(18.00 hodin)
(pokračuje Rusnok)
Návrh smluvních dokumentů podepsaných mezi Ministerstvem financí a Falcon Capital je konstruován tak, že smlouva nabude účinnosti až převedením oné úhrady. Takzvaná postupní smlouva obsahuje také příslušná ustanovení zamezující riziku případného praní špinavých peněz prostřednictvím této deblokační operace a dále také ustanovení o zamezení vývozu elektrické energie do zemí západní a střední Evropy, na jejichž území působí synchronně působící elektrizační soustava uskupení UCTE a CENTREL.
Při posuzování finančního efektu této operace musíme vycházet již od momentu přepočtu rublových neboli clearingových hodnot ruského dluhu na volně směnitelnou měnu, v tomto případě na americký dolar. České, tehdy ještě československé straně se v roce 1991 podařilo sjednat bezprecedentní výsledek v kladném slova smyslu, poměr 1 : 1. Za jeden rubl dluhu mělo Rusko zaplatit cca 37 Kč. Dále je třeba vzít v úvahu, že se jedná o předčasnou úhradu pohledávek před splatností, protože pohledávky, jak jsem řekl, byly splatné v období let 2002 až 2022. Ruská strana si je svého ústupku vůči bývalé ČSFR vědoma, a proto nepřipustí při předčasné úhradě takového objemu jistiny dluhu lepších výsledků, než byly dosaženy ze strany Falcon Capital. Celková výtěžnost by měla uhradit České republice téměř čtvrtinu nominální hodnoty dluhu. Tento přístup se plně projevil při projednávání mechanismu případné transformace ruského dluhu vůči ČR na finanční instrumenty obchodovatelné na sekundárních trzích. Je to obdoba postupu Ruska vůči tzv. Londýnskému klubu, to je klub soukromých věřitelů, nikoli vládních, jako je Pařížský klub. Zde byla ruská strana ochotna přistoupit na vydání třicetiletých obligací pouze na polovinu nominální hodnoty tímto způsobem deblokovaného dluhu. Výtěžnost operace by tak při současné poměrně vysoké ceně ruských obligací představovala pro Českou republiku 19 % po úhradě zprostředkovatelské provize.
Tím chci doložit, že pokud jde o ekonomický efekt, výtěžnost onoho dluhu, domnívám se, že bylo dosaženo velmi dobrého výsledku. Děkuji tedy za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu ministru Rusnokovi. Ptám se pana poslance, zda si přeje přednést doplňující otázku. Je tomu tak.
Poslanec Svatomír Recman: Chci především poděkovat panu ministrovi za vyčerpávající odpověď. Myslím, že přece jen objasňuje některé skutečnosti, které čtenář nevyčetl ve sdělovacích prostředcích a nezaslechl. Myslím, že je to dobrá věc.
Chtěl bych se zeptat, protože 2/3 tohoto dluhu jsou uhrazeny, zůstává, jak jsem si to přepočetl, asi 1,1 mld. amerických dolarů, jakým způsobem se to bude řešit v budoucnosti, jestli zůstávají ty dohody v platnosti. Chtěl bych znovu požádat o odpověď, jestli smlouva, která byla podepsána ministry financí, bude předložena Poslanecké sněmovně k projednání, to znamená, že to je smlouva prezidentského typu, anebo jestli je to jen ujednání, dohoda na úrovni ministrů financí či na úrovni vlády. Děkuji za odpověď.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Slovo má ministr financí.
Ministr financí ČR Jiří Rusnok: Děkuji za doplňující otázky, pokusím se na ně odpovědět. Pokud jde o zbývající část dluhu, ano, ta je řádově kolem 1 mld., ale teď nebudu úplně přesný, protože možná došlo k operacím ještě mimo tento rámec, ale řádově se pohybuje kolem 1 mld. dolarů. Smluvní dokumenty, které jsou podepsány, předpokládají postupné uhrazení této částky zejména formou zbožové výměny, tzn. zejména formou dodávek zboží z Ruské federace pro potřeby českých subjektů, zejména státních subjektů. Současně připouštějí ještě další drobnější deblokační operace podobného charakteru, jako byla tato následující.
Čili zůstává ještě určité zadlužení. Je stanoven smluvně přesný harmonogram, jak by se s ním mělo nakládat, a je vůle na obou stranách řešit ten problém spíše v termínech kratších, než jsou maximálně možné dané těmi smluvními dokumenty.
Pokud jde o tu druhou otázku, jedná se o dodatek k mezivládní dohodě. Dodatek byl podepsán na úrovni ministrů financí, takže se domnívám, že to není smlouva, která by měla být předkládána Poslanecké sněmovně.
Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji ministru Rusnokovi a v tuto chvíli udílím slovo panu poslanci Václavu Exnerovi k přednesení interpelace na ministra školství, mládeže a tělovýchovy Eduarda Zemana.
Poslanec Václav Exner: Pane ministře, má interpelace se týká otázky, která byla uvozena v jejím názvu. Jde o to, jestli Univerzita 17. listopadu byla teroristickou přípravkou. S tímto názorem jsem se setkal osobně při televizní besedě v České televizi, přečetl jsem si ji poté následně v několika různých novinách v různých souvislostech. Protože tato univerzita vydala různé diplomy a vysvědčení, které pravděpodobně platí, aspoň u nás jako v nástupnickém státě, bylo by dobré, aby tato otázka byla vyjasněna.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Slovo má ministr školství Eduard Zeman.
Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Eduard Zeman: Paní předsedající, dámy a pánové, vážený pane poslanče, asi vás trochu zklamu, protože nejsem dostatečně kompetentní, abych jednoznačně tuto otázku zodpověděl. Mohu konstatovat, že Univerzita 17. listopadu vyvíjela svou činnost mezi lety 1961 až 1974 minulého století. Konstruována byla nařízením vlády č. 108/61 na základě ustanovení tehdy platného vysokoškolského zákona, a to jeho § 3 a § 25 odst. 3 zákona 58/50 Sb., o vysokých školách, ve znění zákona č. 46/56 Sb. Uvedené nařízení vlády pak bylo novelizováno dne 19. ledna 1966 vládním nařízením č. 108/66 Sb.
Z uvedené legislativy vyplývá, že se jednalo o vysokou školu, jejímž úkolem bylo poskytovat vysokoškolské vzdělání zahraničním studentům, připravovat zahraniční studenty ke studiu na jiných vysokých školách v ČSSR po stránce jazykové pečovat o přípravu československých expertů pro jejich činnost v zahraničí a poskytovat vysokoškolské vzdělávání rovněž československým studentům. Zde se jednalo o přípravu tlumočníků a překladatelů. Byla založena se dvěma fakultami, fakultou jazykové a odborné přípravy a fakultou společenskovědní. V roce 1974 byla tato instituce zákonným opatřením předsednictva ČNR č. 81/74 Sb., o zrušení Univerzity 17. listopadu v Praze, zrušena ke dni 30. září. Archiv této školy byl předán Univerzitě Karlově, která mj. vyvíjela dále, co se týká jazykové přípravy zahraničních studentů, příslušnou činnost, dále organizovala studia tlumočníků a překladatelů i odborné jazykové přípravy tuzemských expertů před vysláním do zahraničí v různých formách. Po uplynutí 20 let byl archiv Univerzity 17. listopadu v Praze předán Univerzitou Karlovou k uložení do Státního ústředního archivu v Praze.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy je úřadem kompetentním k těmto uvedeným faktickým konstatováním. Je mimo pravomoci Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy zkoumat a posuzovat, zda mohla nebo nemohla v daném společenském kontextu své doby být využívána nebo zneužita ke školení teroristů nebo čehokoli podobného.
Omlouvám se, pokud má odpověď není dostatečně jasná, ale můžeme konstatovat jen to, co ve školských análech k dispozici je, a z toho nic zřetelného takovéhoto typu nevyplývá.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Ptám se pana poslance, zda si přeje přednést doplňující otázku. Je tomu tak. Slovo má pan poslanec Exner.
Poslanec Václav Exner: Já vám, pane ministře, děkuji, že jste objasnil všechno, co bylo ve vašich silách. Myslím, že z vaší odpovědi jednoznačně vyplývá, jakého charakteru byla příslušná vysoká škola a čím se zabývala, a ani fakulta jazyků, ani společenských věd zřejmě prioritně nebyla zaměřena na přípravu teroristů.
***