(22.40 hodin)
(pokračuje K. Vymětal)
Mám pocit, že to je projev neodpovědnosti a neschopnosti v řídicí funkci řešit problémy, za které jsem odpovědný.
Přece bylo prokázáno, že byly nedostatky závažné v dokumentaci. Ve zprávě se několikrát o tom hovořilo. Nechtějme přece, aby nedostatky v dokumentaci, v administrativě řešil ve FN v Ostravě ministr zdravotnictví. Od čeho tam potom ředitel nemocnice je? Nebo prokázal svým přístupem, když říká, já jsem upozorňoval, že nebyl schopen řešit problémy, za které byl odpovědný jako ředitel nemocnice? V tom případě neměl v té funkci co dělat.
Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Ještě s faktickou poznámkou pan kolega Chytka, jen mě prosím nenuťte k tomu, abych konstatoval určitou psychiatrickou diagnózu.
Poslanec Radim Chytka: Já kolegu Karla Vymětala velice rád poučím, já chápu, že pokud jsem ředitelem nějaké organizace, tak si svému zřizovateli nestěžuji. Pravděpodobně kolega Vymětal nepracoval jako ředitel fakultní nemocnice, takže zřejmě neví, že když jsem ředitelem fakultní nemocnice, tak mé podřízené jmenuje zřizovatel a to je ministr zdravotnictví a ministr školství. Proto je součinnost nutná.
Druhá faktická poznámka. Samozřejmě že nešlo pouze o administrativní chyby. Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Pan kolega Janeček. Prosím.
Poslanec Josef Janeček: Já bych zodpověděl dotazy. Pokud jsem dobře rozuměl kolegu Maštálkovi, hlavní problém se týkal oné, jak říkal, zcizené dokumentace. Já jsem měl za to, že už jsem to tady vysvětlil. Komise vycházela z dokumentace, z té, která byla oficiálně předána vedení nemocnice. Dokumentace v Ostravě byla, protože se o problémech hovořilo dříve, oficiálně rozmnožena, takže jeden chorobopis je třeba ve třech exemplářích, v originále plus dvě kopie. My jsme vycházeli, a je to v průběžné zprávě, z dokumentace, která nám byla oficiálně předána vedením nemocnice v Ostravě, dokumentace se skládala - tenkrát jsme to nesledovali - jak z originálu, tak z kopií. Těsně předtím, než byla přečtena průběžná zpráva, než měla být čtena, tak jsme dostali, a teď neřeknu z hlavy, kolik balíků chorobopisů, kde opět byla dokumentace, jak v originále, tak v kopiích. Porovnáním dokumentace, té, kterou jsme oficiálně šetřili, a této jsme nezjistili žádný rozdíl. K našim znalostem to přispělo asi ve třech kusech dokumentace, která byla jiná, proto také v té zprávě průběžné, pokud se nemýlím, uvádím, že nám chyběla dokumentace ve 12 případech, a v této závěrečné uvádíme v 9 případech, to znamená, že rozdíl byl tři chorobopisy tří dárců. K jednomu z těchto chorobopisů ze tří byly zpracovány soudně znalecké posudky, neboť tento chorobopis už byl předtím předmětem žaloby. Neshledali jsme, že by nález v tomto chorobopise jakýmkoliv způsobem neodpovídal oněm soudně znaleckým posudkům. Čili nedošli jsme k žádnému přesvědčení nebo názoru, že by kdokoliv s dokumentací nějakým způsobem účelově manipuloval. Jak říkám, základem byla dokumentace, kterou jsme dostali v Ostravě. To asi k této otázce.
To, co se ptala kolegyně Emmerová. Jakým způsobem bylo stanoveno, který případ je sporný. Já musím říci, že jednak na dokumentaci v jednom případě bylo napsáno včetně podpisu lékařů, že se jednalo o situaci - a teď nechci, abych byl nařčen z šíření poplašné zprávy - že lékaři čekali na to, až pacient zemře, a byl to velmi mladý pacient. Tato dokumentace byla podrobena šetření. Potom byla podrobena dokumentace, kde někteří ze svědků vyslovili podezření z řádného (?) postupu. K těmto případům, kde vznikly tyto pochybnosti, byly vypracovány znalecké posudky. Myslím si, že toto je zhruba všechno, co kolegyně Emmerová chtěla vědět a co zde nebylo řečeno.
Ještě se tady hovořilo o stagnaci odběru v České republice. Musím říci, že to je něco, co mně jako lékaři, jako člověku vadilo, toto obviňování. Musím říci, že pokud jsem se zabýval statistikou, tak podle mého názoru, jedině kde existuje kauzální příčina, je skutečnost, že v polovině roku 1997 bylo výkonové financování změněno na paušál, to znamená, že pro nemocnice bylo nevýhodné starat se o dárce, protože v roce 1998 dochází k poklesu dárců orgánů. Kolega David kroutí hlavou, proto mu nabídnu čísla. V roce 1996 bylo 216 odběrů, v roce 1997 239, v roce 1998 dochází k nejzásadnějšímu poklesu, tj. pokles z 239 za 199, v roce 1999 dochází k dalšímu poklesu na 164, v roce 2000 došlo k vzestupu na 175.
Čili já říkám: to, že to někdo dává do vztahu s činností nebo vyšetřováním tohoto případu, se mi zdá - řeknu ano, kdybych to chtěl říci, tak je to politická hra, je to nezodpovědné, protože souvislost zde není patrná. Byla by asi patrná uvnitř centra v Ostravě, kde docházelo k nějakým organizačním změnám. Tam pravděpodobně bychom toto mohli takto interpretovat z hlediska celé republiky. Kdybych to chtěl obrátit, a já to samozřejmě nebudu obracet, tak bych mohl tvrdit, že díky činnosti komise v minulém roce došlo k stoupnutí počtu dárců orgánů. Vím, že to tak není, že prostě v tom jsou jiné jevy, ale v žádném případě nelze říci, že tady je souvislost mezi ostravskou kauzou a poklesem nebo zvýšením počtu dárců orgánů.
Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji. Vážení kolegové, nezlobte se, ale mám pocit, že ve 23 hodin večer reagovat na rozpravu, ve které je přítomno deset členů Poslanecké sněmovny, již zavání skutečným masochismem. Nezlobte se na mne, ale já bych velmi apeloval na to, abyste se stručně během dvou minut vyjádřili, a pak avizuji, že ukončím všeobecnou rozpravu.
Prosím, pane poslanče.
Poslanec Karel Vymětal: Děkuji, pane předsedající. Mně se zdálo podivné to, co říkal kolega Chytka, že by bylo pravdivé, takže jsem si ještě u kolegů ověřoval. Prostě v pracovněprávním vztahu přednosta kliniky, i když je jmenován ministrem, odvoláván ministrem, pracovněprávně je podřízen řediteli nemocnice. V pracovním vztahu. O to kráčí tady, o dokumentaci, o administrativu, o porušení pořádku. Tak to je třeba řešit v pracovním pořádku a od toho je tam ředitel, aby to řešil se svými podřízenými. Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Pan poslanec David.
***