(17.50 hodin)
(pokračuje Gross)
Jelikož Policie ČR stabilní základnu na Moravě bude muset mít i z hlediska ochrany východní hranice a podpory Policie ČR, která hlídá hranice, a podporu této policie na zemi, podporu ze vzduchu budeme muset řešit tímto stanovištěm, klesnou režijní náklady pro zajištění tohoto jednoho stanoviště letecké záchranné služby. To je jedna diference, která podle našich analýz je z ekonomického hlediska velmi výhodná pro veřejné finance.
Co se týče druhé záležitosti týkající se toho, že výbor měl právní, ekonomické i zdravotnické argumenty, já vím od svých spolupracovníků, kteří byli na tomto jednání, že stejně tak právní, ale i - a to především - ekonomické argumenty a zachování stejné kvality zdravotnických parametrů jsou na straně té alternativy, kterou prosazuje vláda. Finanční argumenty jsou zcela nesporné a jsou již prokazatelné. Samozřejmě rozumím tomu, že soukromí provozovatelé by chtěli, aby tento zajímavý byznys v ČR pokračoval, a musím tady ocenit i tu část usnesení výboru pro obranu a bezpečnost, která by chtěla s výhledem po několika letech, aby tato činnost byla zajišťována neziskovými organizacemi. Byť s nimi v ČR nemáme zatím nějakou bohatou zkušenost, tak si myslím, že je to vize docela dobrá, a v tomto směru si myslím, že usnesení výboru pro obranu a bezpečnost je nepochybně docela průlomové a snaží se jít zhruba stejným směrem, byť ne v technických detailech, jako dosavadní usnesení vlády, protože se domníváme, že tato věc by neměla být byznysem, tato věc by měla být službou, která samozřejmě musí pokrývat náklady tomu, kdo tuto službu zajišťuje. V tom se shodneme.
K další otázce, jak chce být zajištěno, aby k 1. 1. 2002 byla zajištěna letecká služba. Když jsem se na tuto otázku ptal lidí, kteří pracují v té pracovní skupině, kde je více resortů, ale která mateřsky pracuje na Ministerstvu zdravotnictví, tak mi bylo odpovězeno, že se navrhuje i řešení, které toto zajistí. Jinými slovy, já tedy nemohu nic jiného, než tlumočit to, že nehrozí varianta, že by k 1. 1. 2002 nebyla zajištěna letecká záchranná služba v ČR. Nepochybně předpokládám, že po parlamentních prázdninách si výbor zase vyžádá nějakou situační zprávu a tam už jistě budou muset být kolegové z Ministerstva zdravotnictví daleko přesnější, ale předpokládám, že práce této komise postoupí již daleko dál, předpokládám, že v té době bude již také materiál někdy možná zřejmě již po projednání ve vládě, a dojde k přijetí usnesení. Alespoň doufám, tak jak jsem avizoval, že k 1. 1. 2002 žádný kolaps nehrozí. Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane ministře a nyní uděluji slovo panu poslanci Pavlu Kováčikovi, který interpeluje ministra zemědělství pana Jana Fencla.
Poslanec Pavel Kováčik: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové, nepatřím k příliš často interpelujícím poslancům, využívám jiných možností, jak problémy, se kterými se setkávám při své poslanecké práci, vyřešit. Nicméně problém, o kterém jsem tady chtěl hovořit, si podle mého soudu, skutečně vyžádá této formy řešení. Nicméně vzhledem k tomu, že tady není pan ministr zemědělství a já nechci mluvit, nechci přednášet to téma k prázdné ministerské židli ministra zemědělství, věřím, že se mi podaří problém přípravy vyhlášky o označování hovězího masa až ke spotřebiteli vyřešit jiným způsobem. Pochybuji, že by jiný z přítomných ministrů právě k tomuto mohl něco říci, proto v této chvíli svoji interpelaci stahuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane kolego. Nyní uděluji slovo panu poslanci Jaromíru Kohlíčkovi, který interpeluje ministra financí pana Jiřího Rusnoka ve věci řešení dopadu nových pravidel rozpočtového určení daní na obce.
Poslanec Jaromír Kohlíček: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážení páni ministři, zejména pane ministře Rusnoku, dovolte, abych se na vás obrátil se svou ústní interpelací.
Rozpočtové určení daní je nesporně věcí, ve které vždy po změně budou obce, které daná nová pravidla zvýhodní, a obce, která tato změna obere o část příjmů. Právě tento fakt se vloni stal podkladem pro řadu populistických vystoupení některých poslanců. Nebudu je jmenovat, nechci jim dělat reklamu. Nechci a nebudu jejich chování komentovat nebo imitovat. Jde mi o skutečné řešení konkrétní situace těch několika malých obcí, tj. obcí do deseti tisíc obyvatel, u kterých se to stalo. Většina malých obcí si totiž novými pravidly rozpočet "vylepšila". Protože v Ústeckém kraji je jen několik málo obcí, kterých se týká snížení daňové výtěžnosti, jistě nebude problémem seznámit se s řešením jejich rozpočtů v letošním roce.
Jednou z obcí, kterých se konkrétně problém výrazného poklesu daňové výtěžnosti týká, je Dolní Poustevna. Protože obec počítala ve svém dlouhodobém rozpočtovém výhledu s původní daňovou výtěžností, rozhodla se bez ohledu na další spustit plynofikaci obce. Ta je nyní vzhledem k poklesu daňové výtěžnosti o více než 30 %, tj. o víc o 7 mil. Kč, o tolik nižší, že již ohrožuje finanční stabilitu obce. První etapa plynofikace proběhla, další postup bude odpovídat již novým finančním možnostem obce. Problémem ale zůstává řešení dluhu z první etapy, tedy letošního rozpočtu.
Ptám se vás proto, pane ministře, zda je možné příznivě posoudit žádost obce z února toho roku o pomoc při řešení nastalé situace. Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Slovo má pan ministr financí.
Ministr financí ČR Jiří Rusnok: Děkuji, pane předsedající. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, ano, rozpočtové určení daní, které bylo změněno v zákoně 234/2000 Sb., znamenalo přerozdělení výnosů daní ve struktuře obcí. Chci zdůraznit, že 85 % obcí je na tom lépe, skutečně 15 % obcí je na tom hůře než před změnou.
Vzhledem k tomu, že tyto dopady byly očekávány, byla v zákoně č. 491/2000 Sb., tj. zákon o státním rozpočtu na rok 2001, schválena rezerva ve výši 300 mil. korun určená právě na dofinancování provozních nákladů organizací, zejména v oblasti sociální péče, zabezpečení provozu škol ap., které zřizují obce, a to právě ty obce, u nichž v důsledku uplatnění onoho zákona o rozpočtovém určení daní se projeví problémy s jejich dofinancováním.
Do finančního hospodaření některých obcí se v tomto roce nepříznivě promítla i změna financování okresních úřadů od 1. 1. 2001, které do roku 2000 mohly z vlastních zdrojů finančně podporovat některé činnosti nadregionálního charakteru zabezpečované doposud obcemi, zejména v oblasti kultury, zdravotnictví a sociální péče. Jedná se o zajištění regionálních funkcí veřejných knihoven, podpory regionálních kulturních aktivit, lékařské služby první pomoci a pohotovosti, lékárenské pohotovosti, zabezpečení provozu domovů důchodců, ústavů sociální péče, pečovatelské služby, pěstounské péče ap. Proto část této rezervy, tedy té původní rezervy 300 mil. Kč, a konkrétní část 151,2 mil. Kč, vláda použila k řešení nejzávažnější problémů v těchto oblastech, a to svými usneseními č. 195 z letošního roku a č. 327 z téhož roku. Zbývající část rezervy ve výši 140 mil. pak rozdělilo Ministerstvo financí, a to na základě vyhodnocení požadavků jednotlivých obcí. Při posouzení jejich žádostí jsme vycházeli z propočtů výnosů daňových příjmů modelovaných na skutečnostech let 1999 a 2000. Do užšího výběru byly zařazeny pouze obce s výraznými propady daňových příjmů a jako omezující kritérium bylo přijato také hledisko počtu obyvatel, tj. byly hodnoceny propady pouze u obcí do šesti tisíc obyvatel.
Pokud jde o vámi zmíněnou obec Dolní Poustevna v okrese Děčín, tak vám mohu sdělit, že její žádost z února tohoto roku byla kladně vyřízena a obec obdrží ze státního rozpočtu dotaci ve výši 3,3 mil. korun.
***