(17.20 hodin)
(pokračuje E. Zeman)
Chtěl bych zdůraznit, že toto je jeden z opěrných pomocných systémů, jak vyškolit ty, kteří budou školit dále, tedy vzdělávání vzdělávajících.
Současný stav projektu II - výukový software a informační zdroje, čili toho, co je vlastně jádrem celé této politiky. Pro projekt II byl na základě schválené dokumentace vypracován tzv. akční plán, který obsahuje harmonogram akcí, popis výstupů, finančních nároků na postupnou realizaci cílů programu, základních organizačních struktur a klíčových procesů. Pokračuje se s náborem a výběrem členů odborných rad, jednotlivých podprogramů a dalších spolupracovníků. Dále se ve všech programech sbírají informace a připravují nezbytné podklady, tzn. metodiky řešení, parametry výstupů, příprava spolupracovníků atd. pro zahájení a realizaci plánovaných poptávkových evaluačních a výběrových procesů, zvláště pro vzdělávací portál, výukový software a iniciaci projektů využití informačních a komunikačních technologií pro skupiny škol, zpracovávají se materiály pro širokou i odbornou veřejnost do masmédií. Počínaje ministerstvem se všichni zúčastňujeme diskusí, zejména na odborných fórech, vysvětlování a upřesňování cílů a metod navržených v rámci tohoto projektu. I zde je programová dokumentace ve stadiu před schválením Ministerstvem financí.
Rád bych zdůraznil, že projekt II - výukový software a informační zdroje, je klíč, je to jádro. Projekty I a III jsou vlastně pomocné opěrné systémy, které mají umožňovat, aby to fungovalo, ale projekt II je klíč, to je to, oč běží.
Rád bych ještě v tomto okamžiku připomněl těm, kteří se dožadují rozdělování peněz pro školy, že jak v projektu I, tak v projektu II peníze půjdou přímo na školy. Tam jsou peníze směrovány přímo až na školy, nebudou žádným způsobem centrálně organizovány, nebude to centrum, kdo bude rozhodovat o jejich vynaložení.
Pokud jde o projekt III - infrastruktura, což je druhý opěrný pilíř systému, tzn. to technické zabezpečení, tak tam zatím proběhla veřejná obchodní soutěž na generálního dodavatele infrastruktury a lze rekapitulovat, že 18. 4. letošního roku byla vyhlášena obchodní veřejná soutěž na výběr generálního dodavatele. 30. 5. letošního roku proběhlo otevírání obálek s nabídkami. Bylo podáno 6 nabídek, a jak jistě víte z médií, 5 z nich nevyhovělo pro formální nedostatky. 6. 6. letošního roku byla ustanovena meziresortní výběrová komise, ale 14. 6. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže pozastavil další postup a požádal ministerstvo školství o vydání materiálu, aby přezkoumal důvody vedoucí k vyřazení pěti nabídek z veřejné obchodní soutěže. 26. 6. námitky Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže jsou až na jednu námitku vypořádány, nicméně stále ještě platí stav blokace z této strany.
Celá řada dotazů byla vznášena na to, jaký je stav využití státního rozpočtu, resp. financování z prostředků státního rozpočtu. Mohu konstatovat, že zatím nebyly čerpány žádné prostředky. Je vypracována dokumentace programu. Tato dokumentace i hodnoty pro tabulky jsou závislé na vybrané nabídce v rámci veřejné obchodní soutěže, kterou v tuto chvíli nemůžeme dotáhnout do konce, a programová dokumentace je na Ministerstvu financí ve fázi před schválením.
Časový harmonogram pro činnost generálního auditora, vypsání veřejné obchodní soutěže, jak jsem avizoval, je v tuto chvíli pozastaveno a čeká se rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže o veřejné obchodní soutěži na generálního dodavatele.
Ani v tomto případě nebyly zatím čerpány žádné veřejné prostředky, čili zdůrazňuji - ani na generálního dodavatele, ani na generálního auditora nebyly zatím čerpány žádné prostředky ze státního rozpočtu.
Celkový stav projektu. Na začátku června byla velmi úzce rozvinuta spolupráce Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy se zástupci Ministerstva kultury, Ministerstva práce a sociálních věcí, Ministerstva vnitra, Národní knihovny atd., zejména pro vypracování plánu realizace druhé etapy státní informační politiky ve vzdělávání, která má
1. vytvořit podmínky pro zvyšování informační gramotnosti občanů, zaměstnanců veřejné a státní správy, pracovníků ve zdravotnictví a knihovnictví,
2. vytvořit podmínky pro efektivní zapojení škol do systému celoživotního vzdělávání občanů v oblasti ICT do konce roku 2005.
Na začátku měsíce června byl vyhlášen konkurs na místo vrchního ředitele nového odboru, který bude řídit na našem ministerstvu státní informační politiku ve vzdělávání. K tomu mohu říci, že k 26. 6. se přihlásilo 10 zájemců.
V úterý, jak už jsem zde úvodem říkal, 19. června letošního roku, se v Poslanecké sněmovně uskutečnil seminář státní informační politiky ve vzdělávání. Tento seminář zaznamenal velmi kladný ohlas v médiích. Musím znovu s lítostí říci, že přítomno bylo několikanásobně více novinářů než poslanců.
Z otázek, které v zadání požadavku na tuto informaci zazněly, klíčová otázka byla, proč vlastně bylo rozhodnuto o zajištění školské informační a komunikační infrastruktury formou služeb generálního dodavatele. Jinými slovy ze tří projektů, z nichž klíčový je projekt II, se debata mediální i parlamentní točí převážně kolem jednoho z podpůrných programů, tedy projekt III - infrastruktura.
Abych odpověděl na otázku, proč bylo takto rozhodnuto - projekt budování infrastruktury základních a středních škol v rámci realizace státní informační politiky ve vzdělávání vyvolává samozřejmě řadu otázek a rozsáhlou polemiku nad zvoleným způsobem zabezpečení úkolů. Tato varianta má samozřejmě nejen své silné stránky, ale i některé své slabiny. Nepředstavuje pouze příležitost pro vyšší kvalitu a rozsah služeb, ale také - a to nepopírám - představuje určitá rizika. Materiál, který zde cituji, diskutuje pouze zvolenou variantu. Stejně obsáhle je samozřejmě možné diskutovat jiné možnosti. Ty, které nejčastěji zaznívají mediálně, i zde v parlamentě, jsou dvě. První je varianta krajská. Nově vzniklé kraje žádají, aby ministerstvo školství ponechalo realizaci a rozhodování na krajích. Je to varianta "dejte nám peníze". Některé školy žádají místo dodávek poskytnutí finančních prostředků. Čili máme zde tři varianty - tu, kterou předložilo ministerstvo, tu, kterou žádají kraje, a tu, se kterou se ozývají některé školy. Chtěl bych zde zdůraznit, že všechny tyto varianty jsme v úvodu brali v potaz, a dokonce jsme zkoušeli i více variant.
Je nutné podotknout, že v době, kdy se rozhodovalo, tak krajské úřady v podstatě neexistovaly a nebylo tak moc jisté - ono to není tak moc jisté ani nyní - co vlastně jsou schopny zabezpečit, na co mají personální kapacity a nakolik mohou svou roli splnit.
Při posuzování celé problematiky jsme se na to dívali z několika hledisek, tzn. ekonomického, organizačního, metodického, obecně politického - a tady bych chtěl zdůraznit, že to neznamená stranického, ale znamená to obecný záměr státu - z hlediska časového a samozřejmě také z pohledu dosažených výsledků nebo plnění cílů. Každé z těchto hledisek mělo při hodnocení příslušné varianty svoji váhu.
Když budeme rozebírat hledisko ekonomické, veškerá rizika související s realizací projektu jsou v námi navržené variantě na straně generálního dodavatele. Jedná se především o rizika spojená s chybami v projekci komunikačního systému, s neefektivní modernizací počítačů, systémového softwaru, místních počítačových sítí i celé rozsáhlé intranetové sítě. Chtěl bych zde zdůraznit, že tak jak je věc zadána, jsou platby poskytovány jen za skutečné, funkční a prověřené služby požadované kvality, zatímco kdybychom nakupovali jednotlivé prvky a služby infrastruktury samostatně, pak nároky na organizaci a odbornost by pro jednotlivé úřady nebo školy byly v tomto případě enormní.
***