(9.30 hodin)
(pokračuje Fischer)
Myslím, že pro směřování vědy je lepší praxe, která je v jiných vyspělých zemích, kdy orgány vědy a výzkumu, jako ředitelé ústavů a případně akademie nebo tak, jsou jmenováni a nesou osobní zodpovědnost; měla by být u všech těch orgánů osobní pravomoc a také osobní zodpovědnost. Tak jako se v podniku nevolí ředitel a nadřízení, tak i v akademii a při výzkumu by měli tyto role vedoucích zastávat významní a prověření vědou a svými výsledky pracovníci, kteří ponesou také odpovědnost za svá rozhodnutí.
Zákon v odstavci 1 stanovuje, že ústředním úřadem zodpovědným za celý systém výzkumu a vývoje se stane dosavadní Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. S tímto přístupem já nemohu souhlasit, a jestliže návrh podpořím teď, aby prošel do druhého čtení, ale až poté, co bude předložen také druhý návrh zákona o výzkumných organizacích, tak pokud by toto zůstalo v návrhu, těžko bych jej mohl podpořit potom při závěrečném hlasování.
Děkuji vám za pozornost. (Ojedinělý potlesk z levé části jednacího sálu.)
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Fischerovi. Dále se do obecné rozpravy hlásí pan poslanec Pleva.
Poslanec Petr Pleva: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, zdržím vás podstatně kratší dobu než můj předřečník. Chtěl jsem jenom říci, že považuji za velmi důležité, aby byl předložen zákon o veřejných institucích ve vědě a výzkumu, protože již v podstatě od roku 1990 se vede v této zemi diskuse o tom, jak mají být transformovány vědecké instituce. Ve vyspělých evropských zemích i ve Spojených státech se daleko větší podíl základního výzkumu, než je tomu u nás, odehrává na vysokých školách. Není to náhoda, protože tam vlastně i jednotliví studenti mohou čerpat z toho vědeckého výzkumu, mohou čerpat znalosti, mohou se na těchto programech podílet, takže základní vědecký výzkum má nejen efekt, že je z něho publikace a nějak posunuje naše vědění, ale zároveň je toto vědění předáváno konkrétním studentům, konkrétním novým mladým vědcům. To si myslím, že je také důvod k tomu, abychom vyžadovali tento zákon, aby se u nás tato nyní pozastavená diskuse opět rozběhla a abychom mohli finanční prostředky, které vynakládáme na vědu, opravdu vynakládat efektivněji. Není to jenom o tom, zdali nalijeme do vědy více prostředků, a všichni uznáváme, že více prostředků by asi bylo potřeba, ale také abychom je nelili do černých děr, ale vynakládali účelně.
Proto si dovolím předložit kompromisní návrh k tomu, který předložil pan kolega Matějů, tak abychom tento zákon mohli dostat, abychom vládě dali možnost ho předložit a zároveň neznejistěli přijetí tohoto zákona, navrhuji prodloužit lhůtu pro projednávání tohoto zákona na 100 dnů, to znamená o 40 dnů na 100 dnů, pokud s tím samozřejmě předkladatel bude souhlasit, protože s tímto prodloužením musí souhlasit předkladatel. Tím pádem bude tento zákon ve druhém čtení zařazen až na prosincovou schůzi a bude dosti prostoru pro to, aby vláda mohla předložit i druhý návrh zákona.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Plevovi. Slovo má pan poslanec Miloslav Kučera starší.
Poslanec Miloslav Kučera st.: Vážená paní místopředsedkyně, vážení členové vlády, kolegyně a kolegové, já bych navázal na větu, kterou ve svém předešlém příspěvku pronesl kolega Pleva, že je potřeba pokračovat v přerušené diskusi a tuto diskusi vést pokud možno co nejvíce do hloubky.
Je určitě dobře, že se o problematiku vědy a výzkumu Poslanecká sněmovna chce takovýmto způsobem zajímat. Já si myslím, že teď opravdu musí následovat velmi podrobná a obsáhlá diskuse nejenom na garančním výboru, možná i na některých dalších výborech, v každém případě na podvýboru pro vědu a vysoké školy.
A proto bych se také přimluvil a požádal bych Poslaneckou sněmovnu, aby podpořila návrh kolegy Plevy o prodloužení projednávání tohoto zákona mezi 1. a 2. čtením na 100 dnů. Předpokládám, že pan předkladatel i pan ministr školství budou nejenom souhlasit, ale že najdou ve svém náročném časovém programu čas, aby navštívili podvýbor pro vědu a vysoké školy, abychom tam mohli ty věci velmi podrobně probrat. Tímto způsobem se za prvé nezabrzdí proces projednávání zákona o vědě a výzkumu a na druhé straně může ještě předkladatel využít daný časový moment k tomu, aby připravil i další zákonnou normu, která s tímto zákonem souvisí.
Takže opakuji ještě jednou, podporuji také návrh na prodloužení projednávání tohoto zákona o 40 dnů, tedy celkem na 100 dnů.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Kučerovi. Dále se do rozpravy hlásí místopředseda vlády a ministr průmyslu Miroslav Grégr.
Místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu ČR Miroslav Grégr: Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vláda rozhodla o změně legislativní úpravy v oblasti podpory výzkumu a vývoje, protože tato úprava přestala vyhovovat novým změněným potřebám poskytovatelů i příjemců podpory a nevyhovovala ani požadavkům EU. V neposlední řadě také proto, že praxe prokázala, že má poměrně závažné chyby. Jednou takovou chybou, resp. rozporem nebo nesouladem je např. to, že Ministerstvo průmyslu a obchodu má v kompetenčním zákoně stanovenou také odpovědnost za průmyslový výzkum. Přitom legislativní dokumenty upravující oblast výzkumu a vývoje nikde průmyslový výzkum jako takový nedefinují. Předložený návrh zákona tuto a podobné chyby odstraňuje.
Vypracování vládního návrhu tohoto zákona byla věnována mimořádná péče, mimořádné množství erudované práce. Texty postupně vznikajících variant, jak věcného záměru zákona, tak i vlastního paragrafovaného znění, připravovala takzvaná výkonná skupina a schvalovala a upravovala řídící skupina. Obě byly složené z pracovníků všech zainteresovaných resortů a významných institucí zabývajících se výzkumem a vývojem pod vedením Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a Rady vlády ČR pro výzkum a vývoj. Takto byla zajištěna nutná velmi úzká spolupráce.
Pokud mluvím za Ministerstvo průmyslu a obchodu, šlo o odpovědné pracovníky na úrovni ředitele odboru a náměstka ministra s dlouhodobou zkušeností z oblasti managementu výzkumu a vývoje. Stejně, resp. podobně tomu bylo i u ostatních. Zvolenou formu přípravy návrhu zákona považuji za významnou záruku kvality předloženého návrhu. Tento návrh zajišťuje rovněž koncentrování veškeré problematiky do jednoho dokumentu. Tu dříve upravovala řada převážně podzákonných pravidel, zásad a vládních usnesení. Na takovýto zákon pak mohou přímo navazovat potřebné prováděcí předpisy. Velmi podstatným aspektem, který předložený návrh přináší a který byl dosažen v průběhu přípravy realizovanou formou, je konsensus všech účastníků procesu podpory výzkumu a vývoje z veřejných prostředků.
Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, jsem přesvědčen, že schválením tohoto návrhu zákona schválíte de facto významné zlepšení podmínek poskytování podpory výzkumu a vývoje, zásadní zkvalitnění její legislativní úpravy a potřebný posun k harmonizaci s předpisy EU. Děkuji vám za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu ministru Grégrovi. Hlásí se dále někdo do obecné rozpravy? Žádnou další přihlášku do obecné rozpravy nemám, končím obecnou rozpravu.
Ptám se pana ministra, zda si přeje přednést závěrečné slovo.
***