(9.30 hodin)
(pokračuje Martínek)
Musím hned na začátku říci, že i já mám na tuto problematiku odlišný názor, než je uvedeno v tisku. Nicméně na obhajobu předkladatelů musím říci, že jejich návrh je podložen určitým právním přístupem. Tento právní přístup vychází v podstatě z právnické teorie o tom, že zastupitelstva jsou vlastně nositeli veškeré moci v obci a od toho se odvíjejí všechny ostatní instituce.
Ten teoretický spor je v tom, že jiní právníci a musím říci i jiní praktici hovoří o tom, že už doposud byla jak v obcích, tak i v krajích spojena nejenom pomoc legislativní, ale také moc výkonná. Ta moc výkonná, která je nezbytně nutná k tomu, aby zastupitelstva mohla účelně řídit instituci, pro kterou jsou určena, to znamená obec, resp. kraj, musí mít určité pravomoci vytvořeny tak, aby to řízení bylo jasné, přesné, operativní a samozřejmě také kontrolovatelné.
Jsem přesvědčen o tom, že by měl být zachován dosavadní systém, tzn. systém, který rozděluje správu nebo výkon činností zastupitelstev obcí mezi zastupitelstvo, radu, a to takovým systémem, že zastupitelstvo má jasně stanoveny určité pravomoci, stejně tak rada má stanoveny jasné pravomoci, a potom zbývá určitý okruh otázek, které jsou blíže nedefinovatelné, které přináší konkrétní život obce či kraje, ale na druhé straně jsou to také věci, které jsou těžko definovatelné. Tento balík problémů by měl být dán do toho zbytku, který vykonává v podstatě rada. Nicméně zastupitelstvo má pravomoc si jakoukoli z těchto pravomocí na sebe převzít, resp. má mít pravomoc k tomu, aby radě, pokud vykonává tuto činnost, určila, jakým způsobem má tuto činnost vykonávat.
Vyřešení tohoto problému je z hlediska projednávání tohoto zákona v podstatě jednoduché. Musím ovšem také upozornit na to, že se předkladatelům podařilo v obou zákonech, tzn. v tom mém i předcházejícím, v každém případě tyto tři složky lépe definovat, protože tam byla určitá chyba, která umožnila dvojí výklad, který potom vedl k nepřesnostem a chybám.
Pokud se týká záležitostí, o kterých tady hovořil kolega Zajíček, které se týkají tohoto zákona, to znamená množství úředníků, kteří přecházejí z okresních úřadů, resp. vůbec to množství, tam je potřeba vycházet z toho, že existuje na každém okresním úřadě v této chvíli od nějakých 250, záleží to od velikosti, do nějakých 400 úředníků, a jestliže kraj přebírá pravomoci čtyř, šesti, ale také osmi okresních úřadů, tak potom je to určité množství úředníků, které ten kraj bude muset absorbovat.
Nechci zabíhat v této chvíli do podrobností, musím ale konstatovat, že to není úplně přesně tak, jak bylo řečeno, že ty kraje na to nemají prostory. Samozřejmě k dispozici jsou minimálně prostory stávajících okresních úřadů v sídle krajů, které budou bezesporu využity pro reformu veřejné správy, a budou využity nejenom pro stávající krajská města, ale budou také využity pro krajské úřady.
Byl jsem také ve sněmovně ten, který velmi apeloval na to, aby sněmovna už na příští rok uskutečnila reformu příjmů krajů, to znamená, aby kraje měly své daňové příjmy. Myslím si, že je potřeba, aby tento trend pokračoval i v dalších letech, protože kraje se budou nutně muset chovat stejně, jako se chovají obce, to znamená zvažovat efektivnost výkonů svých činností, a to na základě toho, že budou mít jeden měšec peněz, s kterým budou hospodařit. Myslím si, že tak jak se už dnes v denní realitě podařilo obcím poměrně solidně zreformovat, bez nějakých veřejných prohlášení nebo mediální pozornosti, strukturu svých úřadů tak, aby pracovaly efektivně, ta příčina, proč je podle mého názoru nepochybné, že efektivnost činnosti obecních a městských úřadů je vyšší než třeba okresních úřadů, což vyplývá mimochodem z nákladů na jednoho pracovníka obou institucí, vychází právě z toho, že je zde tlak finanční. Neznám jiný tlak, který může směřovat k tomu, aby ta efektivnost byla dosažena. Jsem pevně přesvědčen, že reforma i v této oblasti k tomuto směřuje.
Pokud se týká tohoto zákona, zákona o krajích, tam je obsažena ta hlavní funkce, kterou kraje budou mít vůči obcím, protože kraje v podstatě přebírají funkci dozorovou. To znamená, že to, co v této chvíli vykonávaly okresní úřady jak v samostatné působnosti, tak především v přenesené působnosti, přebírají jednotlivé kraje. Je zde vytvořen nový systém dozoru, který je velmi propracován. Nicméně jsem přesvědčen, že právě tato otázka bude předmětem poměrně významných diskusí, protože ten útvar je sice součástí krajského úřadu, ale určitými procedurami fungování je do určité míry z běžného chodu krajského úřadu vyčleněn. A to bude bezesporu diskuse, na kterou budeme mít čas mezi prvním a druhým čtením. Je to diskuse, na které, jak věřím, se budou aktivně podílet i představitelé krajů. Jsem přesvědčen, že se nám podaří najít rozumné východisko.
Takže na závěr mi dovolte, abych doporučil propuštění tohoto vládního návrhu do druhého čtení. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji vám, pane poslanče.
Technické sdělení: pan poslanec Ježek má náhradní kartu č. 27.
Přerušuji projednávání tisku 1157 a otevírám bod 70, kterým je vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk 1158, prvé čtení. Prosím zpravodaje pro prvé čtení pana poslance Libora Krátkého.
Poslanec Libor Krátký: Vážený pane předsedající, vážená sněmovno, máme před sebou návrh zákona, kterým má být - a to bych chtěl říci úvodem - již podruhé v tomto roce novelizován zákon o hlavním městě Praze. První novela v tomto roce byla poměrně rozsáhlá, byla výsledkem poměrně široké diskuse, ale zároveň také širokého konsensu, a výsledek je více než přijatelný. To jenom proto, že ve stejném roce máme na stole zase poměrně rozsáhlou novelu, která ale vůbec, a to vysvětlím dále, nic neřeší, pokud vyloženě neškodí. Celá tato novela mi připadá po přečtení jako velmi špatný vtip. Ve své zpravodajské zprávě vysvětlím toto poměrně tvrdé tvrzení.
Pozměňovací návrhy obsažené v této novele, resp. v zákoně, kterým by byl novelizován zákon o hlavním městě Praze, bychom mohli rozdělit řekněme do čtyř skupin. První z těch skupin jsou návrhy, které bych nazval literární činností, kdy ustanovení zákona, jeho formulace, je přeformulována, naštěstí se nemění smysl ani dosah této formulace, pouze jsou jinak seřazena slova, případně některá slova jsou nahrazena slovy jinými.
Jako příklad uvedu - a myslím, že z toho vyplyne, jak nezbytné, ale ve velkých uvozovkách, jsou takto navržené změny. Například text: "Hlavní město Praha může při výkonu své samostatné působnosti spolupracovat s ostatními kraji a obcemi." Tento text je nahrazován tímto textem: "Hlavní město Praha může při výkonu své samostatné působnosti hlavního města Prahy spolupracovat s ostatními kraji a obcemi." Naprosto "nezbytné"! Ještě jeden příklad, možná i pro pobavení. Původní text: "Území města Prahy tvoří katastrální území uvedená v příloze tohoto zákona."
***