Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1998 – 2002

(17.30 hodin)

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Hlásí se dále někdo do rozpravy? Není tomu tak, rozpravu končím. Ptám se pana navrhovatele, jestli si přeje přednést závěrečné slovo. Nepřeje. Prosím pana zpravodaje, aby zrekapituloval přednesené návrhy.

Poslanec Petr Hort: Kolegyně a kolegové, padlo zde několik návrhů na zamítnutí zákona. První byl od kolegy Grůzy, připojil se k němu pan poslanec Němec, pan poslanec Pešán a pan poslanec Výborný, a nejprve zde z mojí strany padl návrh na vrácení tohoto zákona k přepracování. Proto nejprve budeme hlasovat o tomto návrhu.

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Budeme hlasovat o návrhu na vrácení předloženého návrhu navrhovateli k dopracování. Já vás na žádost z pléna všechny odhlašuji a prosím o novou registraci.

O tomto návrhu rozhodneme hlasováním pořadové číslo 68, které zahajuji, a ptám se, kdo je pro návrh na vrácení navrhovateli k dopracování. Kdo je proti tomuto návrhu?

Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 68 tento návrh nebyl přijat, když se pro něj z přítomných 150 vyslovilo 41 poslanců a 80 bylo proti.

Nyní budeme hlasovat o návrhu na zamítnutí předloženého návrhu zákona, a to v hlasování pořadové číslo 69, které zahajuji, a ptám se, kdo je pro tento návrh. Kdo proti tomuto návrhu?

Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 69 tento návrh byl přijat, když se pro něj z přítomných 153 vyslovilo 81 poslanců a 66 bylo proti. Konstatuji, že návrh zákona byl zamítnut.

Dalším bodem je

Z pověření vlády předložený návrh uvede ministr pro místní rozvoj Petr Lachnit, kterého prosím, aby se ujal slova.

Ministr pro místní rozvoj ČR Petr Lachnit: Dobrý podvečer, vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. Dovolte, abych uvedl projednávání vládního návrhu zákona o obecně prospěšných bytových družstvech, od něhož si vláda slibuje vznik neziskového nájemního bydlení na spoluúčastném principu bydlících. Malý historický úvod, kterým bych rád začal, vás ubezpečí o tom, že už programové prohlášení předchozích vlád z léta 1996 a ledna 1998 a konkrétně zpracované věcné záměry nového zákona, se kterými jsem se dodatečně seznámil, byly ve shodě -

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Promiňte, pane ministře. Prosím o klid!

Ministr pro místní rozvoj ČR Petr Lachnit: - vedly k tomu, že jsem ve shodě se svými předchůdci došel na základě právní analýzy k závěru, že veřejně podporované nové nájemní bydlení na neziskovém principu je možné uvést do života v podstatě na základě specifické právnické osoby. V roce 1994 vznikl zákon o vlastnictví bytů v podobě, která nutí bytová družstva k likvidaci družstevního nájemního bydlení tím, že jim ukládá povinnost převést zdarma družstevní byt do vlastnictví člena bytového družstva v případě, že o to člen požádal.

Výsledkem tohoto nuceného procesu jsou družstevní bytové domy, které jsou nahlodány jak ementál vlastnickými byty a léta se vlekoucí procesy nevypořádaných majetkových vztahů v původně čistě nájemních bytových družstvech, provozovaných v podstatě na neziskovém principu.

Druhým důvodem, který podle nás vede k tomu, že neziskové bydlení nelze spojit se současnými bytovými družstvy, je zařazení bytových družstev do režimu obchodního zákona, tedy mezi podnikatelské subjekty se všemi právy volného podnikání. Stejně jako moji předchůdci jsem dospěl i já k názoru formulovanému do tehdejších věcných záměrů, že ani varianta úpravy stávajících družstev nepředstavuje vyhovující řešení. Z toho pak nade vši pochybnost vyplývá, že jedinou možností právní úpravy formy neziskového nájemního bydlení je samostatný zákon upravující podmínky a vznik fungování právnické osoby specifického typu.

Rozhlédneme-li se zase kolem sebe po evropských zemích západních, pak neziskový sektor bydlení v tržním prostředí je řešen dvěma cestami. Jedna z nich je například v Holandsku a Velké Británii a je typická tím, že tzv. nezisková společnost je podnikatelskou formou nečlenského typu, které se dostává ze strany veřejného sektoru řady výhod, ale také řady omezení. Domácnosti bydlící v nájemních bytech vlastněných těmito společnostmi nebo korporacemi jsou obvykle vybírány na základě kritérií sociální potřebnosti a členy nebo společníky této zvláštní právnické osoby se nestávají.

Druhou obvyklou podobou neziskového bydlení, která je dlouhodobě vžitá i v prostředí České republiky, je členská družstevní neboli spoluodpovědná forma přímého finančního podílení se na výstavbě a správě nájemních domů. Bytové družstevnictví má na území České republiky téměř stoletou tradici. Od roku 1910 do druhé světové války působilo na území tehdejšího Československa téměř 900 neziskových právnických bytových družstev a spolků nevýdělečného charakteru, které stavěly zdravé a levné bydlení pro nezámožné obyvatelstvo, a to s podporou tehdejšího státního bytového fondu.

V poválečné české historii byla sice družstva pod určitou formou politické kontroly, nicméně členský princip a finanční spoluúčast měly věcně velmi odbornou formu jako v období meziválečném. Tato forma vícezdrojového financování, to je družstvo, veřejný sektor a fyzická osoba - člen družstva, je tedy v české společnosti vžitá, je srozumitelná a je osvědčená. Až na několik nepříjemných výjimek fungují současná bytová družstva bez zásadních problémů v podobě, jako je tomu ve vyspělých západních zemích s tržní ekonomikou.

Uvedené důvody byly hlavními mantinely, kterých jsme se drželi při zpracování navrženého zákona. Navrhli jsme osvědčený a v mnoha vyspělých státech s tržní ekonomikou užívaný způsob stavby těchto bytů. Veřejné zdroje v takových případech za zcela jasných, kontrolovatelných a stabilních podmínek doplňují soukromé zdroje s cílem vytvořit nebo spojit investiční úsilí zaměřené na vytvoření nových cenově dostupných bytů.

Tato forma je vlastně formou partnerství veřejného a privátního sektoru. V zahraničí podporují veřejné zdroje soukromé investiční aktivity běžnými tržně konformními nástroji, většinou úvěrového charakteru. V českém prostředí však vzhledem k vysokým pořizovacím cenám v poměru k běžným příjmům - jeden byt u nás stojí včetně úlev na DPH 1 mil. korun, čili bez úlevy na DPH zhruba 1 mil. 200 tisíc - bude nezbytné tuto úvěrovou podporu doplnit ještě přímou investiční dotací.

Pro jistotu efektivity vynaložených veřejných zdrojů musí být příjemce podpory i jeho fungování transparentní, kontrolovatelné a bezpečné. To může podle mého přesvědčení zaručit pouze taková právnická osoba, která bude mít velmi omezený prostor k podnikání a která bude podléhat pouze specifické veřejné kontrole. Tak tomu ostatně ve vyspělých západních zemích je a tak tomu bylo i v meziválečném Československu. Obecně prospěšná družstva jako specifická forma bytových družstev budou moci získat z prostředků státního fondu rozvoje bydlení na výstavbu nájemních bytů finanční podporu.

***