(18.10 hodin)
(pokračuje Brožík)
Zahajuji tedy podrobnou rozpravu. Kdo se do ní hlásí? Do podrobné rozpravy se nikdo nehlásí, končím podrobnou rozpravu. Můžeme tedy přistoupit k hlasování o návrhu zákona.
Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s návrhem poslanců Vlastimila Tlustého, Michala Krause a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 500/1990 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění pozdějších předpisů, podle sněmovního tisku 958."
Zahajuji hlasování. Kdo je pro, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 460 z přítomných 147 poslanců pro 109, proti 20. Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas.
Končím proto projednávání tohoto návrhu zákona, končím bod 69.
Přistoupíme k dalšímu bodu. (Hluk v sále.) Hlásí se pan poslanec Vojtěch Filip.
Poslanec Vojtěch Filip: Děkuji, pane předsedající. Vážení členové vlády, paní a pánové, podotýkám, že jste jako předsedající nenechal hlasovat o řádně předloženém návrhu na zamítnutí. Konstatuji to pouze pro protokol.
Místopředseda PSP František Brožík: Pane poslanče, nechal bych o tomto návrhu hlasovat, pokud zazněl v otevřené podrobné rozpravě. Nechávám pokračovat projednání podle § 90 odst. 2. To znamená, buď je vznesena námitka, pokud není vznesena námitka, hlasuje se o tom, zda se pokračuje v projednávání v prvém čtení. O zamítnutí, přerušení a těchto záležitostech ustanovení jednacího řádu nehovoří.
Hlásí se pan poslanec Vymětal.
Poslanec Karel Vymětal: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, chtěl bych upozornit pana předsedajícího, že se asi mýlí, protože v podrobné rozpravě podle § 90 odst. 6 nelze podat návrh na zamítnutí, jak doporučuje, ale v obecné rozpravě samozřejmě se může dát tento návrh, protože obecná rozprava se řídí normálním režimem a po jejím ukončení se dá hlasovat o všech návrzích, které padly, to znamená ve zkráceném jednání i o zamítnutí. Nelze to předřazovat takovým způsobem, že se znásilní jednací řád a o jednom návrhu na zamítnutí se nehlasuje. Děkuji.
Místopředseda PSP František Brožík: Pane poslanče, já jsem neznásilňoval jednací řád. Návrh na projednání tohoto návrhu zákona je v materiálech a byl jako první. Hlasovali jsme o něm, a jestliže jsme odhlasovali, že není námitka a že budeme pokračovat v tom zkráceném čtení, nemůžeme hlasovat o žádném jiném návrhu. Nezlobte se na mě - § 90 tak jasně hovoří ve zkráceném čtení. Pokud máte pochybnosti, můžete mě nechat vystřídat a sežeňte dalšího řídícího schůze. Děkuji.
Přistoupíme k bodu č. 74, kterým je
74.
Návrh poslanců Zdeňka Koudelky, Zdeňka Škromacha a Stanislava Křečka
na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád,
ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 335/1991 Sb., o soudech a soudcích,
ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 436/1991 Sb., o některých opatřeních
v soudnictví, o volbách přísedících, jejich zproštění a odvolání z funkce
a o státní správě soudů České republiky, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 1004/ - prvé čtení
Stanovisko vlády jsme obdrželi jako sněmovní tisk 1004/1. Prosím, aby předložený návrh uvedl zástupce navrhovatelů pan poslanec Zdeněk Koudelka.
Poslanec Zdeněk Koudelka: Vážený pane místopředsedo, vážená sněmovno, navrhovatelé při podání tohoto návrhu zákona byli vedeni stavem v soudnictví, kdy na řešení jednotlivých případů se čeká velice dlouhou dobu, přičemž se soustředili na oblast pracovního soudnictví, kdy podle nich řešení, které není dosaženo v určitém konkrétním čase, nemá pro určité osoby, ať už je to zaměstnavatel nebo zaměstnanec, výraznější efekt. Proto navrhli novelu občanského soudního řádu, která předpokládá, že jednání by muselo být v pracovních věcech nařízeno do dvou měsíců od zahájení řízení, což je podání žaloby, a stejná dvouměsíční lhůta by platila pro nařízení jednání u soudu odvolacího. Tím by se podstatně zrychlilo řízení v pracovních věcech a obě strany, jak žalobce, tak žalovaný, by se v reálném čase mohly domoci rozhodnutí ve věci.
Navrhovatelé vnímají, že schválením zákona o soudech a soudcích byla podstatně změněna situace, a proto již netrvají na novelách dalších zákonů, které byly obsaženy v tomto návrhu, a soustřeďují se - a v případě, že tento návrh projde do druhého čtení, soustředí se pouze na novelu občanského soudního řádu a ostatní návrhy by z tohoto návrhu vyňali a soustředili by se tedy na lhůty.
Navrhovatelé jsou si vědomi toho, že nejen v pracovních věcech, ale i v jiných odvětvích soudnictví řízení trvá neúměrně dlouhou dobu. Přesto se však domnívají, že pracovní soudnictví si zaslouží zvláštní způsob přístupu, kdy v konkrétní době stát není schopen zajistit rychlé a efektivní soudnictví pro všechny účastníky, a to z toho důvodu, že v jiných oblastech soudnictví mohou např. žalobci i žalovaný, tedy strany, si dohodnout řešení u rozhodčího soudu. V pracovních věcech takovéto řešení není zcela možné, protože pod rozhodčí soud, kde lze zvolit tuto cestu řešení, nepatří věci, které se netýkají majetkových a finančních nároků. Pokud tedy půjde o soud, kde podstatou sporu je platnost či neplatnost výpovědi, nemohou účastníci odejít dobrovolně k rozhodčímu řízení a musejí zůstat v rámci stávajících státních soudů, které - jak už jsem řekl - z hlediska délky řešení nezajišťují a negarantují dosažení rychlého výkonu práv zaměstnanců, ale i zaměstnavatelů.
Tolik na úvod, děkuji.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji vám, pane poslanče. Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Dalibor Matulka.
Poslanec Dalibor Matulka: Dámy a pánové, kolega poslanec Koudelka vysvětlil myslím dostatečně jasně a přesně, o co navrhovatelům v tisku 1004 jde. Jde jim oprávněně o snahu urychlit pracovněprávní spory v soudním řízení. Tuto snahu mám také, rád bych ji měl, protože je to snaha, jak už jsem řekl, oprávněná a skutečně ve sporech mezi zaměstnanci a zaměstnavateli je protahování soudních řízení vždy v neprospěch zaměstnance jako toho slabšího na straně sporu.
Nicméně podobnou situaci v soudnictví nalezneme v oblasti práva trestního, podobnou a stejně bolavou situaci nalezneme v oblasti práva obchodního, kde možná zájem zaměstnanců trpí daleko více a daleko masověji než v individuálních sporech pracovněprávních. To je ale pouze můj osobní názor, který samozřejmě nemohu nikomu vnutit.
Jako zpravodaj se však musím zabývat obsahem stanoviska vlády, se kterým - dělám to nerad, většinou stanoviska této vlády jsou trošičku v jiných úvahách, než jaké vedu já - ale tentokrát se stanoviskem vlády do puntíku souhlasím. Jen mě překvapuje, že vláda vznáší sice mnoho námitek proti poslaneckému návrhu zákona, podle mého názoru velmi relevantních námitek, ale přesto s tímto návrhem zákona nevyslovuje nesouhlas.
***