(10.50 hodin)
(pokračuje Exner)
Nicméně se domnívám, že když přecházíme na volby řízené vlastně státními orgány, a nehledě na to, že jestliže je stanoveno, že určitý zákon má probíhat určitým způsobem, bylo by správné, aby zákon také reagoval, jakým způsobem se postupuje, když není postup podle zákona dodržován. To nemusí být řečeno nadbytečně, mohlo by to být stanoveno poměrně jednoduchým způsobem, avšak bohužel, znovu konstatuji, přesvědčili jsme se, že k tomuto postupu není vůle.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji, pane poslanče. Táži se, kdo se ještě dále hlásí. Pan poslanec Pilip.
Poslanec Ivan Pilip: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych v rámci obecné rozpravy řekl jen několik slov k tomuto návrhu zákona. Myslím, že je zde velmi negativním jevem to, že budeme tento zákon projednávat v jinou dobu, než by bylo možné projednávat zákon, který projednává stejnou tematiku, ale řeší ji poněkud jiným způsobem. Přichází ze Senátu a myslím si, že právě takový zákon, jako je zákon volební, je téma, kde by se měla hledat co nejširší politická shoda, a z toho samozřejmě vyplývá i shoda mezi oběma komorami Parlamentu.
Jsme přesvědčeni, že každý, kdo diskusi o volebním zákonu sledoval, vnímá i účelovost jednotlivých ustanovení, která do tohoto zákona byla zahrnuta.
Bylo by velice zajímavé, kdyby předkladatel například skutečně logicky a zásadně vysvětlil, proč hranice násobení požadovaných procent pro koalice končí právě u čtyř. Protože logická řešení by byla dvě a obě jsou odlišná. Jedno je to, že by nikde nekončila. To by znamenalo, že koalice více stran by musela mít vždy pětinásobek, resp. požadované procento pro vstup do Parlamentu by byl počet stran krát pět. Bylo by to jistě zajímavé řešení, protože v evropském kontextu by to znamenalo například to, že Volební akce Solidarita, která vládla v Polsku v minulém volebním období, by musela mít asi 115 % hlasů, aby se vůbec dostala do Parlamentu. Čili bylo by logické, kdyby jedna ze zvolených cest byla například tato. Vláda se jí však nevydala a místo toho - zřejmě proto, aby se vyhnula tomuto logicky zjevnému problému - dala strop pro koalice. Shodou okolností, kterou nikdy nevysvětlila, si jako strop vybrala právě číslo 4, nikoliv tedy 2, 3, 5 nebo 7.
Já bych proto opakovaně prostřednictvím pana předsedajícího požádal pana předkladatele, aby vysvětlil, proč strop pro koalice končí právě u čtyř. Jestli je to nějaký matematický důvod, případně jestli vzhledem k tomu, že tento víkend se koná sjezd Demokratické unie, který má být slučovací, máme očekávat ve druhém kole pozměňovací návrh, který např. dá práh pro vstup do sněmovny na 7 %, ale zato počet, u kterých končí násobení u koalic, stanoví na 3. Myslím, že to bylo také možné řešení a z hlediska obou stran smluvně opoziční smlouvy by byl koneckonců efekt velmi podobný, protože kvorum pro vstup do Parlamentu pro strany čtyřkoalice by bylo pak 21.
Navrhuji tedy váženým kolegům, aby zvážili i takovou možnost řešení. Možná je škoda, že toto projednávání probíhá dnes. Je možné, kdyby probíhalo po této neděli, že bychom se nějakého takovéhoto pozměňovacího návrhu mohli dočkat.
Přesto vám, vážené kolegyně a kolegové, chci jménem našeho poslaneckého klubu říci toto: Vnímáme účelovost tohoto zákona, ale nebudeme brzdit jeho projednávání, protože za podstatné považujeme rozhodnutí voličů a sílu jednotlivých politických stran. Učinili jste velmi mnoho pro to, aby politická scéna byla ovlivněna uměle prostřednictvím volebního zákona, ale já myslím, že i průzkumy volebního mínění naznačují marnost vašeho snažení, a my předpokládáme, že s konečnou platností ji potvrdí volby samotné, a to bez ohledu na to, jaký způsob volebního zákona bude zvolen. Z tohoto důvodu také tady ani nebudeme navrhovat zamítnutí tohoto zákona. Budeme vám přát, abyste si ho tady dokázali společně schválit, a ujišťujeme vás, že na jeho konečné vyznění učiníme vše pro to, aby výsledek voleb byl co nejméně deformován. Očekávám, že i tak všechny politické síly, které do voleb půjdou, si dokáží s tímto zákonem poradit. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk.)
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji vám, pane poslanče. Váš dotaz tlumočím místopředsedovi vlády, pokud bude schopen okamžitě reagovat. Jinak se hlásí pan zpravodaj kolega Koudelka.
Poslanec Zdeněk Koudelka: Já si také dovolím reagovat na předřečníka, a to ve dvou bodech. Je pravda, že tento zákon je účelový a že chce umožnit, aby v příštím roce občané této země mohli ve volbách zvolit novou Poslaneckou sněmovnu. A to je dobře. A za druhé je dobré, když poslanci hovoří k návrhům zákonů, aby si je alespoň přečetli. Kdyby si předřečník přečetl předložený vládní návrh zákona, tak by věděl, že tam o omezovací klauzuli není ani slovo. Prostě předkladatel nebo vláda nemůže zdůvodnit něco, co nenavrhla a co jenom navrhoval určitý poslanec jako věc vlastní. Ani v minulém návrhu zákona vláda nic nenavrhla ohledně omezovací klauzule a určení toho, že se to právě vztahuje maximálně na čtyřkoalice a pak už zůstává klauzule stejná. To rozhodla až Poslanecká sněmovna a tento návrh potom prošel i Senátem.
Jednal o tom Ústavní soud, a byť s tím tehdejší navrhovatel ze strany čtyřkoalice nebyl spokojen, i Ústavní soud uznal, že rovnost stran zůstává zachována i tím, že se strany spojují do koalic, a že tedy strana, která kandiduje samostatně, má mít stejné podmínky jako strany, které kandidují v rámci koalice. A již od roku 1990 ve všech volebních zákonech, pokud se hovořilo o koalicích a uzavíracích klauzulích, byť tam byla jiná procenta, tak se vždycky tato procenta vztahovala maximálně na čtyřkoalice, pak pěti-, šesti- nebo sedmikoalice, nebyly výslovně explicitně v zákonech upraveny. Ale především bych zdůraznil to, že tento návrh zákona se o uzavírací klauzuli vůbec nezmiňuje. To, že možná budou v podrobné debatě podány podobné návrhy a znovu tuto otázku otevřou, to je věc jiná, ale navrhovatel a vláda se této otázky nedotkly. (Potlesk.)
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji, pane poslanče. Táži se pana místopředsedy - ano, vysvětlil to pan zpravodaj. Přeje si vystoupit pan kolega Grebeníček? Nepřeje si vystoupit. Kdo se dále hlásí do obecné rozpravy? Nikoho nevidím, a proto obecnou rozpravu končím.
Otevírám podrobnou rozpravu, protože žádné návrhy na zamítnutí ani na vrácení nezazněly. Jako první je písemně přihlášen pan poslanec Kasal, potom pan místopředseda Ivan Langer a poté dostane slovo pan zpravodaj kolega Koudelka.
Poslanec Jan Kasal: Pane místopředsedo, vážení členové vlády, dámy a pánové, mohu navázat na své dva předřečníky, určitě na Ivana Pilipa a určitě také na pana poslance Koudelku, minimálně v tom, co zde zmiňoval a co se týkalo rozhodnutí Ústavního soudu.
Je pravdou, že Ústavní soud neshledal znění § 49 v rozporu s ústavou, nicméně doporučuji vám všem, kteří se touto otázkou zabýváte, abyste si přečetli odlišná stanoviska čtyř ústavních soudců, která jsou z tohoto důvodu velice pozoruhodná a možná inspirující.
***