(17.10 hodin)
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji, pane poslanče. Pan místopředseda vlády nehodlá již reagovat. Prosím tedy pana poslance Tomáše Kvapila, kterému udílím slovo, který byl vylosován na druhém místě, aby přednesl ústní interpelaci na ministra pro místní rozvoj Petra Lachnita. Připraví se pan kolega místopředseda Ivan Langer.
Poslanec Tomáš Kvapil: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové, jako pomoc občanům postiženým povodní v roce 1997 byla poskytována půjčka na pořízení nového bydlení. Jednou z podmínek této půjčky je, aby nová stavba byla kolaudována do čtyř roků, jinak dotyčnému hrozí sankce v podobě okamžitého vrácení poskytnuté půjčky.
V minulém týdnu se na mě s prosbou o pomoc obrátily tři rodiny z Litovle na Olomoucku s problémem, že kolaudaci v požadované lhůtě nestihnou. Zjistil jsem si potřebné údaje a z nich vyplývá následující: celkem bylo poskytnuto 556 půjček tohoto typu, z nich kolaudaci včas v letošním roce nestihne asi 107 rodin. Chci vás tedy požádat jménem těchto občanů, pane ministře, abyste urychleně navrhl novelizaci příslušného nařízení vlády tak, aby například ve vaší kompetenci bylo v odůvodněných případech povolit z kolaudační podmínky výjimku. Tři litovelské případy jsou početnější rodiny, které tyto náhradní byty nebo domy stavějí svépomocí.
Mé vystoupení prosím berte jako naléhavou prosbu jménem dotčených občanů. Otázka, kterou vám chci na závěr položit, je velmi jednoduchá: zda je možné najít rychle řešení tohoto problému. Děkuji.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji, pane poslanče. Nyní udílím slovo panu ministru pro místní rozvoj Petru Lachnitovi.
Ministr pro místní rozvoj ČR Petr Lachnit: Pane předsedající, dámy a páni poslanci, nařízení vlády č. 190/1997 Sb., o poskytování finanční pomoci v oblasti bydlení občanům postiženým povodněmi v roce 1997, taktéž v roce 1998, ve znění pozdějších předpisů, stanovuje podmínky, za kterých je finanční pomoc státu poskytována. Občanům, kteří v důsledku povodně v roce 1997 nebo 1998 přišli trvale o své bydlení, byl poskytnut nenávratný příspěvek ve výši 150 tisíc Kč za každý byt v odstraňovaném objektu a dále měli možnost volby mezi získáním nájemního bytu postaveného s mimořádnou státní dotací nebo nízkoúročené půjčky na 4 % na pořízení rodinného domu nebo bytu do jejich vlastnictví podle § 7 citovaného nařízení vlády, se splatností nejdéle do 20 let s odkladem splátek nejvýše o tři roky. Mimoto jim byla ze státního rozpočtu poskytnuta náhrada nákladů na odstranění stavby. Podmínky pro poskytování předmětné půjčky jsou stanoveny v ustanovení § 10 uvedeného nařízení vlády. Jednou z podmínek použití půjčky, a to v § 10 odst. 1 písm. b), je to, že žadatel výstavbu dokončí tak, aby kolaudační rozhodnutí nabylo právní moci nejpozději do čtyř let od poskytnutí půjčky.
Vzhledem k tomu, že výše citované nařízení vlády neumožňuje udělovat jakékoli výjimky ze stanovených podmínek, nelze v této chvíli bohužel žádostem o prodloužení kolaudačního rozhodnutí vyhovět. Při uzavírání smlouvy s Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou, a. s., si žadatelé o půjčku byli plně vědomi podmínek, za kterých jim byla půjčka poskytnuta, tedy i té skutečnosti, že výstavbu dokončí v souladu s nařízením vlády. Podobný problém jako výše uvedený existuje i v žádostech žadatelů o udělení výjimky podle nařízení vlády č. 148/1997 Sb., o poskytování bezúročné půjčky na bytovou výstavbu, ve znění pozdějších předpisů, kde jednou z podmínek použití půjčky je, že žadatel výstavbu dokončí tak, aby kolaudační rozhodnutí nabylo právní moci nejpozději do čtyř let ode dne právní moci stavebního povolení. I toto nařízení vlády neumožňuje udělovat jakékoli výjimky ze stanovených podmínek.
Podle Programu podpory výstavby nájemních bytů a bytů v domech pro důchodce pro oblasti postižené záplavami v roce 1997 a 1998 ze dne 31. prosince 1998 poskytovalo Ministerstvo pro místní rozvoj dotaci na jeden byt ve výši 500 tisíc Kč obcím prostřednictvím okresních úřadů. V případech obcí s počtem obyvatel do dvou tisíc a s daňovou výtěžnosti do 3100 Kč na jednoho obyvatele mohla být dotace překročena až na dvojnásobek, nejvýše na jeden milion korun. Kolaudace proběhly řádně podle podmínek programu.
V současné době obě nařízení vlády, která byla vydávána v době, kdy můj kolega, který mě interpeluje, byl ministrem pro místní rozvoj, neumožňují udělovat jakékoli výjimky ze stanovených podmínek. Proto, jak jsem řekl, nelze žádostem o posunutí termínu kolaudačního rozhodnutí vyhovět. Jediná možnost by byla skutečně taková, že by byla připravena novela citovaných nařízení vlády z tehdejší doby.
Za účelem minimalizace dalších případů byla oslovena Českomoravská záruční a rozvojová banka, aby zasláním dopisu všem příjemcům půjček, a to v dostatečném předstihu, je upozornila na závaznost uvedených termínů. Rovněž tak upozornění, že v případě jejich nedodržení budou použita sankční opatření spočívající ve výzvě klientovi k vrácení celé poskytnuté částky a že jakékoli výjimky z uvedených zařízení vlády nemohou být Ministerstvem pro místní rozvoj poskytovány.
Podle zjištění u Českomoravské záruční a rozvojové banky bylo v letech 1997 až 1999 uzavřeno 556 povodňových půjček ve výši 435,1 milionu Kč. Z toho problémových k dnešnímu dni je 61 půjček z roku 1997.
Tolik k interpelaci pana poslance Ing. Tomáše Kvapila.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji vám, pane ministře. Pan kolega Kvapil hodlá využít své doplňující otázky. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Tomáš Kvapil: Pane ministře, já děkuji za odpověď. Nicméně nepovažuji ji za dostatečnou, protože jsem si vědom, že uvedená vládní nařízení neumožňují samozřejmě žádné výjimky, ale já se na vás obracím s prosbou, zda by bylo možné, aby vaše ministerstvo navrhlo novelizaci těchto vládních nařízení tak, aby například do vaší kompetence ta možnost udělit v odůvodněných případech výjimku byla navržena a vládou schválena. K tomu směřuje můj dotaz a naléhavá prosba.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji, pane poslanče. Pan ministr vaši prosbu zaznamenal, nehodlá již reagovat, proto vyzývám pana místopředsedu Ivana Langera, který má ústní interpelaci na ministra vnitra Stanislava Grosse. Prosím, pane místopředsedo.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Vážený pane ministře, považuji za klíčovou roli resortu Ministerstva vnitra v oblasti činnosti policie tři její složky, součásti. Je to zejména vypracování systému odměňování, dále kariérního řádu a především - a to je třetí pilíř - systém dlouhodobého vzdělávání, znamenajícího podporu odborného růstu a zvyšování profesionality práce policistů a vyšetřovatelů.
Ve své interpelaci se chci zaměřit na tuto třetí složku koncepční práce Ministerstva vnitra, a to v souvislosti s případem trestního stíhání kněze Vojtěcha Protivínského. Připomínám, že byl trestně stíhán kvůli svým výrokům na adresu Komunistické strany Čech a Moravy a hrozily mu až dva roky vězení. Nejen jako právník jsem přesvědčen, že žijeme v právním státě, a proto jsem byl velmi překvapen postupem vyšetřovatele v tomto případu. A protože jsem přesvědčen, že nežijeme v orwellovském světě, pokládám vám tyto následující otázky.
Trestní stíhání sice bylo zastaveno, ale myslím, že ten případ má koncepční rovinu a je možné a potřebné o něm nyní také hovořit. Otázka první zní, zda a jak probíhá kontinuální proces profesního vzdělávání policistů vyšetřovatelů. Za druhé - zda jsou součástí tohoto procesu vzdělávání například pravidelná společná jednání, setkávání se vyšetřovatelů, státních zástupců či soudců. Pokud ano, na jakých úrovních, jak často, v jaké podobě.
***