(14.50 hodin)
(pokračuje Špidla)
Jsme přesvědčeni, že jak se říká, i slepé kuře někdy zrno najde, i v tomto případě pravicová předloha byla uvážená a správná. Ale principiálně se jedná o předlohu předloženou za vlády Václava Klause.
Myslím si, že se dá parafrázovat výrok de Saint-Exupéryho, který hovořil o tom, že stíhačka nikoho nezabije, protože je dávno pryč, když teprve začne proudit krev ze zasaženého těla. Ano, je pravda, že důsledky politické koncepce konzervativních vlád se v plné nahotě projevily až v okamžiku, kdy tyto vlády nebyly u své ústavní odpovědnosti. Tak tomu je, a to je celková souvislost.
Myslím si, že to, co je v sociální politice koncepční a důležité, to je silné rozvinutí sociálního dialogu a vytrvalé a někdy velmi obtížené hledání rovnováhy mezi protichůdnými zájmy, je něco, co se v tomto volebním období realizuje. Jistěže ne dokonale, ale v každém případě lépe než v období předchozím.
Dovolte mi ještě poslední poznámku a to je poznámka k důchodové reformě. Ano, je pravdou, že sociální demokracie předkládá svoji představu důchodové reformy. Je také pravdou, že tato reforma neodpovídá představě ODS a neodpovídá představě konzervativních sil v České republice. To mě nepřekvapuje a není to nic, co by mě pohoršovalo a co bych považoval za nesprávné. Pouze to znamená, že o koncepce se bude muset svést ještě výrazné politické střetnutí a že zřejmě bude nutné dospět ke zvratu v obsazení Parlamentu, aby bylo možné prosadit to, co zamýšlíme. Myslím si, že cíl je dosažitelný a že současné práce na důchodové reformě postoupily dost daleko na to, aby v případě posílení vlivu sociální demokracie bylo možné reformu uskutečnit.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji. Nyní má slovo první přihlášený bez přednostního práva vystoupit pan poslanec Cyril Svoboda, připraví se pan poslanec Grebeníček.
Poslanec Cyril Svoboda: Vážený pane předsedající, vážená vládo, kolegyně a kolegové, já jsem učinil něco, co jsem neučinil ještě nikdy, co jsem byl v Poslanecké sněmovně, a zprávu o stavu unie jsem přečetl. Mohu vám říci, že to bylo úchvatné čtení, protože jsem se musel přemáhat, abych to dočetl do konce nikoliv proto, že bych měl zásadní odpor vůči všem informacím, které ve zprávě byly, ale pro jazyk, který je ve zprávě, protože tato zpráva začíná zajímavým tvrzením, totiž že bylo splněno 75 % programu kupodivu přesně ve tři čtvrtě období, není tam ani jedna desetina procenta vedle a zbývá splnit 25 %, o kterých tam bohužel nic není, kromě poslední stránky, kde jsou některá problémová místa. Z toho jasně vyplývá, že tato zpráva má jediný cíl: chválit vládu. Vláda chválí sama sebe a tomu lze také samozřejmě rozumět, protože vláda vypovídá o sobě v předvolebním období.
Nicméně si myslím, že je korektní a správné za něco vládu pochválit. Myslím si, že nepochybně výrazným počinkem byla reforma veřejné správy a vznik krajů. Považuji to za správný krok a je to věc, za kterou je třeba vládu pochválit. Jistě patří způsob negociací ke vstupu do Evropské unie k dobrým momentům vlády, nepochybně si myslím, že patří naše uznání tomu, že vláda skutečně předkládá velké množství zákonů, to znamená legislativní činnost vlády je také úspěšná. To jsou myslím jedny z klíčových momentů, které vidím pozitivně na činnosti vlády.
Nicméně kdo chce reagovat na tuto zprávu, by si měl přečíst jiný dokument, a to je programové prohlášení vlády. Když to čteme, zjistíme, že tam je několik úkolů, o kterých dnes není nikde ani slovo. Například vláda tvrdí, že zřídí finanční policii a finanční prokuraturu. Nikde ani vidu, ani slechu. Vláda říká, že provede reformu správního soudnictví, a jediné, co jsme schválili, byla jakási koncepce vize, jak to má být, ale žádná skutečná reforma správního soudnictví není, ačkoliv v samém začátku programového prohlášení vlády se dokonce polemizuje o tom, zda bude, nebo nebude Nejvyšší správní soud, a vláda říká - toto bude naše priorita.
Dále v programovém prohlášení vláda říká, že chce, abychom byli vzdělaná společnost, a pan předseda, když mluvil ve svém projevu, tak říkal, že prioritou vlády mimo jiné je starat se o učňovské školství a ne hlavně o školy vysoké, nicméně jestli něčím máme být konkurenceschopní v Evropě, tak je to také v tom, že budeme vzdělaná společnost, a podpora vysokého školství patří určitě k prioritám a musí to být vidět. Zatím musím říci, že z toho vidíme v reálném životě velké zklamání z podpory vysokého školství. Jako příklad mohu říci, že za celou dobu vlády vznikla pouze jedna veřejná neuniverzitní vysoká škola. Vznikají soukromé školy, ale veřejná škola neuniverzitního typu nevznikla. To je jasná otázka, že je správné věnovat se školství střednímu, ale vysoké školství je školství, které zvyšuje znalostní úroveň celého národa, a musíme mu dát velkou prioritu.
Je samozřejmě otázka, jak je to s vymáhatelností práva. I to je v začátku programového prohlášení vlády a myslím si, že je třeba také ocenit skutečnost, že rameno spravedlnosti dopadá i na některé osoby, na které předtím nedopadalo, že nejsme zemí bez výsad a imunit. To si myslím, že je správný krok, ale vůbec se mlčí o tom, zda skutečně každý občan má dostupnou spravedlnost. Zda každý občan se dočká spravedlivého a rychlého rozhodnutí u soudu. To je věc, o které mám velkou pochybnost.
Abych pokračoval ve výčtu dál, tak se mi zdá, že je velmi problematická otázka bydlení. V programovém prohlášení vlády se říká, že vláda chce zajistit každému dostupný byt, že chce zajistit, aby bydlení bylo dostupné pro každého, a výsledkem je, že podpora ze státního rozpočtu na bydlení klesla téměř o jednu pětinu a Fond bydlení tuto věc nenapravil. Fakticky došlo k likvidaci dvoutisícové půjčky, to znamená, že dosažitelnost bydlení se v reálném životě vzdaluje od těch, kteří potřebují bydlet.
Pokud jde o zahraniční politiku, abych se ještě dotkl jedné oblasti, tak jsem řekl, že si myslím, že je třeba ocenit vládu v jejím úsilí, pokud jde o negociaci s Evropskou komisí při vstupu do Evropské unie. Nicméně toto téma se nestalo klíčovým tématem domácím a myslím si, že tady vláda má velký dluh, protože, byť je dostupných mnoho informací, lidé nevidí zásadní vnitropolitický zápas o vstup do Evropské unie. To je věc, která podle mého názoru je velkým dluhem vlády, a Ministerstvo zahraničních věcí je spíš známo svými postoji k Rakousku nebo k problému Českého domu nebo něčeho podobného, ale v této aktivitě tady není velký pokrok.
***