(9.50 hodin)
(pokračuje Martínek)
Jsem přesvědčen o tom, že jde o nedorozumění, pokud se týká návrhu, který padl na výboru pro veřejnou správu. Tam skutečně došlo k tomu, že peníze, tak jak jsou zemědělské školy po republice, se přerozdělily do jednotlivých krajů. Znamená to, že v žádném případě nemohla být postižena tímto návrhem Praha. Pokud by bylo třeba, můžeme pak v kuloárech, protože bych nerad zdržoval celou sněmovnu, tuto záležitost rozebrat.
Pokud se týká jeho posledního tvrzení, že návrh o rozpočtovém určení daní poškodil Prahu, tak musím konstatovat, že je to bohapustá lež. Nevím, kde vzal skutečnost, že Praha přišla o dvě miliardy korun. Nechal jsem si udělat další prognózu podle skutečných příjmů jednotlivých měst a míst v republice - na základě pololetních výsledků, protože jiné nejsou - a takto se přepočítaly jednotlivé příjmy obcí. Musím konstatovat, že platí to, že minimálně 80 % obcí bude mít vyšší příjmy, než měly v minulých letech, a to také mimo jiné na úkor příjmů státního rozpočtu. Je to zatím prognóza, počkám si však do konce roku, abychom vám mohli sdělit konkrétní číslo. Ale dnes už je zcela jasné, že to bude někde v rozmezí mezi 6 až 8 miliardami korun, které obce dostaly navíc proti minulým letům, a to na úkor státního rozpočtu.
Pokud se týká Prahy jako takové, tak tato prognóza jasně hovoří o tom, že Praha sice nebude mít růst takový jako v minulém roce, kdy byl 3,6 %, ale bude mít růst minimálně 1,7 %, to znamená, že rozpočtové příjmy se jí zvyšují. Navíc pokud vím, tak Poslanecká sněmovna na letošní rok Praze přispěla ještě některými mimořádnými prostředky tak, aby Praha nebyla poškozena.
Nechci rozebírat tuto diskusi, protože mám jako historik toto město rád, je to klenot naší země a je zcela jisté, že k ní musí být brán zcela jiný zřetel než k jiným městům. Prosil bych však pány kolegy a paní kolegyně, kteří tvrdí některé věci, které nejsou seriózní, aby se podívali do celkových výnosů daní celého státu a pak se podívali, kolik z těchto výnosů přináleží Praze a kolik všem ostatním městům dohromady. Myslím, že je to zajímavé zjištění, a vřele to doporučuji.
Na závěr chci zcela kategoricky říci, že Praha rozhodně o žádné peníze oproti minulému roku nepřišla a má mírný růst rozpočtových příjmů a zcela jistě se to na konci roku prokáže.
Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Prosím nyní pana poslance Kvapila.
Poslanec Tomáš Kvapil: Vážená paní předsedající, vážená vládo, kolegyně a kolegové, pan místopředseda Langer stanovil nějaké principy, které by měly být přijaty nebo promítnuty do tohoto projednávaného zákona. Chtěl bych se k nim vyjádřit. Začnu tím jeho posledním.
Rozpočty krajů by neměly být zajištěny na úkor obecních rozpočtů. Zde musím podotknout, že naopak v návrhu zákona je uvedeno 850 milionů pro rozpočty obcí v příštím roce navíc, což není rozhodně na úkor krajů, ale je to posílení rozpočtů obcí.
Pak ten druhý a třetí princip se týká státního rozpočtu. On zde vyslovil tezi, že pokud někdo chce navrhnout v tomto zákoně navýšení příjmů krajů, tak současně by měl definovat - a přiklonil se k tomu i kolega Beneš - v které kapitole státního rozpočtu by měl být proveden patřičný škrt.
Přiznám se, že s tímto principem zásadně nesouhlasím. Protože projednáváme zákon, který je na úrovni mandatorních výdajů, které se stanou příjmy krajů. Provádění škrtů ve státním rozpočtu je otázkou až samozřejmě druhého, případně třetího čtení zákona o státním rozpočtu, což není tato situace. A navíc pravděpodobně státní rozpočet navržený vládou v této verzi nebude přijat, a tudíž na přijatý zákon o rozpočtovém určení daní bude mít možnost a příležitost vláda bezesporu reagovat při druhé verzi rozpočtu.
Tou poslední tezí nebo principem, o kterém zde bylo mluveno, je rovnoměrný tok financí. A to v plné míře je smyslem tohoto zákona, který má zajistit nárokové příjmy krajů jako podíl na centrálně vybíraných daních.
Já bych k tomu doplnil ještě jeden princip a to je příjem krajů, který by měl být nezávislý na rozpočtu státu. A opět tento princip vlastně navržený zákon splňuje.
Nicméně co vidím jako nesprávné a navržené v nedobré podobě ze strany vlády - návrh vlády počítá s tím, že na vlastní rozvoj krajů bude 700 milionů korun. Tak aspoň je hovořeno ve zprávě. To považuji za tristní. Pro jakési porovnání: V letoším státním rozpočtu na tzv. individuálně dotované stavby máme 14 miliard korun. Jsou to stavby, které jsou v jednotlivých krajích podporované ze státního rozpočtu. Znamená to, že v každém kraji se průměrně investuje jedna miliarda, i když je to velmi nerovnoměrně rozděleno. Tento návrh počítá zhruba s desetinou, což považuji za naprosto nevyvážené. Jsem si vědom, že ty stavby, o kterých jsem hovořil a jsou v letošním státním rozpočtu, by měly pokračovat a být dokončovány v následujících letech. Volila se varianta, že toto dokončení bude na základě příjmů nebo prostředků ze státního rozpočtu, tudíž to nelze srovnávat 1 : 1. Přesto však těch 700 milionů považuji za naprosto podhodnocené. Na základě takovýchto částek, tedy v průměru 50 milionů Kč na kraj, se nedá dělat žádná rozvojová politika a plnit nějaké programy podpor na území kraje.
Proto náš poslanecký klub bude v tomto směru podávat pozměňovací návrhy a nebudeme respektovat to, co zde řekl kolega Beneš, abychom současně s tím navrhovali nějaké škrty v kapitolách jednotlivých resortů. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Slovo má pan poslanec Kladívko.
Poslanec Tomáš Kladívko: Vážená paní předsedající, kolegyně a kolegové, máme před sebou v rámci tohoto bodu dvě usnesení výborů, které se zabývaly touto problematikou. První materie pod 974/1 je usnesení rozpočtového výboru, který se zabýval jako gesční výbor návrhem tohoto zákona a přijal usnesení, ve kterém doplňuje některé věci, ale v zásadě nemění vládní návrh. Poté máme před sebou komplexní pozměňovací návrh, který přijal výbor pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí, jenž komplexně tento návrh mění.
Ptám se, v návaznosti na kolegu Martínka, kdo má v tomto případě tu svou pravdu a říká, že to, co výbor schválil, je to správné pro rozpočet krajů.
Z tabulek i z usnesení výboru pro veřejnou správu jasně vyplývá, že kraj pražský je výrazně krácen, a to na procentní části celostátního hrubého výnosu daně podle § 3 písm. B až F.
***