(11.00 hodin)
Poslanec Jaroslav Gongol: Pane předsedo, dámy a pánové, v důvodové zprávě k tomuto zákonu je uvedeno, že hlavním smyslem tohoto zákona je zvýšení konkurenceschopnosti našich dopravců vůči mezinárodním dopravcům, kteří takováto zvýhodnění mají. Podle materiálu zpracovaného Ministerstvem financí, myslím, že jste ho dostali, činí dopady vyplývající z tohoto zákona za tři roky do státního rozpočtu celkem 768 milionů korun. V případě vyloučení osobních vozidel, na kterých jistě nezávisí konkurenceschopnost našich dopravců, by došlo k podstatnému snížení dopadu do státního rozpočtu po dobu tří let, a to přibližně na polovinu.
Z těchto důvodů podávám pozměňovací návrh v tomto znění:
1. V § 6 odstavec 6 včetně poznámky pod čarou číslo 4c) zní: U vozidel kategorie N 1, N 2 a N 3, u nichž údaj v technickém průkazu vozidla nebo samostatném dokladu vydaném výrobcem vozidla či jeho pověřeným zástupcem (akreditovaným dovozcem) osvědčuje, že vozidla splňují limity EURO 2, se sazba daně snižuje o 50 % do 31. 12. 2003. U jednoho vozidla nelze použít současně snížení sazby daně podle tohoto odstavce a odstavce č. 5.
2. V § 6 odst. 7 zní: U vozidel kategorie N 1, N 2 a N 3, u nichž údaj v technickém průkazu vozidla nebo v samostatném dokladu vydaném výrobcem vozidla či jeho pověřeným zástupcem (akreditovaným dovozcem) osvědčuje, že vozidla splňují limity EURO 3, se sazba daně snižuje o 100 % do 31. 12. 2003.
3. Článek 2 poslaneckého návrhu zní: Zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční, se ve znění tohoto zákona použije poprvé za zdaňovací období roku 2002.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji panu poslanci Gongolovi. Další účastník podrobné rozpravy je pan poslanec Doležal, který podle pana premiéra mluví tak málo, že on si ani nepamatuje, ze které je politické strany. Takže, pane poslanče, vidím, že jste se polepšil, šel jste do sebe a hned následujícím dnem po výzvě pana předsedy vlády jste se stal konečně aktivním účastníkem našeho jednání. Je vidět, jak slova předsedy vlády působí. Že, pane poslanče?
Poslanec Vladimír Doležal: Děkuji, pane předsedo, jak za slovo, tak za domluvu. Nevím, jestli je to zrovna dopad fungování pana premiéra, ale nechme si to na jinou diskusi, možná veselejší, než byla včera odpoledne.
Dovolte, abych předložil jeden pozměňovací návrh. Chtěl bych doplnit novou část, a to změna zákona o spotřebních daních, článek I, zákon č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, zákon č. 199/1993 Sb., zákon č. 325/1993 Sb., zákon č. 136/1994 Sb., zákon č. 260/1994 Sb., zákon č. 148/1995 Sb., zákon č. 95/1996 Sb., zákon č. 61/1997 Sb., zákon č. 303/1997 Sb., zákon č. 129/1999 Sb., zákon č. 22/2000 Sb., zákon č. 241/2000 Sb., zákon č. 141/2001 Sb. a zákon č. 262/2001 Sb. se mění takto:
V § 19 odstavec 3 se za slova "pokud se nejedná o" vkládají slova "technické benziny podle odstavce 1 b) nebo o".
Pokusím se zdůvodnit tento můj návrh. Ke dni 1. 7. 2001 platí novela zákona č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších změn. Podle této novely jsou zdaněny i výrobky, které sice nejsou palivy a mazivy, ale obsahují alespoň 15 % a více paliv a maziv. Paragraf 19 odstavec 3 zmíněného zákona. Zákonem č. 262/2001 byl sice zákon novelizován, takže podle § 23 odstavce 5 jsou od daně osvobozena paliva a maziva vyskladněná nebo vyvezená za účelem dalšího zpracování na výrobky, které nejsou palivy či mazivy, nicméně zůstal platný § 19 odstavec 3, který i takové výrobky, pokud obsahují více než 15 % paliv a maziv, za vybrané výrobky považuje, a tudíž daní.
Zákon do vybraných výrobků zahrnuje paliva a maziva. Často tento termín u směsí ještě vymezuje přesněji slovy: pokud jsou používány pro pohon motorů. Z toho lze dovodit, že záměrem zákonodárců bylo zdanit pohonné hmoty, resp. takové výrobky, které mohou jako pohonná hmota sloužit. Podle názoru odborníků, kteří pracují v oblasti daní, zůstal § 19 odstavec 3 jako relikt z doby, kdy byly podstatně více rozšířeny dvoutaktní motory a směsi pro jejich pohon mají různé složení.
Z výše uvedeného dovozujeme, že nebylo záměrem zdanit veškeré výrobky, které obsahují 15 a více procent technického benzinu, což je široká škála nátěrových hmot, ředidel, lepidel, apod., ale postihnout takové případy, kdy někteří prodejci pohonných hmot, většinou prostřednictvím zprostředkovatelů, nakupují technické benziny, resp. výrobky s jejich vysokým obsahem a tyto prodávají jako pohonné hmoty. Dopady u výrobců nejsou významné. Výrobce si na vstupu nárokuje odpočet daně a na výstupu přenese v podstatě tutéž částku na svého odběratele. Znamená to sice určitou komplikaci, ale to samo o sobě nepovažujeme za zásadní. Zásadním problémem je, že většina občanů nepoužívá nátěrové hmoty k dalšímu zpracování, nemá tedy nárok na vrácení spotřební daně, a pro takového spotřebitele je dopad zdražení výrobků.
Uplatnění zdanění u technického benzinu má rovněž negativní dopad na domácí průmysl. Samozřejmě, že zdanění platí i pro dovozy. Podle informací celní služby nejsou celníci vybaveni k měření obsahu takovýchto látek v dovážených výrobcích a celnice mohou při zdanění vycházet pouze z deklarace dovozce. Dá se předpokládat, že dovozci, pokud budou obsah technického benzinu vůbec deklarovat, pak na takové úrovni, která minimalizuje zatížení daní. Lze očekávat, že této skutečnosti využijí zejména výrobci na Slovensku. Za této situace budou české výrobky cenově nekonkurenceschopné. Jen pro ilustraci: V roce 2000 přesáhly dovozy nátěrových hmot 6 miliard korun. Konečným důsledkem tak bude omezení tuzemské výroby s odpovídajícími dopady do ekonomiky domácích výrobců.
Pro úplnost je třeba dodat, že existuje technické řešení, a to náhrada technického benzinu xylenem, případně výrobky xylenu obsahující. Již v minulosti většina výrobců omezila používání xylenu vzhledem k ekologickým rizikům, které u něho existují. Dopad zdanění obsahu technického benzinu je tak závažný, že většina velkých producentů bude ekonomicky donucena znovu zavést tento komponent. Ve svých důsledcích to bude znamenat, že výnosy spotřební daně z výrobků, které nejsou používány k pohonu motorů, budou minimální.
Vzhledem k výše uvedenému předkládám svůj pozměňovací návrh a děkuji za pozornost.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji. Jako poslední přihlášený je pan poslanec Vlček.
***