(11.50 hodin)
(pokračuje Špidla)
Kromě toho uvolnění kapacity tohoto systému umožní daleko lépe a přesněji se zabývat tzv. sociálním příplatkem, který v tomto směru je dávkou, která směřuje obecně proti chudobě, a tady považuji za zcela oprávněné, že tato dávka bude testována. Ale současný systém, tak jak je koncipován, je zahlcen nesmyslným testováním a není schopen dosáhnout žádoucího účinku.
Dámy a pánové, je mi zřejmé, že tento návrh je poměrně významný, že bude pro vás obtížné jej bez dalšího snadno přijmout, přesto jsem přesvědčen, že je velmi správný, že je třeba jej podrobit velmi důkladné debatě zejména ve druhém čtení a že - bude-li přijat - poskytne alespoň trochu podpory rodinám s dětmi a poskytne podporu, která doufám povede k tomu, že riziko z demografické deprese, které je vysoké, se alespoň o málo sníží.
Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu místopředsedovi Špidlovi. Nyní prosím, aby se slova ujala zpravodajka pro prvé čtení paní poslankyně Ludmila Müllerová.
Poslankyně Ludmila Müllerová: Vážená paní předsedající, vážení členové vlády, kolegyně a kolegové, novela zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, se ve své podstatě zabývá výraznou změnou pouze v jedné z devíti poskytovaných dávek státní sociální podpory, a to příspěvkem na dítě. Pro tento typ dávek je charakteristické, že vlastně jejich konstrukce vyjadřuje princip solidarity rodin bezdětných s rodinami pečujícími o nezaopatřené děti, ale i princip solidarity rodin s vyššími příjmy s rodinami s příjmy nižšími. Jde tedy o jakési přerozdělování dávek, a to v rámci státního rozpočtu.
Ve stávající podobě jsou přídavky na dítě poskytovány ve třech úrovních, a to v závislosti na příjmu rodiny. V první úrovni vlastně jde o sníženou výměru, druhá úroveň je tzv. základní výměra a ve třetí úrovni jde o zvýšenou výměru. Ve všech úrovních je vlastně potřeba prokazovat příjem rodiny vždy k 30. 9. za předcházející kalendářní rok. Je potřeba říci, že v současné době, jestliže příjem rodiny převyšuje trojnásobek životního minima, pak vlastně nárok na přídavek na dítě nevzniká. To je velmi stručně popsán stávající stav.
Nyní bych si dovolila k nově navržené novele. Jak již pan ministr řekl, platí zde pravidlo, že nárok na přídavek na dítě má každé nezaopatřené dítě, a to tedy v základní výměře, přičemž vlastně se příjem rodiny nezjišťuje. Odpadá tedy blokace, která vlastně sledovala, zda příjem rodiny nepřesáhne trojnásobek životního minima. Základní výměra v novelizované podobě je v podstatě rovna základní výměře ve druhé úrovni stávajících přídavků na děti a znamená to tedy - a myslím, že to opět zaznělo - že by o dosud poskytované dávky či přídavky na děti nikdo z rodičů či poběratelů této dávky nepřišel a v podstatě by se myslím až na velmi nepatrné výjimky nesnížila ani výše přídavků na dítě. Naopak podle této přílohy by mělo dojít ke zlepšení situace rodin s nezaopatřenými dětmi.
Podle odhadů Ministerstva práce a sociálních věcí pro rok 2003, to je vlastně v době, kdy by se předpokládala účinnost novely, která by měla začít platit od 1. 1. 2003, se očekává výplata přídavků na dítě v celkové výši 16 800 milionů korun a podle stávající úpravy se předpokládá tento výdaj ve výši 12 700 milionů korun, což vlastně představuje zvýšené výdaje o více než čtyři miliardy korun.
Jak tedy vláda ve své důvodové zprávě, tak i ve zprávě, kterou přednesl pan ministr, konstatuje, tak k navrhované úpravě je přistupováno jednak z důvodů nepříznivého demografického vývoje a samozřejmě také z důvodů prohloubení podílu státu na vytváření podmínek v rodině pro výchovu mladé generace. U tohoto typu státní podpory proto vláda považuje za nutné důsledněji vycházet z principu přerozdělování, a to - jak jsem již v úvodu říkala - přerozdělování od bezdětných rodin k rodinám s nezaopatřenými dětmi. Je však otázkou, do jaké míry je zájem na zvýšeném principu přerozdělování a vlastně tím další ingerenci státu do oblasti sociální podpory. Ale nechtěla bych zde diskutovat o různých pohledech politických stran na tuto problematiku.
Jako zpravodaj této novely zákona se však neztotožňuji s představou Ministerstva práce a sociálních věcí, která předpokládá vlastně plošné navyšování mandatorních výdajů ze státního rozpočtu. Vzhledem k tomu, že v případě poskytnutí zvýšené výměry přídavků na dítě je nutné opět tento požadavek dokládat příjmem rodiny v předcházejícím kalendářním období, nepředpokládám ani významné snížení administrativní náročnosti anebo, jak zde pan ministr řekl, administrativního obtěžování. I když lze očekávat, že celková agenda potvrzování příjmů ze strany zaměstnavatelů i okresních správ sociálního zabezpečení se podstatně zúží, tak zůstal tento princip zachován a podle mého názoru se až tak výrazně nezjednodušil. Přídavek na dítě se tedy stává dávkou, u níž se sice nebude zjišťovat rozhodný příjem pro nárok, ale bude se tento příjem zjišťovat pro výši této dávky, a já se domnívám, že lidé si budou nechávat nadále potvrzovat příjmy v naději, že na zvýšené přídavky na dítě budou mít nárok.
Z těchto důvodů, které jsem popsala, navrhuji Poslanecké sněmovně tento návrh novely zákona v prvním čtení zamítnout.
Děkuji vám.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji paní poslankyni Müllerové. Otevírám obecnou rozpravu, do které se přihlásila poslankyně Kocianová. Dále jsou přihlášeni poslanci Štrait, Janeček a Volák. Slovo má paní poslankyně Kocianová, připraví se pan poslanec Štrait.
Poslankyně Jitka Kocianová: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, 1. října začala platit novela zákona 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, a již tu máme další návrh na novelu. Občané ještě nestačili pochopit změny, které nastaly v sociální podpoře, a vláda už přichystala další. Občan praví: Zmatek na zmatek.
Přídavek na dítě pobírá 90 % rodin, tedy téměř dva miliony dětí. Ministr žádá, aby přídavky dostalo i těch zbývajících deset procent rodin. Jedná se o rodiny, které mají příjmy nad trojnásobek životního minima. Potřebuje rodina s takovými příjmy ještě přídavek na dítě v hodnotě několika stovek korun? Neměli bychom pomáhat jen těm, kteří pomoc potřebují? Potřebuje žádat o přídavek na své dítě například předseda vlády nebo poslanci nebo manažeři, jejichž příjmy jsou ještě vyšší?
***