(16.30 hodin)
Poslanec František Vnouček: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, projednávaný návrh zákona poslanců Pavla Němce, Pavla Hojdy a dalších, sněmovní tisk č. 1007, kterým se mění zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, je zaměřen na to, aby výše uvedené zákony mohly být využity jako zvláštní právní předpis ve smyslu § 8 odstavec 1 zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných čísel, zákon o evidenci obyvatel. Touto novelou výše uvedených zákonů se předkladatelé snaží napomoci dopravcům ve veřejné dopravě vést účinný a racionální postup proti občanům, kteří tyto prostředky využívají bez platné jízdenky.
Současný stav, kdy dopravci nemají možnost získat údaje o cestujících, komplikuje následné vymáhání jízdného a zákonem stanovených přirážek k jízdnému. Jen pro dokreslení bych chtěl uvést, že se nejedná o zanedbatelný problém, neboť kupříkladu v podmínkách Dopravního podniku hl. m. Prahy se propad na tržbách z jízdného způsobený černými jízdami pohybuje ročně okolo zhruba 600 až 800 milionů korun a v celé republice jde o více jak jednu miliardu korun.
I když vláda České republiky ve svém stanovisku ze dne 22. 8. 2001 vyslovuje nesouhlas s předloženou novelou zákona a nesdílí názor, že by navržená právní úprava zásadním způsobem ovlivnila vymáhání pohledávek, myslím si však, že určitá pomoc dopravcům v této problematice je potřebná, a že tudíž projednávaná poslanecká novela zákona - sněmovní tisk 1007 - by měla být Poslaneckou sněmovnou přijata.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Otevírám rozpravu k tomuto bodu, do které se nikdo nehlásí, rozpravu proto končím.
Budeme se zabývat návrhem na přikázání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání hospodářskému výboru. Má někdo jiný návrh? Nemá. Přikročíme k hlasování.
Zahájil jsem hlasování. Kdo je pro tento návrh na přikázání? Kdo je proti tomuto návrhu?
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 62 z přítomných 124 pro návrh 75, proti nikdo. Návrh byl přijat. Konstatuji, že návrh jsme přikázali k projednání hospodářskému výboru.
Dalším bodem je
25.
Návrh poslanců Lucie Talmanové, Evy Dundáčkové, Aleny Páralové a dalších
na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 256/2001 Sb.,
o pohřebnictví a o změně některých zákonů
/sněmovní tisk 1011/ - prvé čtení
Upozorňuji, že je navrženo, abychom s návrhem zákona vyslovili souhlas již v prvním čtení. Stanovisko vlády jsme obdrželi jako sněmovní tisk 1011/1. Prosím, aby se za navrhovatele ujala slova paní kolegyně Lucie Talmanová.
Poslankyně Lucie Talmanová: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, dovolte, abych vám stručně sdělila a posléze obhájila důvody, které předkladatele tohoto tisku vedly k návrhu tohoto zákona o pohřebnictví.
Zákon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, vchází v platnost dnem 1. ledna následujícího roku. Tento zákon definuje jako lidský pozůstatek vedle mrtvého lidského těla nebo jeho části i plod po potratu. Současně tento zákon ruší část vyhlášky Ministerstva zdravotnictví, která upravovala způsob nakládání s lidskými ostatky včetně předčasně odňatých plodů.
Definováním plodu po potratu jako lidského pozůstatku v zákoně o pohřebnictví vzniká oprávněná obava ze zákonné povinnosti takto definovaný lidský pozůstatek pohřbívat, to znamená uložit do hrobu nebo do hrobky na veřejném pohřebišti nebo zpopelnit v krematoriu. Dle názoru předkladatelů není tento vynucený akt projevem úcty k lidskému životu, ale prodlužováním utrpení rodičů nebo rodiče, kteří ztratili své nenarozené dítě. Potracený plod není na rozdíl od nenarozeného mrtvého dítěte nijak registrován v úmrtní matrice a není pro něj vystavován úmrtní list. Na podporu návrhu si dovoluji uvést, že za posledních minimálně deset let není znám případ žádosti matky nebo obou rodičů o pohřbení potraceného plodu.
Ze všech těchto uvedených důvodů předkladatelé považují definici plodu po potratu jako lidského pozůstatku pro účely pohřebnictví za mylnou a navrhují ji ze zákona vypustit. Současně navrhují Poslanecké sněmovně, aby s návrhem zákona byl vysloven souhlas již v prvním čtení vzhledem ke skutečnosti, že zákon č. 256/2001 nabývá účinnosti již dnem 1. 1. 2002, a také proto, že navrhovaná právní úprava není rozsáhlá. Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, paní poslankyně. Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan kolega Václav Hanuš.
Poslanec Václav Hanuš: Vážený pane předsedající, páni ministři, dámy a pánové, paní předkladatelka zdůvodnila návrh této krátké novely. K jejímu zdůvodnění se zcela připojuji, souhlasím s veškerými argumenty, které zde byly uvedeny. Z těchto důvodů doporučuji projednání předloženého tisku podle § 90. Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu, do které se přihlásil pan kolega Janeček.
Poslanec Josef Janeček: Vážení kolegové, vážené kolegyně, musím říci, že jsem v trochu obtížné roli, neboť bych v tomto okamžiku měl jakoby obhajovat onen původní vládní návrh, který konstatoval, že lidskými pozůstatky je i plod po potratu. Jsem přesvědčen, že tento vládní návrh byl správný. Já jsem ho také podpořil. A naopak se domnívám, že vyřazení těchto slov je akt velmi špatný. Vysvětlím proč.
V podstatě se pro vyřazení používají dva argumenty. Tím prvním je, že je zde vynucený pohřeb. Chtěl bych říci, že se musí rozlišit dvě zásadní věci, to je pohřeb jako způsob naložení s lidským ostatkem a pohřeb jako ono společenské rozloučení. Chtěl bych říci, že ono společenské rozloučení není v žádném zákoně upraveno, čili nikdo nikoho k ničemu nenutí, pouze se chce, jestliže je uzákoněn pohřeb, aby se s lidským pozůstatkem zacházelo jako s lidským pozůstatkem, a nikoli jako s biologickým odpadem. To k první věci.
K druhé věci, se kterou nemohu souhlasit, a to je otázka toho, zda plod po potratu, tj. dítě v rozmezí dejme tomu 500 až 1000 gramů, skutečně není lidským pozůstatkem. Chci říci - a rád bych požádal své kolegy o pozornost - že v současné době se naprosto běžně zachraňují děti, které se narodily o váze 800 až 1000 gramů. Dozajista mnoho našich občanů, kteří se narodili v tomto váhovém rozpětí, chodí a žijí mezi námi. Já si nedovolím tvrdit, že se narodili jako biologický odpad. Jsem přesvědčen, že se narodili jako lidské bytosti. Proto jsem přesvědčen, že zařazení tohoto potratu mezi biologický odpad je zařazení naprosto chybné.
Proto chci navrhnout dvě usnesení. Jsou dva možné způsoby řešení. Tím prvním způsobem řešení je tento návrh zamítnout s tím, aby vláda ošetřila onen proces, který tam skutečně není dotažen a kde je potřeba, aby zdravotnické zařízení vydalo - stejně tak jako u dítěte, které se narodí mrtvé a má váhu větší než jeden kilogram - úmrtní list, nebo tento návrh pustit ve zkráceném projednávání, ale nikoli podle tohoto paragrafu, ale ve zkráceném projednávání například deseti dnů, a upravit to tak, abychom tento procesní nedostatek odstranili.
***