(17.30 hodin)
(pokračuje Hofman)
Sociálně zdravotní dávky, jichž se navrhovaný zákon týká, takzvané staré nároky vzniklé před rokem 1992, byly a jsou podle usnesení vlády č. 913 z 8. září 1999 i po roce 2000 v plném rozsahu hrazeny ze státního rozpočtu formou dotace poskytované na podnikatelskou činnost s ohledem na skutečnost, že stát opakovaně uznal svou odpovědnost za vznik těchto nároků, které nemohou důlní podniky hradit ze svých prostředků, aniž by tím došlo k jejich následné likvidaci, která by přivodila velmi nepříjemné důsledky zejména v postižených regionech severní Moravy a severních Čech.
Předložený poslanecký návrh zákona pouze stanoví, že na odvedenou dotaci mají příslušné důlní podniky, případně správce této dotace, právní nárok. S takovým řešením rozpočtová pravidla České republiky počítají a dle § 14 odst. 1 č. 218/2000 Sb. zákona o rozpočtových pravidlech a změně některých zákonů s tím souvisejících může zvláštní právní předpis stanovit, že na dotaci poskytnutou právnickým osobám na podnikatelskou činnost je právní nárok.
Precedentní situace s hornictvím prakticky v České republice neexistuje, protože v žádném jiném odvětví žádná z polistopadových vlád neuznala s ohledem na zcela nesouměřitelné podmínky povinnost státu podílet se na úhradě nákladů za dávky, které mohou mít z právního hlediska obdobný charakter. To byla také jedna z výtek vlády, že to je výjimečné jen pro jednu část průmyslu.
Dále projednávaný návrh zákona nenavrhuje převzetí odpovědnosti státu za výplatu některých zdravotně sociálních dávek a už vůbec ne v plném rozsahu. Platí to jenom pro dávky, které byly určeny do 31. 12. 1992. O uvedených dávkách, které se vyplácejí na základě dosavadního vládního usnesení 913, je vedena velmi přesná evidence. Správnost vyplácení těchto dávek je kontrolována každý rok Nejvyšším kontrolním úřadem a musí být tyto dávky vykazovány velmi přesně včetně strhávání některých sankcí, které mohou tyto dávky obsahovat vůči osobám, které tyto renty pobírají.
Tento zákon se netýká jenom zaměstnavatelů nebo zaměstnavatele na Ostravsku, týká se všech důlních podniků, které prováděly hlubinnou těžbu, tzn. Kladna, Mostu, Chomutova, Sokolova, Turnova, Ústí nad Labem a Rudných dolů Jeseník a uranových dolů. Právě proto vážené dámy a vážení pánové, vás žádám o propuštění tohoto zákona do druhého čtení a případné legislativní upřesnění některých možných nedostatků, které se v tomto zákoně vyskytují.
Na závěr bych chtěl zdůraznit, že název zákona, který zní o přechodném financování některých obligatorně zdravotních dávek je velmi přesný, protože se týká omezeného počtu okruhu lidí, kteří postupně buď tím, že dosáhnou 65 let věku, na tyto dávky ztrácejí nárok, anebo postupně umírají, anebo je jim překlasifikován zdravotní stav.
Prozatím děkuji za pozornost a na jakékoliv dotazy jsem připraven odpovědět.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji vám, pane poslanče. Nyní prosím, aby se slova ujala zpravodajka pro první čtení paní poslankyně Alena Páralová.
Poslankyně Alena Páralová: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážení členové vlády, dámy a pánové. Dovolte mi, abych přednesla zpravodajskou zprávu k poslaneckému návrhu zákona o přechodném financování některých sociálně zdravotních dávek horníků, tisk 946. Přestože slovo horníci se vyskytuje v názvu zákona, dávky se netýkají horníků. Jistota horníků totiž ničím zpochybněna nebyla a horníci každoročně dostávají finanční prostředky, na které jim vznikl nárok v souvislosti s výkonem hornické činnosti v rámci jejich pracovněprávních vztahů.
Jedná se o zvláštní příspěvky horníkům, na které vznikl nárok do 31. 12. 1992, dále deputátního uhlí a dříví, na které vznikl nárok do 16. 1. 1992, a náhrad za ztrátu výdělku, na které vznikl do 31. 12. 1992. Předložený návrh zákona tedy nezajišťuje jistoty horníkům, ale zaměstnavatelům. Horníci tyto dávky dostávají od svých zaměstnavatelů a zaměstnavatelé je zase dostávají formou dotace ze státního rozpočtu.
Účast státního rozpočtu na úhradě uvedených závazků byla založena vládním usnesením č. 691 z 9. prosince 1992, v němž vláda schválila výchozí podmínky pro realizaci restrukturalizace uhelného průmyslu a v jejich rámci i materiál s názvem Zásady účasti státního rozpočtu na realizaci tohoto programu. V dalších letech pak vláda účast státního rozpočtu na úhradě výše uvedených závazků formou dotace opakovaně potvrzovala.
V současné době tedy dostávají právnické osoby zaměstnávající horníky příspěvky formou dotace, jejichž výše se může měnit usnesením vlády s měnícími se podmínkami a také např. v návaznosti na zprávu o kontrole o využití těchto dotací. Předložený návrh zákona však činí z dotace mandatorní výdaj a tím zajišťuje dopředu a na dlouhou dobu nárokové finanční prostředky zaměstnavatelům, tedy právnickým osobám zaměstnávajícím horníky. Nezajišťuje tedy jistotu horníkům, ale jejich zaměstnavatelům.
Pro tyto nárokové finanční prostředky zavádějí předkladatelé legislativní zkratku sociálně zdravotní dávky horníků. Tento pojem totiž předkladatelům umožňuje, aby v důvodové zprávě akcentovali příbuznost plnění z pracovněprávních vztahů se sociálními dávkami a naopak potlačili jejich evidentní definiční rozdíly. Smysl je zřejmý. Je jím snaha přesvědčit parlament, že tato plnění z pracovněprávních vztahů jsou vlastně dávkami v rámci sociálního systému.
Zavedení této zkratky "sociálně zdravotní dávky" vzbuzuje základní pochybnosti, neboť tento pojem se v současném právním řádu vůbec nevyskytuje a v rovině obecně závazné právní úpravy nebyl ani dřívějšími předpisy užíván. Naproti tomu obecně závazná právní úprava zná pojem "sociálně zdravotní náklady", který je téměř výhradně užíván v zákonech o státním rozpočtu právě v souvislosti s dotacemi určenými na útlum hornictví. Konkrétně se objevuje v kapitole Ministerstva průmyslu a obchodu. Zde se vyskytuje obligatorní sociálně zdravotní náklady, nikoliv tedy dávky.
***