Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1998 – 2002

(18.10 hodin)
(pokračuje Buzková)

Budeme se zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Předseda Poslanecké sněmovny svým rozhodnutím navrhl přikázat předložený návrh k projednání zahraničnímu výboru. Má někdo jiný návrh? Není tomu tak.

Zahajuji hlasování pořadové číslo 632 a ptám se, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti tomuto návrhu?

Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 632 tento návrh byl přijat, když se pro něj z přítomných 92 poslanců vyslovilo 66 a jeden byl proti. Konstatuji, že vládní návrh byl přikázán k projednání zahraničnímu výboru.

Dalším bodem je

Za omluveného ministra Jaroslava Bureše návrh uvede ministr financí Jiří Rusnok, kterého prosím, aby se ujal slova.

Ministr financí ČR Jiří Rusnok: Děkuji, paní místopředsedkyně. Paní poslankyně, páni poslanci, justiční spolupráce a právní vztahy ve věcech občanských, rodinných a trestních mezi Česku republikou a Ukrajinou doposud upravuje Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Svazem sovětských socialistických republik o právní pomoci a právních vztazích ve věcech občanských, rodinných a trestních, sjednaná v Moskvě dne 12. 8. 1982, do níž Česká republika a Ukrajina sukcedovaly.

V roce 1994 iniciovalo Ministerstvo spravedlnosti Ukrajiny jednání o nové smlouvě o právní pomoci. Původní ukrajinský návrh nové smlouvy o právní pomoci zahrnoval celý rozsah justiční spolupráce, to je ve věcech občanských a obchodních. Z expertních jednání nové smlouvy postupně vyplynulo, že Ukrajina přistoupila k mnohostranným úmluvám Rady Evropy, jež jsou citovány v předkládací zprávě k tomuto vládnímu návrhu a upravují právní pomoc ve věcech trestních, předávání trestního řízení a vydávání obviněných a odsouzených osob. Česká republika je smluvní stranou těchto úmluv od roku 1993 a přistoupením Ukrajiny k nim byly vytvořeny předpoklady pro fungování právní pomoci ve věcech trestních mezi oběma státy na multilaterální úrovni. Z tohoto důvodu byla mezi nimi sjednána dvoustranná smlouva o právní pomoci jen ve věcech občanských. Dnem vstupu předkládané smlouvy v platnost pro obě smluvní strany pozbude pro Českou republiku a Ukrajinu platnost dříve citovaná Smlouva o právní pomoci ve věcech občanských, rodinných a trestních, sjednaná 12. 8. 1982.

Předkládaná Smlouva mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech byla podepsána v Kyjevě tohoto roku 28. května. Její text byl sjednán s přihlédnutím ke změnám politických a ekonomických podmínek v obou státech. Obsahuje více kolizních norem, jež konkrétně upravují, jakým právním řádem se předmětné právní vztahy řídí, vymezuje pravomoc justičních orgánů obou stran v občanských věcech a podmínky jejich spolupráce. Pro úplnost uvádím, že věcmi občanskými se ve smyslu článku 1 smlouvy rozumějí věci, jež vznikají z občanskoprávních, rodinněprávních, pracovněprávních a obchodněprávních vztahů.

Nová smlouva též obsahuje právní úpravu vzájemného uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v těchto věcech. Umožní tak vzájemnou výměnu matričních dokladů, zasílání listin o osobním stavu státních občanů obou smluvních stran, jakož i listin týkajících se jejich osobních a majetkových práv. Listiny vydané nebo ověřené na území jedné smluvní strany budou mít důkazní moc a platnost na území druhé smluvní strany bez jejich další superlegalizace.

Ratifikace a provádění předkládané smlouvy si nevyžadují legislativních změn v českém právním řádu. Provádění nebude mít za následek zvýšení výdajů státního rozpočtu a náklady s tím spojené budou pokryty z rozpočtové kapitoly Ministerstva spravedlnosti.

Tato smlouva je smlouvou prezidentskou ve smyslu článku 49 odstavec 2 ústavního zákona, Ústavy České republiky, protože její ustanovení upravují vztahy, jež jsou jinak upraveny zákonem, a vyžaduje před svou ratifikací souhlas Parlamentu České republiky. Není mezinárodní smlouvou o lidských právech podle článku 10 téhož ústavního zákona, neboť tato práva nevyhlašuje. Stanoví pouze zásady justiční spolupráce a právních vztahů v občanských věcech mezi oběma smluvními stranami.

Věřím, vážené paní poslankyně a vážení páni poslanci, že předkládanou smlouvu přijmete s pochopením s ohledem na potřebu občanů obou států a vyslovíte s ní svůj souhlas. Děkuji vám za pozornost.

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji a prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Jiří Karas.

Poslanec Jiří Karas: Vážená paní místopředsedkyně, dámy a pánové, jsem zpravodajem tohoto návrhu smlouvy, tisku 1032, a poněvadž v textu jsem nenalezl nic problematického, dovoluji si doporučit ctěné sněmovně, aby postoupila návrh této smlouvy do druhého čtení a přikázala k projednání zahraničnímu výboru.

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Zahajuji obecnou rozpravu a ptám se, zda se do ní někdo hlásí. Nikdo se nehlásí, rozpravu končím.

Budeme se zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání zahraničnímu výboru. Má někdo jiný návrh? Není tomu tak.

Budeme tedy hlasovat o přikázání tohoto návrhu zahraničnímu výboru.

Zahajuji hlasování pořadové číslo 633 a ptám se, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti tomuto návrhu?

Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 633 tento návrh byl přijat, když se pro něj z přítomných 92 poslanců vyslovilo 68 a nikdo nebyl proti. Konstatuji, že vládní návrh byl přikázán k projednání zahraničnímu výboru.

Tím končím projednávání tohoto bodu.

Dalším bodem je

Předložený návrh uvede ministr dopravy a spojů Jaromír Schling, kterého prosím, aby se ujal slova.

Ministr dopravy a spojů ČR Jaromír Schling: Paní předsedající, dámy a pánové, předkládaná smlouva umožní výstavbu nového silničního mostu na česko-polských státních hranicích v lokalitě Bohumín a Chalupki mezi hraničními znaky 8/1 a 8/2, přibližně 600 metrů od stávajícího silničního mostu proti toku Odry. Vzhledem k nepříznivé situaci v silniční nákladní dopravě na česko-polských hranicích bylo s polskou stranou odsouhlaseno nové propojení české silnice I/58 a polské státní silnice č. 78 a výstavba nového mostu. Bylo dohodnuto, že investorem výstavby nového mostu v lokalitě Bohumín a Chalupki bude polská strana. Projektovou dokumentaci na stavbu mostu vypracuje polská strana podle polských předpisů. Rozdělení nákladů odpovídá částem mostu nacházejících se na území České republiky a Polské republiky, celkový finanční náklad na mostě je 6,3 milionu eur. Údržbu mostu bude zajišťovat česká strana podle zásad uvedených ve Smlouvě mezi Českou republikou a Polskou republikou o údržbě silničních hraničních mostních objektů a společných úseků silnic na česko-polských státních hranicích, která byla podepsána ve Varšavě 9. března 1998.

Usnesením vlády České republiky číslo 276 ze dne 21. 3. letošního roku byl schválen návrh na sjednání této smlouvy. Rada ministrů Polské republiky schválila sjednání smlouvy ze dne 22. 6. 2001 svým usnesením číslo 73/2001. Smlouvu jsme s polským ministrem dopravy a mořského hospodářství podepsali dne 25. 8. v Katovicích.

Děkuji za pozornost.

***