(15.30 hodin)
(pokračuje Šojdrová)
Domnívám se, že dítěti je potřeba nabídnout i následnou pomoc, aby již vložená péče, která byla v zařízení poskytována, tím nebyla jaksi zmařena a aby děti nezůstávaly bez pomoci.
Dále navrhuji komplexní pozměňovací návrh, který jste obdrželi v písemné podobě. Tento návrh zavádí nový institut náhradní rodiny. Upozorňuji, že jste obdrželi návrh, který ještě obsahoval variantu smluvní nebo náhradní rodiny. Tímto tedy nyní upravuji návrh a doporučuji variantu, která zavádí institut náhradní rodiny. Tedy v návrhu se vypouští smluvní rodina ve všech ustanoveních, tak jak se v návrhu promítají, a variantu, která zmiňuje nevhodnost pobytu dítěte v kolektivu. Když dovolíte, přečtu pro zřejmost alespoň odstavec 5, tak jak jej v tom znění navrhuji.
Nový odstavec 5 zní: V odůvodněných případech, vyžaduje-li to zájem dítěte, může diagnostický ústav navrhnout u dítěte, kterému byla nařízena ústavní výchova, umístění do výchovy náhradní rodiny. Tato výchova bude navrhována zejména v případech, kdy z důvodů zdravotních či psychických nebude vhodný pobyt dítěte v kolektivu. Za tímto účelem vede diagnostický ústav evidenci těchto dětí, které předává orgánům sociálně-právní ochrany za účelem zprostředkování umístění dítěte do náhradní rodiny. Ostatní odstavce se přečíslují.
Nový institut náhradní rodiny se dále promítá do dalších zákonů, tak jak jsou předloženy v komplexním pozměňovacím návrhu, a to tedy do zákonu o rodině, zákonu o sociální, právní ochraně dítěte, zákonu o sociální podpoře, o sociální potřebnosti, o důchodovém zabezpečení, o cestovních náhradách, o cestovních dokladech, o vojácích z povolání. Tento návrh tedy zohledňuje potřebu alternativy k ústavní výchově, a to i poté, kdy dítěti byla soudem zařízena ústavní výchova.
Mohla by zde padnout námitka, že se tento institut náhradní rodiny velmi blíží pěstounské péči. Já bych si dovolila upozornit na to, že se liší v jedné velmi podstatné věci, a to v tom, že se jedná o náhradní rodinu pro děti, které již byly dány do ústavní výchovy, a je to tedy alternativa vůči pobytu v kolektivním zařízení.
Dále jako alternativu pro ústavní výchovu si dovoluji navrhnout pozměňovací návrh, který přečtu. V § 5 navrhuji doplnit poslední větu v odstavci 1: Ve zvláště odůvodněných případech, vyžaduje-li to zájem dítěte, umisťuje dítě - myslí se tím diagnostický ústav - mimo zařízení do smluvní rodiny.
V § 8 navrhuji nový odstavec 4, který zní: Diagnostický ústav smluvně zajišťuje spolupráci se smluvními rodinami. Prostřednictvím těchto smluvních rodin jsou zabezpečovány úkoly diagnostického ústavu zejména u dětí, u kterých pobyt v kolektivu není vhodný. Výběr a přípravu smluvních rodin, způsob spolupráce a kontroly stanoví diagnostický ústav podle vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí. Toto ustanovení se dále promítá do zmocňovacího ustanovení § 41, ve kterém navrhuji, aby Ministerstvo práce a sociálních věcí vydalo vyhlášku, která upravuje podrobnosti pro výběr a přípravu smluvních rodin, podrobnosti způsobu spolupráce a kontroly těchto smluvních rodin s diagnostickým ústavem. Upozorňuji na to, že tento pozměňovací návrh reaguje na určitou praxi, která se ukazuje v činnosti diagnostických ústavů jako velmi vhodná, a bylo by velmi dobré, abychom umožnili tuto řekněme alternativní možnost, umístit děti do rodiny.
Konečně poslední návrh je čistě legislativní. My jsme ve výboru přijali nový § 40 a dovolte mi nyní, abych ho přečetla nově s legislativně technickou úpravou. Tedy nové znění § 40 zní: Pojištění. Zařízení nebo středisko může uzavřít pojištění pro případ své odpovědnosti za škodu vzniklou ve věcech, životě a zdraví dětí a svých zaměstnanců.
Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji paní poslankyni Šojdrové. Poslední písemně přihlášený je pan poslanec Pleva.
Poslanec Petr Pleva: Vážený pane předsedo, pane ministře, dámy a pánové. Přednesu pozměňovací návrh, který jsem už avizoval v obecné rozpravě. Je to pozměňovací návrh ke komplexnímu pozměňovacímu návrhu paní kolegyně Šojdrové, který by měl v podstatě obrátit ten gard, který ona nastavila, to znamená nepreferovat kolektivní výchovu, ale naopak preferovat výchovu v rodině, pokud je to možné.
Tedy § 5 odst. 5 zní: Vždy, když je to proveditelné, navrhne diagnostický ústav u dítěte, kterému byla nařízena ústavní výchova, umístění do výchovy náhradní rodiny. - Tady bude odkaz pod čarou na § 46a) zákona o rodině. Tato výchova nebude navrhována pouze v případech, kdy z důvodů zdravotních či psychických nebude vhodná výchova v náhradní rodině. Diagnostický ústav spolupracuje s orgány sociálně-právní ochrany za účelem zprostředkování umístění dítěte do náhradní rodiny.
Druhý pozměňovací návrh k tomuto komplexnímu pozměňovacímu návrhu. V části druhé v § 46 a) odst. 2 se vypouštějí slova "diagnostický ústav nebo". Odebrání dítěte z náhradní rodiny nemůžeme soudu nařídit pouze tehdy, pokud o to požádá diagnostický ústav. Zde musí zůstat volné uvážení soudu. Přímo natvrdo nemůžeme soudu říci, že musí vyhovět pouze rodičům v té náhradní rodině, protože pokud v té náhradní rodině dochází k nějakým střetům s dítětem, zřejmě bude lepší, když z této rodiny bude odňato.
A v části třetí, která se vztahuje k části první, se v § 20 a) odst. 1 vypouštějí slova "který vede evidenci dětí s nařízenou ústavní výchovou, a u kterých z důvodů zdravotních či psychických není vhodný pobyt v kolektivu". Prosil bych, aby o tomto pozměňovacím návrhu bylo hlasováno jako o celku.
A nyní předložím druhý pozměňovací návrh, který je na stejné téma, ke kterému zde již hovořili někteří kolegové. Moje řešení je velmi podobné, ale v něčem trochu odlišné. Jedná se o umístění dítěte na samotku do oddělené místnosti. Jsem přesvědčen, že takto umísťovány mohou být pouze děti s uloženou ochrannou výchovou, to znamená ty, které se dopustily nějakého závažného, zřejmě i kriminálního činu, za který jsou umístěny v těchto zařízeních. Tudíž nově navrhuji znění odstavce 1.
§ 22 odst. 1 tedy zní: V zájmu zklidnění agresivního dítěte a stabilizace jeho psychického stavu lze dítě starší 12 let s uloženou ochrannou výchovou v diagnostickém ústavu, dětském domově se školou nebo výchovném ústavu, které ohrožuje zdraví nebo život sebe samého, ostatních dětí nebo zaměstnanců zařízení, umístit do oddělené místnosti, a to nejdéle na dobu dvou hodin nepřetržitě, a to nejdéle 12 hodin v průběhu jednoho měsíce. U ostatních dvou odstavců, kde jsem původně chtěl také provést změnu, se připojuji k návrhu paní kolegyně Dundáčkové, který se mi zdá lepší.
Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji za vystoupení panu poslanci Plevovi. Kdo se další hlásí do podrobné rozpravy?
***