(16.00 hodin)
(pokračuje Dundáčková)
Vláda ve svém vyjádření s částí našeho návrhu vyjádřila svůj souhlas a s částí vyjádřila svůj nesouhlas. Ten nesouhlas nikterak zvlášť neobhajovala. Mě to mrzí. Já se neztotožňuji s názory vlády, které byly vyjádřeny jejím usnesením ze dne 25. července 2001, ostatně to ode mne asi nikdo neočekává, a proto se přiznávám, že mě mrzí obecnost a účelovost některých tvrzení, která0 v této zprávě jsou obsažena. Pokusím se jen velmi krátce s některými z nich polemizovat.
Vláda tvrdí, že se změnami zákona o rezervách pro zjištění daně z příjmů a zákona o daních z příjmů a zákona o dani z přidané hodnoty, které jsou obsaženy v částech 3. až 5. zákona, nesouhlasí, neboť mimo jiné např. v části 3 bodu 1 umožňuje legálně se vyhýbat daňové povinnosti. Já k tomu mohu říci jen tolik, že část 3 bod 1 je donedávna platné znění zákona, které bylo pozměněno nikoli z vůle vlády, nikoli z vůle někoho, kdo by se zabýval koncepčně touto problematikou, ale na pozměňovací návrh pana kolegy Sobotky, který byl navíc podán do zcela jiného návrhu zákona a prošel sněmovnou - přiznávám, ano.
V polemice, kterou jsme již jednou na půdě Poslanecké sněmovny o tomto návrhu vedli, jsme se dotazovali také jak překladatele tohoto návrhu, tak zástupce Ministerstva financí, zda opravdu skutečně problémy s aplikací tohoto tehdy stávajícího znění zákona existovaly. Odpověď byla, že nikoli, ale že je možné, že by k něčemu takovému došlo. Já tvrdím, že je špatné měnit zákon jen pro jakási podivná podezření, a zdá se mi, že není fér obviňovat předkladatele v tomto případě myslím právě projednávaného návrhu z toho, že se snaží umožnit legálně se vyhýbat daňové povinnosti, neboť něco takového skutečně nebylo jejich úmyslem.
Rovněž s dalšími body je možno celkem úspěšně polemizovat. Rozpor s právem Evropských společenství, který je pouze tvrzen a není dokladován, je také pouhé tvrzení, se kterým je dokonce velmi těžké polemizovat, protože stanovisko vlády neříká, v čem onen rozpor s právem Evropských společenství shledává.
Zavádění možnosti spekulativně snižovat základ daně je rovněž tvrzením, které je problematické, neboť výše sazeb pro vypočtení - stanovení odpočtu daně nejsou žádným způsobem v novele měněny, pouze jsou dva odstavce sdružovány v odstavec jeden a nadále se již nežádá od toho, kdo chce opravné položky vytvářet, aby se napřed obracel na soud. Je to jednoduché. Já jsem přesvědčena, že existuje celá řada jiných kontrolních mechanismů, které mohou zjistit, zda je základ daně snižován spekulativně, nebo nikoli, a množství žalob, kterém v tomto případě zatěžují naše soudy, je naprosto neúměrné a rovněž ekonomický efekt je v tomto případě záporný. Pro to a pro nic jiného je podáván tento návrh zákona, nebo tento návrh tohoto znění.
Já to jako zprávu předkladatele považuji za dostačující. Myslím, že kdo chtěl, se s návrhem zákona seznámil, a jsem připravena v průběhu případné rozpravy reagovat na připomínky.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, paní kolegyně. Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Libor Ježek.
Poslanec Libor Ježek: Děkuji. Vážený pane předsedající, dámy a pánové, předkládaný návrh novely zákonů řeší návaznost správy daní a poplatků a příslušných daňových zákonů na novelu zákona o konkursu a vyrovnání, která při současném znění těchto zákonů není zcela jasně aplikovatelná. Doporučuji proto Poslanecké sněmovně zabývat se tímto návrhem i v dalších čteních.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Otevírám obecnou rozpravu. Nikdo se do ní nehlásí, proto obecnou rozpravu končím.
Budeme se zabývat návrhem na přikázání. Předseda Poslanecké sněmovny svým rozhodnutím navrhl přikázat předložený návrh k projednání rozpočtovému výboru. Má někdo jiný návrh?
Prosím pana poslance Svobodu, kdyby telefonoval když tak méně hlasitě nebo mimo jednací sál.
Nikdo jiný návrh nemá. Já jsem vás odhlásil, abychom zvýšili pravděpodobnost přijetí tohoto návrhu, aniž bych musel gongováním přivolávat kolegy z příliš velké dálky.
Zahájil jsem hlasování číslo 59. Ptám se, kdo je pro návrh na přikázání. Kdo je proti?
Z přítomných 74 pro návrh 72 poslanců, proti nikdo. Návrh na přikázání byl přijat. Tento návrh byl přikázán k projednání rozpočtovému výboru.
Děkuji paní navrhovatelce a panu zpravodaji a přikročíme k bodu 23.
Bod bodem 23 se skrývá
23.
Návrh poslanců Václava Exnera a Jaroslava Štraita na vydání zákona,
kterým se mění zákon č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků
Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 1003/ - prvé čtení
Upozorňuji, že je navrženo, abychom s návrhem zákona vyslovili souhlas už v prvém čtení. Stanovisko vlády jsme obdrželi jako sněmovní tisk 1003/1 a já prosím, aby se za navrhovatele úvodního slova ujal poslanec Václav Exner.
Poslanec Václav Exner: Pane místopředsedo, pane ministře, dámy a pánové. S kolegou poslancem Jaroslavem Štraitem jsme vyslyšeli požadavek Nezávislého odborového svazu Policie ČR na to, aby se navrhlo zjednodušení zákona o služebním poměru policistů v tom směru, že by se odstranila překážka, kterou představuje 40 % policistů, kteří musí být odborově organizováni, aby odborová organizace jako celek mohla vykonávat svá práva podle § 139 až 142 uvedeného zákona. Navrhujeme jednoduchou úpravu spočívající v tom, aby tento paragraf 143 byl vypuštěn.
Vláda ve svém stanovisku s tímto návrhem nesouhlasí. Ve svém stanovisku požaduje, aby byla jiným způsobem vymezena reprezentativnost odborové organizace, a hovoří o tom, že je nezbytné tuto kvotaci nahradit jiným způsobem. Souhlasíme s tím, že podle mezinárodních norem je možné upravit specificky podmínky pro činnost odborové organizace v rámci Policie ČR, ale právě ustanovení § 139 až 142 takový požadavek už v současném zákoně splňuje.
***