(10.30 hodin)
(pokračuje Brožík)
Zahajuji hlasování. Táži se, kdo je pro, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 41 z přítomných 167 poslanců pro 82, proti 47. Návrh nebyl přijat.
Přistoupíme k projednávání dalšího bodu schváleného programu, kterým je bod číslo
13.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 247/1995 Sb., o volbách
do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů,
ve znění zákona č. 212/1996 Sb., nálezu Ústavního soudu uveřejněného
pod č. 243/1999 Sb., zákona č. 204/2000 Sb., a nálezu Ústavního soudu
uveřejněného pod č. 64/2001 Sb., a zákon č. 130/2000 Sb., o volbách
do zastupitelstev krajů a o změně některých zákonů
/sněmovní tisk 969/ - druhé čtení
Na 39. schůzi při třetím čtení jsme souhlasili s návrhem na opakování druhého čtení. Táži se tedy místopředsedy vlády Pavla Rychetského, zda hodlá vystoupit s odůvodněním tohoto návrhu zákona. Prosím, pane místopředsedo, máte slovo.
Místopředseda vlády ČR Pavel Rychetský: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážená Poslanecká sněmovno, předmětný návrh zákona byl v rámci třetího čtení vrácen usnesením Poslanecké sněmovny č. 1786 ze dne 25. října 2001 zpět do druhého čtení. Vládou předložený návrh novely zákona je přitom velmi významný. Reaguje především na rozhodnutí Ústavního soudu z 24. ledna t. r. uveřejněné ve Sbírce zákonů z tohoto roku pod č. 64. Kromě toho obsahuje některá další legislativně technická upřesnění.
Asi nemusím zdůrazňovat skutečnost, že tento návrh zákona vyplňuje hlubokou mezeru v právním řádu České republiky vyvolanou právě zmíněným nálezem Ústavního soudu. Kdyby se obě komory Parlamentu nedokázaly včas, tj. podle mého odhadu nejméně sto dní před okamžikem, kdy končí funkční období této Poslanecké sněmovny, shodnout na nějakém znění zákona, dostaneme se do velmi nepříznivé situace, kdy mandát Poslanecké sněmovny skončí, nebude možné konat volby do nové Poslanecké sněmovny a v podstatě by vznikly velmi vážné ústavní problémy.
Po vrácení tohoto zákona do druhého čtení byl tento návrh znovu projednáván ústavně právní výborem 13. září tohoto roku. Ten přijal několik pozměňovacích návrhů, které s výjimkou návrhu bodu 6 doporučuji akceptovat. Pozměňovací návrh pod bodem 6 doporučuje vypustit celou část druhou vládního návrhu, a tak oddělit novelu zákona o volbách do zastupitelstev krajů od novely zákona o volbách do Parlamentu České republiky. To je jistě možný postup, ale vzhledem k tomu, že tato úprava již nebyla převzata do nového zákona již projednaného, o volbách do zastupitelstev obcí, který projednal už Senát Parlamentu, je z hlediska sjednocení konání voleb nezbytné ponechat novelu zákona o volbách do krajů v tomto projednávaném návrhu.
Dámy a pánové, ještě jednou vás chci upozornit na vážnou situaci, která vzniká v důsledku nálezu Ústavního soudu, na nepochybnou potřebu ještě na této schůzi jak druhé, tak třetí čtení tohoto volebního zákona absolvovat, s tím, že jsem zmocněn jménem vlády ubezpečit všechny poslanecké kluby v této sněmovně, že mezi druhým a třetím čtením povedeme na všech možných úrovních včetně jednání s předsedy politických stran jednání o tom, jakou konečnou podobu má tento zákon mít, tak abychom měli možnost tento zákon veřejnosti předložit a volby provést v řádném termínu.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji vám, pane místopředsedo. Táži se, zda se chce vyjádřit zpravodaj ústavně právního výboru. Není tomu tak. Přesto bych vás, pane poslanče, požádal, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů.
Nyní otevírám obecnou rozpravu, do které nemám přihlášky. Táži se, kdo se hlásí z místa. Pan poslanec Václav Exner.
Poslanec Václav Exner: Pane místopředsedo, členové vlády, dámy a pánové, zákon o volbách do Parlamentu České republiky je nepochybně nutno novelizovat takovým způsobem, aby bylo možné provést řádné volby v termínu, který je stanoven vyčerpáním termínu pro Poslaneckou sněmovnu v příštím roce. Přesto vidíme v návrhu zákona i v tom, v jakém stavu v současné době zákon je, celou řadu problémů. Některé z nich uvedu.
Vadí nám neúčast volebních stran ve volebních komisích vyšších stupňů a přenos těchto volebních komisí do odpovědnosti státních orgánů. Tuto záležitost jsme namítali a namítáme i u ostatních volebních zákonů. Domníváme se, že tento princip, kdy volby s výjimkou okrskových volebních komisí řídí představitelé státních orgánů, které mohou být ovlivněny politickými stranami, které tvoří státní reprezentaci, je krok zpět. Dosavadní úpravy, které umožňovaly účast volebních stran ve volebních komisích všech stupňů, nečinily žádné zvláštní potíže a bylo možné tímto způsobem postupovat i nadále.
Ještě jednou uvedu, že tento požadavek se pravidelně vyskytuje v požadavcích na úpravy volebních zákonů v zemích střední a východní Evropy od Rady Evropy a Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě včetně jejího Úřadu pro demokratické instituce a lidská práva. V tomto směru v současné době děláme krok zpět.
Druhý problém, který je s tím spojený, je, že v našem zákoně neupravujeme možnost pozorovatelů v průběhu voleb. Také tento požadavek, a to nejen od zástupců volebních stran, ale i od občanských sdružení, případně dalších vnitřních a mezinárodních pozorovatelů, je standardním požadavkem na demokratické volby ve všech zemích.
Další nedostatek, který vidíme v našem volebním zákoně, je stanovení kauce a nově nyní pro volby do Poslanecké sněmovny stanovení volebního příspěvku. Zatímco kauce se pro strany, které splnily určité podmínky, vracely, volební příspěvek se nově nebude vracet. Jde o příspěvek a tudíž to bude znamenat zdražení voleb pro ty strany, které dříve splnily podmínky pro vrácení kauce. Konkrétně pro účast volební strany ve volbách do Poslanecké sněmovny to bude znamenat další zatížení této strany 210 tisíci korun, pokud bude chtít kandidovat ve všech volebních obvodech.
***