(18.10 hodin)
(pokračuje Bláha)
To by byla diskuse, kterou bych bral, to je diskuse, která patří, i když sám jsem si vědom svého vystoupení, především do druhého čtení. Pak bych to bral za rozhovor, který je férový a kde si můžeme tyto věci vyříkat, ale pokud popíráme kontrolu státu a mluvíme o socialismu, to bych nečekal, to bych čekal něco jiného, že naopak, jestliže daňový poplatník a my všichni nebo státní rozpočet či fond má něco vydávat, tak bych byl první, který by chtěl, aby byla zřejmá a zřetelná kontrola nikoliv někým, koho si někdo někde zvolí ad hoc mimo, ale někým, kdo za to nese v rámci příspěvku plnou odpovědnost. Mohli bychom se bavit o tom, jestli budeme chtít, přesto jako ti Britové třeba ještě parlamentní kontrolu. Já to nenavrhuji, ale samozřejmě oni po deseti letech tento model také vytvořili, fungování jejich systému.
Já věřím, že ať bude kdokoliv dál vystupovat, že vezme některá upřímně mnou míněná slova v potaz a že se budeme bavit o těchto konkrétních věcech skutečně ve druhém čtení. Pak je otázka, jak tento návrh bude vypadat. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji, pane poslanče. Hovořit bude pan poslanec Stanislav Křeček.
Poslanec Stanislav Křeček: Pane předsedající, kolegyně a kolegové, skutečně v této sněmovně může každý hovořit o čemkoliv, ale dává tak zřetelně najevo, že hovořit o tom, o čem nemám ani ponětí, a hovořit jenom o svých dojmech, jako to převedl kolega Hrnčíř, je i zde výjimečné.
Vystoupení kolegy Hrnčíře i kolegyně Horníkové bylo ilustrací toho, proč právě ODS je stranou, která se vyjadřuje velmi opatrně o Evropské unii. Ono jim skutečně připadá, že to, co je v Evropě normální, to, co v Evropské unii funguje, jsou organizace, které tady byly do roku 1989, jsou totalitní, socializující a nesmíme s nimi mít nic společného. Jenom minimální seznámení se s problematikou bydlení v západní Evropě ukazuje, že přesně na těchto principech, já neříkám, že tento zákon je nějak bezvadný nebo že by neměl vady, ale na neziskovém principu dnes funguje výstavba nájemního bydlení v Evropě. Představa paní kolegyně Horníkové, že nájemní byty budou stavět celkoví investoři, to je naivní představa 19. století. Snaha získat v podnikání v bytové výstavbě zisk, to znamená stavět nájemní byty za účelem zisku, jde proti sociálním právům na bydlení, které je obecně v Evropě garantováno a musí být všem lidem zajištěno. Pokud někdo chce stavět byty se ziskem, nemůže počítat s masovou výstavbou nájemních bytů, ale speciálních luxusních bytů a málokdo to samozřejmě v západní Evropě činí.
Výstavbě u nás samozřejmě nebrání ochrana nájemců bytů nebo neekonomické nájemné. To je naprostý nesmysl. Každý si může postavit dům a byt, jaký chce, může si tam nastěhovat nájemníka na týden, na měsíc, na dobu určitou, může si stanovit nájemné, jaké chce. Netvrďte prosím vás, že ochrana nájemníků, když je nájemní smlouva na rok, je zbytnělá nebo že nájemné, které si stanovím, jaké chci, je neekonomické. To jsou přece naprosté nesmysly. Jenom to nikdo nečiní ne proto, že by to nebylo možné, ale proto, že není dostatek lidí, kteří by byli schopni to absolvovat, kteří by byli schopni platit tisícové nájmy nebo bydlet na rok a pak vypadnout na ulici. To prostě možné není.
Výstavba nájemního bytu neziskovým principem - já chápu, že někdo neví, co je to neziskový, ale neziskový znamená, že z toho nemám žádný zisk, není z toho žádný vejvar, žádný zisk, že zkrátka co se vydělá nebo co se získá, investuje se do domu, že z toho není žádný zisk, který by se dělil. Je to běžný evropský standard. Samozřejmě se tomu můžeme bránit, můžeme to odmítat, ale tím jenom dáme najevo, jakým způsobem přistupujeme nejen k bydlení, ale samozřejmě i k Evropě, ať o tom hovoříme sebevíc se vzletnými slovy.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji, pane poslanče. Hovořit bude pan kolega Tomáš Kvapil.
Poslanec Tomáš Kvapil: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové, chtěl bych zde na pravou míru uvést některé věci, které zde byly řečeny, a také se k návrhu zákona o neziskových bytových družstvech vyjádřit.
Nejprve bych chtěl kolegovi Bláhovi adresovat první poznámku, a to je o dvousettisícové půjčce. Souhlasím s tím, že tato půjčka měla špatné parametry, ale nic nebylo jednoduššího než tyto parametry změnit, a velmi jednoduše by to mohla udělat vláda svým nařízením. Určitě si pan kolega Bláha vzpomene, že jsem to mnohokrát navrhoval jak ministru pro místní rozvoj, tak jsem to také navrhoval ve výboru pro veřejnou správu, ale je dílem této vlády, že tato půjčka, jakási šance pro mladé domácnosti, prostě zanikla, a zanikla před dvěma lety.
Dále zde bylo hodně kritiky řečeno na adresu programu výstavby nájemních bytů a technické infrastruktury, tzv. 320 plus 80. S kritikou opět plně souhlasím. Řekl bych, že program se zvrhl možná už v samém počátku, byl špatně nastaven. Ale zde bych rád připomněl, že vláda v roce 1997, a byla to vláda, jejímž jsem byl členem, tak rozhodla, že tento program končí rokem 1998, má pouze doběhnout a být nahrazen nějakým nástrojem v oblasti výstavby nájemních bytů novým, a o něm se ještě zmíním. A není už vinou těchto předchozích vlád, že sociální demokraté opět bez zásadní úpravy podmínek tento program znovu nastartovali nebo otevřeli v roce 2000. Kritika patří především do těchto řad.
Nyní k neziskovým bytovým společnostem. Tato myšlenka se rodila na Ministerstvu pro místní rozvoj určitě dlouhou dobu. Já jsem se debat účastnil od roku 1999 a musím říci, že mě neziskový princip bytové výstavby a provozu nájemních bytů oslovil a byl jsem zastáncem a jsem stále zastáncem této myšlenky. Ta spočívala v tom, že budou určité společnosti, nezáleží teď na jejich názvu, které budou s pomocí státu stavět klasické nájemní byty - a to bych podtrhl, nikoliv družstevní, kdy nájemníkem je někdo, kdo je současně i jakýmsi spolumajitelem společnosti, ale že to tedy bude klasický nájemník - a stát bude jednak tuto bytovou výstavbu podporovat, ale mít nad ní i určitou možnost kontroly a samozřejmě i stanovení výše nájemného apod. S tímto principem bohužel tento návrh nemá podle mého názoru mnoho společného.
Tento návrh opět směřuje řekl bych do středně příjmových rodin a domácností, tam, kde dnes už máme stavební spoření, hypoteční úvěry atd. Nedovedu si představit, že mladá rodina nebo občané nebo rodina s nižšími příjmy bude mít třistatisícový vklad a potom i prostředky na to, aby splácela nejen nájemné, ale také úvěr, který si takovéto neziskové bytové družstvo muselo vzít.
Jsem přesvědčen, že tento návrh se míjí svým účelem, a proto podporuji, aby byl zamítnut nebo vrácen k dopracování.
Jiná věc je problematika bytových družstev. Myslím, že to je samozřejmě nejen osvědčený nástroj, ale také nástroj velmi potřebný. Považuji za chybu, že jsou bytová družstva upravena nebo jejich fungování v obchodním zákoníku. Dovedl bych si představit, aby byla z režimu obchodního zákoníku vyjmuta, neboť to nejsou právnické osoby, které by za účelem dosažení zisku působily na bytovém trhu, ale především jejich posláním je uspokojovat potřeby svých členů v oblasti bydlení.
***