(11.00 hodin)
(pokračuje Dostál)
Charity a diakonie byly od svého vzniku na počátku 20. století po většinu své existence vždycky, i za první republiky prosím, byly zřizovány jako spolky. Teprve od roku 1994, kdy to prosadil osobně pan kardinál Vlk jako tehdejší předseda České biskupské konference, jsou charity a jen některé diakonie evidovány na Ministerstvu kultury.
Není pravda, že charity by měly být církevními právnickými osobami podle kanonického práva, protože výklad, že jsou sdružením věřících, není zcela pravdivý. A dokonce ani neposkytují péči jen věřícím lidem. Jsou to typicky obecně prospěšné společnosti, a proto nevidíme sebemenší důvod pro to, aby takto nebyly zřizovány, pokud ony samy se nechtějí zřizovat jako spolky, či přesněji jako občanská sdružení.
Proto Ministerstvo kultury se rozhodlo návrhy D1 a F nepodpořit.
Po druhém čtení jsem na základě konzultací s několika poslaneckými kolegy z různých stran našeho politického spektra ustoupil od mnoha zamítavých postojů k některým pozměňovacím návrhům, a náš postoj bude vstřícný.
Chtěl bych v této souvislosti říci, že pozměňovací návrhy pana doktora Matulky považuji za velice kvalitní. Bohužel nejdou zařadit do ducha tohoto zákona, protože naprosto odporují jeho koncepci a případné jejich zapracování by znamenalo naprosté přepracování tohoto zákona. Je mi líto, ale v tuto chvíli nepodpořím ani pozměňovací návrhy pana poslance Matulky.
Na závěr mi dovolte, abych v této souvislosti připomněl panu poslanci Cyrilu Svobodovi, že v souvislosti s tímto zákonem dluží ředitelce odboru církví láhev whisky, kterou prohrál v sázce, a já se domnívám, že jako čestný muž svým závazkům vůči této dámě dostojí. (Veselost v sále.)
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji. Nyní požádám o slovo pana zpravodaje, který se hlásil do otevřené rozpravy ve třetím čtení.
Poslanec Jaromír Talíř: Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, kolegové a kolegyně, naváži samozřejmě na slova pana ministra kultury Pavla Dostála, a jako předkladatel onoho pozměňovacího návrhu řeknu, že mám opačný názor, který se opírá o Listinu základních práv a svobod, která uvádí právo těchto institucí spravovat své záležitosti a zřizovat své a jiné instituce nezávisle na státních orgánech.
Souhlasil bych s částí toho, co pan ministr řekl, že v případě takových zařízení, jako jsou nemocnice, je v pořádku, aby tu platila stejná pravidla pro tento sektor, ale musím konstatovat, že ten rejstřík těchto institucí je podstatně širší a bohatší a že doposud církve tato práva mají, a tímto zákonem jsou jim omezována. Tolik k tomuto pozměňovacímu návrhu.
My máme s předkladatelem ještě jeden rozporný názor na pozměňovací návrh, který je obsažen v tom, co schválil garanční výbor, a to, jak smí být užíván zisk, který vyplývá z hospodaření církví, protože tento zákon omezuje používání tohoto zisku a neumožňuje jeho využívání podle rozhodnutí toho subjektu, který zisk vytvořil, ale striktně nařizuje jeho užití pro účely stanovené zákonem.
Tolik v rámci mé obecné řeči jako zpravodaje.
Nyní mi dovolte, pane místopředsedo, abych přešel ke své zpravodajské roli a navrhl nejprve některé legislativně technické úpravy, které je potřeba učinit v tisku 919/2, a potom proceduru, kterou bychom se řídili při schvalování pozměňovacích návrhů.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji, pane poslanče. (Zvoní.) Poprosil bych všechny o trochu klidu, než přistoupíme ke schvalování procedury.
Protože nemám nikoho, kdo by mě vystřídal, musím z tohoto místa sdělit také jednu technickou poznámku. Dostal jsem sjetinu o závěrečném hlasování o mysliveckém zákoně, kde i já mám uveden křížek, přičemž pozitivně jsem hlasoval pro. Proto bych do záznamu prosil uvést, že i předsedající byl v závěrečném hlasování pro schválení mysliveckého zákona.
Prosím, pane zpravodaji, předneste nám návrh procedury.
Poslanec Jaromír Talíř: Nejprve bych si dovolil přednést legislativně technické úpravy k tisku 919/2
První se týká pozměňovacího návrhu výboru, který je uveden pod bodem A9 na straně 3, kde je třeba doplnit poznámku pod čarou č. 8.
Druhá úprava se týká pozměňovacího návrhu kolegy Matulku uvedeného pod B21, kde ze smyslu toho, co předkládá, musí být správný text "zrušuje se třetí věta odst. 1".
Třetí úprava se týká pozměňovacího návrhu kolegy Payna, a to návrhu, který je uveden pod bodem C10, kde chybou legislativy, která se přehlédla, je v tomto návrhu chybně uvedeno nové písmeno, které se zařazuje. Správně tento návrh zní: "v § 11 odst. 4 se za písm. c)…", a nikoli, jak je uvedeno ve vašem tisku, doplňuje nové písmeno d), které zní "d)" - text a znění pozměňovacího návrhu ale zůstává stejný.
V pozměňovacím návrhu E3 kolegy Kučery je chybně uveden § 22, správně má být "§ 28" - § 22 odst. 7 nemá.
A poslední úprava se týká pozměňovacího návrhu G1 kolegy Zahradila, kde v poslední větě musí být vypuštěna slova "podle písm. a)", protože v odst. 8 žádná písmena nejsou.
Tolik tedy legislativně technické úpravy.
Místopředseda PSP František Brožík: Ještě jsme neuzavřeli rozpravu, a proto se hlásí pan kolega Matulka. Prosím.
Vážení kolegové, určili jsme si, že dnes budeme jednat od 9 do 13 hodin. Máme před sebou ještě tři návrhy zákonů. Myslím si, že bychom mohli vydržet v klidu, abychom se navzájem poslouchali. Dnešní pravá strana je opravdu, ale opravdu velmi hlučná.
Poslanec Dalibor Matulka: Dámy a pánové, po úvodním slově pana ministra kultury připomínám jeho slova, kterými mi trošku polichotil, když řekl, že mnou předložené pozměňovací návrhy považuje za kvalitní, nicméně takového druhu, že nezapadají do celkové konstrukce navržené vládou, a že by to znamenalo výraznější přepracování celého zákona.
Naváži na své vystoupení ve druhém čtení, kde jsem podotkl, že na tomto zákoně není možno nic uspěchat. A jestliže i ministr kultury je přesvědčen, že tyto pozměňovací návrhy kvalitní jsou, nicméně že by to technicky znamenalo problém přepracování tohoto zákona, myslím, že bychom neměli tato slova brát na lehkou váhu, že bychom více měli usilovat než o čas o kvalitu zákona, a proto dávám návrh na opakování druhého čtení.
***