Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1998 – 2002

(17.50 hodin)

Poslanec Jaromír Kohlíček: Děkuji. Milá paní předsedající, vážená vládo, vážené a milé kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych přičinil několik poznámek k této jistě velmi zajímavé smlouvě, která sice je standardního stylu, nicméně nepostrádá některé velmi specifické drobnosti.

Dovolte, abych se zastavil u čl. III - Všeobecné definice, kde v bodě 1b) výraz Maroko vyznačuje Marocké království, a pokud je použit v zeměpisném významu, výraz Maroko zahrnuje území Marockého království, jeho výsostné vody, přímořské oblasti za výsostnými vodami včetně mořského dna a jeho podloží, kontinentální šelf, a výlučné ekonomické zóny, kde Maroko v souladu s jeho vnitrostátními právními předpisy a mezinárodním právem vykonává svrchovaná práva za účelem průzkumu a těžby přírodních zdrojů takovýchto oblastí. U toho bych se rád zastavil. Jak jistě víte, vážení a ctění kolegové i kolegyně, Maroko má jeden nevyřešený územní spor. Je to územní spor, který se týká Západní Sahary. Zajímalo by mě, jestli tato smlouva se vztahuje i na toto území Západní Sahary, kde řada států má určité pochybnosti o tom, jestli toto území je integrální součástí Marockého království. Nezpochybňuji samozřejmě to, co zde říkal předkladatel, Marocké království je dokonce i Francií pojímáno jako něco zvláštního, Maročané jsou vyjímání z toho celku "magrebiens" a Maroko je vnímáno jako země, která má určité pozitivní zvláštnosti v rámci arabských zemí.

Druhá věc, u které bych se rád pozastavil, je záležitost, která se týká licenčních poplatků, které jsou velmi pečlivě a obsáhle zpracovány, řekl bych poněkud nadstandardně, což je myslím velmi dobré. Třetí věc, která je zde zvláštní, to je čl. XXI - Učitelé. Ve většině těchto smluv se takový článek nevyskytuje, hovoří se tam o studentech, žácích a pak se většinou přechází k ostatním příjmům a vyloučení dvojího zdanění. Myslím, že je to pozitivní a naprosto správné.

Domnívám se tedy závěrem, že bychom měli tuto smlouvu velmi pečlivě projednat, zejména s ohledem na onu otázku vyjasnění, na které území se tato smlouva vztahuje, protože se může stát, že v rámci ekonomických aktivit by naši podnikatelé se mohli v tomto dostat do určitého rozporu např. s vnitřními předpisy Maroka, případně by mohli překročit některé meze, které by potom mohly být nepříjemné při jejich podnikání v sousedních zemích.

Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Hlásí se někdo dále do obecné rozpravy? Není tomu tak, rozpravu končím.

Budeme se zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání zahraničnímu výboru. Má někdo jiný návrh? Není tomu tak.

O návrhu na přikázání rozhodneme v hlasování pořadové číslo 628, které zahajuji, a ptám se, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti?

Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 628 tento návrh byl přijat, když se pro něj z přítomných 92 vyslovilo 67 a nikdo nebyl proti. Konstatuji, že vládní návrh byl přikázán k projednání zahraničnímu výboru.

Tím končím projednávání tohoto bodu.

Dalším bodem je

Předložený návrh uvede ministr životního prostředí Miloš Kužvart, kterého prosím, aby se ujal slova.

Ministr životního prostředí ČR Miloš Kužvart: Děkuji za slovo. Vážená paní místopředsedkyně, vážené paní poslankyně, páni poslanci, dovolte mi uvést bod jednání, který se týká vyslovení souhlasu s Aarhuskou úmluvou. Úmluva Evropské hospodářské komise OSN o přístupu k informacím, k účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí je jednou z klíčových úmluv - (Hluk v sále.)

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Promiňte pane ministře. Prosím o klid!

Ministr životního prostředí ČR Miloš Kužvart: Děkuji za prostředí v sále, které mi umožní velmi stručně uvést tuto úmluvu.

Tato Aarhuská úmluva, která byla vystavena k podpisu již 25. června roku 1998, je úmluvou, která vstoupí v platnost ke dni 30. 10. 2001. K datu 30. září t. r. úmluvu podepsalo 39 zemí a Evropská společenství. 17 států Aarhuskou úmluvu již ratifikovalo.

Naplnění požadavků Aarhuské úmluvy má obecně přispět k důslednějšímu prosazování lidských práv a svobod a k podstatnému zlepšení vzájemné komunikace mezi státní správou a občany. Zahájení ratifikace předcházela důkladná dlouhodobá příprava, která byla koordinována pracovní skupinou ustavenou při Ministerstvu životního prostředí. Prostřednictvím této skupiny se přípravného procesu účastnili zástupci správních úřadů, municipálních samospráv a vysokých škol i nestátních neziskových organizací.

My jako kandidátská země na vstup do EU máme i určitou povinnost v rámci procesu harmonizace s právem a politikou Evropských společenství tuto úmluvu integrovat do relevantních částí národního právního řádu. Tady bych chtěl váženou sněmovnu informovat, že po důkladném legislativně právním rozboru ustanovení Aarhuské úmluvy bylo potvrzeno, že požadavky kladené na smluvní strany úmluvy jsou z podstatné části plněny již nyní, což potvrzuje i vyjádření místopředsedy vlády dr. Rychetského. Děje se tak jak působením zákona 123/98 Sb., o právu na informace o životním prostředí, tak také díky zákonu 244/92 Sb., o posouzení vlivů na životní prostředí. Ustanovení Aarhuské úmluvy jsou integrována do všech relevantních právních norem, které byly připravovány po roce 1998, a tady máme na mysli především nový zákon o posuzování vlivů na životní prostředí 100/2001 Sb.

Implementace Aarhuské úmluvy si nevyžádá, a to chci zdůraznit, žádné specifické finanční či institucionální opatření. Česká republika splňuje ustanovení této úmluvy v naprosté většině jejích požadavků a je připravena zajistit jejich kvalitní implementaci. Vzhledem k těmto skutečnostem si dovoluji požádat sněmovnu o doporučení, aby vyslovila s návrhem ratifikace Aarhuské úmluvy souhlas. Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Prosím, aby se slova ujala zpravodajka pro prvé čtení paní poslankyně Světlana Navarová.

Poslankyně Světlana Navarová: Vážená paní předsedající, milé kolegyně a kolegové, ctěná vládo, nechci opakovat odůvodnění předkladatele ani citovat z podrobné předkládací zprávy k tzv. Aarhuské úmluvě neboli plným názvem Úmluvě Evropské hospodářské komise OSN o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí, obsažené v tisku č. 1012, s níž bychom měli vyslovit souhlas. Pouze zdůrazňuji, že jde o dokument zaměřený na obecné posílení demokracie v oblasti životního prostředí. Jde především o zpřístupňování informací o životním prostředí veřejnosti, o aktivní účast veřejnosti v rozhodovacích procesech týkajících se životního prostředí a o zajištění právní ochrany v záležitostech životního prostředí.

***