(16.20 hodin)
(pokračuje Skopal)

Tu lze charakterizovat jako stav smluvní volnosti, avšak při neexistenci možností postihnout některá v obchodních vztazích nežádoucí jednání silnějších smluvních stran včetně otázky plateb ve vzájemných smluvních vztazích. Nadále tak přetrvává rozpor mezi faktickým nerovným postavením smluvních stran na trhu a právním rovným postavením smluvních stran. Tuto záležitost jsme v této sněmovně projednávali již několikrát, vždy bylo řečeno, že je potřeba ještě doladit a doprojednat nutné rozporné oblasti a otázky.

Obecně lze mít sice za to, že působení silnějších smluvních stran na trhu může být do určité míry stimulační, pokud jednají za podmínek vycházejících z jejich silného postavení a vytvářejících takovou situaci, kterou nelze zneužít. Důsledkem situace na českém trhu je však silné ekonomické i organizační postavení některých smluvních stran. Těm je umožněno za stávající právní situace, kdy jednání smluvních partnerů je prakticky neomezeno, ovlivňovat fungování trhu cestou vlivu na postavení a jednání dalších subjektů na trhu, které jsou v postavení jejich smluvních partnerů, popř. potenciálních smluvních partnerů.

Tuto situaci ekonomicky silnější subjekty skutečně využívají až zneužívají. Svůj vliv uplatňují zejména podmiňováním uzavření smlouvy s konkrétním partnerem, avšak i další spoluprací s partnerem po uzavření smlouvy. Jako podmínky kladou např. ty, které jsou uvedeny v odstavci 1 navrhovaného § 11 B zákona.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, žádám vás tímto vzhledem k tomu, že tato problematika je velmi silně projednávána na půdě této sněmovny v jiných zákonech a zatím jsme nepřijali zcela jasné stanovisko k této problematice, abyste propustili tento návrh do druhého čtení s tím, že v druhém čtení je možno dořešit některé rozporuplné paragrafy, kde dochází k určitým jiným výkladům jednotlivými poslanci. Vytvoření časového prostoru mezi prvním a druhým čtením a v projednání ve výborech je možné tento zákon doladit tak, aby vyhovoval současné praxi tak, aby nedocházelo k ekonomické závislosti některých našich podniků na dominantních podnicích.

Děkuji.

 

Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji panu poslanci. Dovolte, abych pozval zpravodaje pro prvé čtení poslance Plachého.

 

Poslanec Jaroslav Plachý: Vážený pane předsedo, vážená vládo, dámy a pánové, předmětný návrh má novelizovat zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů, dále budu nazývat tento zákon pouze zákon.

Navrhuje se tady novelizovat právní předpis, který nabyl účinnosti teprve k 1. červenci tohoto roku. Z hlediska legislativního se jedná o naprosto nežádoucí krok. Zákon byl vypracován za účelem dosažení jednotnosti a přehlednosti právní úpravy problematiky hospodářské soutěže a její plné slučitelnosti s právem Evropské unie, a jeho novelizace ve stadiu, kdy je v praxi aplikován pouze velmi krátkou dobu a dosavadní aplikace nenaznačila nezbytnost novelizace, ani této novelizace není třeba z hlediska harmonizačního, je z pohledu základních legislativních zásad naprosto nepřijatelná. Tento postup nelze tedy akceptovat.

Předložený návrh sice vychází z návrhu novelizace zákona č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, zpracovaného Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže v roce 1999. Oblast hospodářské soutěže je však oblastí velmi dynamickou a v mezidobí na základě zpracovaných analýz podložených názorem Evropské komise došlo k vyjasnění některých otázek, které souvisejí s navrhovaným institutem. Účelem zákona o ochraně hospodářské soutěže je především ochrana efektivní hospodářské soutěže proti jejímu narušení. Hospodářská soutěž je institutem veřejnoprávním a zákon je právním předpisem, který má ryze veřejnoprávní charakter. Zákon tedy neposkytuje ochranu jednotlivým soutěžitelům přímo, ale prostřednictvím ochrany hospodářské soutěže jako systému. Předložený návrh zásadním způsobem překračuje rámec principu této veřejnoprávní ochrany, neboť upravuje jednání jednotlivých soutěžitelů ve vztahu k jiným soutěžitelům a to je nepřijatelné.

Jednání, které je ve smyslu předloženého návrhu zakázáno, je svou povahou jednáním proti zájmům jednotlivých soutěžitelů, nikoliv však proti efektivní hospodářské soutěži jako systému. Jedná se tedy o problém, k jehož řešení je nezbytné uplatňovat soukromoprávní prostředky právní ochrany.

Dámy a pánové, poslanecká novela jde bohužel tak daleko, že systém ochrany hospodářské soutěže přímo vážně narušuje. Stává se tak tím, že novela vtahuje Úřad pro ochranu hospodářské soutěže do četných dodavatelsko-odběratelských sporů, ve kterých by úřad jako jakýsi arbitr suploval obchodní soudy a jejich funkci. Stovky, časem jistě tisíce těchto sporů by úřadu zcela znemožnily konat to hlavní, kvůli čemu byl zřízen, totiž chránit hospodářskou soutěž.

Uvedu konkrétní příklad. V návrhu novely je nově definováno dominantní postavení soutěžitele, na němž jsou jeho dodavatelé nebo odběratelé závislí proto, že nemají takzvané - cituji - alternativní řešení pro výkon své podnikatelské činnosti - konec citace. Toto ustanovení by v praxi nepochybně vedlo k tomu, že velcí odběratelé při každé změně výrobního programu a logickém vypovězení subdodavatelských smluv budou blokováni spoustou podání k úřadu, kterými se jejich subdodavatelé budou bránit vypovězení smluv, protože přece nemají alternativní řešení pro výkon své podnikatelské činnosti. Tím jsou ovšem blokovány nejen inovace výrobních programů, ale tím je paradoxně blokována i jakákoliv soutěž mezi subdodavateli, protože ti nejhorší z nich se nepochybně obrátí na úřad, aby zpomalili svou neodvratnou ekonomickou agónii. Zneužívání úřadu jako kladiva na toho druhého je nepřijatelné a smrtící pro úřad a vede ke značnému omezení smluvní volnosti.

Na závěr je mou povinností jako zpravodaje upozornit sněmovnu na stanovisko vlády uvedené v tisku 953/1. Bohužel musím konstatovat, že ve stanovisku vlády není žádné stanovisko uvedeno, ačkoliv veškeré argumenty zde uvedené jsou vesměs nesouhlasné. Vláda se zřejmě rozpakovala odmítnout novelu pocházející pravděpodobně z dílny ministra Fencla. Se všemi argumenty, které vláda uvádí, nezbývá než souhlasit.

***




Přihlásit/registrovat se do ISP