.
Budeme se zabývat návrhem na přikázání. Máme zde návrh na zahraniční výbor, pan kolega Nájemník navrhuje ještě zemědělský výbor, pokud se nepletu.
Budeme hlasovat nejprve o návrhu na zahraniční výbor.
Zahájil jsem hlasování číslo 180 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?
Z přítomných 99 pro návrh 69, proti nikdo. Návrh byl přijat.
Zahájil jsem hlasování číslo 181 a ptám se, kdo souhlasí s přikázáním zemědělskému výboru. Kdo je proti?
Z přítomných 99 pro návrh pouze 49, proti 15. Pan kolega Palas si může vydechnout, návrh nebyl přijat.
Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání pouze zahraničnímu výboru.
Dalším bodem je bod č. 95, kterým je
95.
Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu
Smlouva mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo
o výstavbě hraničního mostu na společných státních hranicích
s napojením na státní silnici I/26 a spolkovou silnici B20
/sněmovní tisk 1121/ - prvé čtení
Tuto smlouvu uvede ministr dopravy a spojů kolega Jaromír Schling.
Ministr dopravy a spojů ČR Jaromír Schling: Pane předsedající, dámy a pánové, pro další rozvoj České republiky a její zapojení do celoevropských struktur je podmínkou kvalitní propojení silniční sítě České republiky na sítě sousedních států. Významným spojením přenášejícím značný objem mezinárodní silniční dopravy je česká silnice I/26 a německá B20. Vysoký nárůst automobilové dopravy po roce 1990 vyvolal na některých hraničních přechodech se sousedními státy potřebu zkvalitnění přístupových komunikací i potřebu úprav hraničních přechodů. To se týká i stávajícího propojení uvedených silnic v oblasti hraničního přechodu Folmava - Furth im Wald. Na silničním spojení těchto silnic byla v minulém období provedena na české silnici I/26 řada úprav, které zlepšily její stavebně technický stav. Jedná se zejména o soubor staveb Draženov - Újezd - Havlovice, po jehož realizaci bylo možno vést veškerou přeshraniční dopravu směřující z vnitrozemí Spolkové republiky Německo mimo město Domažlice.
***